autor: Darkness069 Milí čtenáři, dneska jsme došli ke konci. Moc děkuju těm, kteří si četli našeho právníka a jeho stážistu a tímto dílem bych se s nimi chtěla rozloučit:-) Bohužel, každá povídka jednu končí. Musím se přiznat, že někdy se mi opravdu
autor: Darkness069 Epilogue Rychlá jízda, luxusní jídla, velký byznys, bouřící se řidiči automobilů, všechno, co napovídalo životu ve velkoměstě, všechno tohle obklopovalo Billa Kaulitze, když vyšel z obchodu a zamával pár fotografům, zatímco hledal v tašce brýle. Ve dnech jako je tento
autor: Darkness069 „Jsi v pohodě?“ Zeptal se Tom a prolomil ticho v autě, když se díval na svého stážistu/milence na sedadle spolujezdce. Bál se o Billa, se kterým teď bydlel. I když mu Tom rozuměl, ta úzkost a změny nálad vypadly, jako
autor: Darkness069 Další ráno, když se Bill probudil, bylo neskutečné. Cítil se trochu zmateně, dokud si neuvědomil, kde je a co se předchozí noc stalo. Věděl, že se hodně změnil, a musí být ke Georgovi upřímný, tak jako byl sám k sobě
autor: Darkness069 „Nesnáším blonďáky, protože jsem byl několik let jedním zneužíván.“ Vzduch v místnosti se zdál být najednou těžší, když byla bolestná slova vyřčena do tiché místnosti, jedno ze srdcí tlouklo rychleji, nervózněji a v panice, zatímco druhé se zastavilo v lítosti
autor: Darkness069 Matrace se zhoupla, když na ni dolehla váha dvou těl. Byli ztracení ve svém vlastním světě a nevnímali, co se kolem nich děje. Bez triček a bosí leželi oba mladí muži tváří v tvář vedle sebe, lehce se líbali, zatímco
autor: Darkness069 Ve středu ráno byl Bill v divné náladě. Od předešlého dne se Georg choval divně a odešel do nemocnice až směšně brzy. Bill ani nebyl v náladě, aby s ním mluvil. Namísto toho zůstal v posteli, dokud jeho budík nezazvonil
autor: Darkness069 Děkuju moc všem, kteří tu povídkou čtou. Jsem ráda, že se Vám Tom jako právník líbí a věřím tomu, že se Vám bude líbit ještě více. 🙂 Tohle byl pro mě docela těžký oříšek, protože opravdu práva a zákony neznám
autor: Darkness069 V pondělí ráno řídil Tom své auto k soudní budově, kde se bude konat první stání. Usmíval se, protože za chvílí uvidí svého chlapce. Rozhodl se pro svůj šedý Armani oblek, aby to ráno vypadal co nejlépe. Byl v tak
autor: Darkness069 Pro lidi z Trümper a Associates se tento týden žádná cesta do klubu nekonala, protože nevyhráli žádný případ, což znamenalo víkend plný relaxu. Ve skutečnosti to bylo to, co většina z nich potřebovala, aby načerpali novou energii a připravili se
autor: Darkness069 „Pane Trümpere, mám na telefonu paní Reichovou. Zní hodně naštvaně.“ Prolomil ticho hlas Dunjy, když ráno vstoupila do kanceláře a přerušila jejich soustředění na práci, zatímco se modlila, aby ženu na telefonu uklidnila. Byl pátek a první stání bude v
autor: Darkness069 „Bille? Vypadáš trošku sešle, jsi v pohodě?“ zeptala se Dunja opatrně, když Bill dorazil do kanceláře. Jasně, že na něj byla stále naštvaná kvůli té věci s přítelem ze včerejška, ale uhodla, že teď není ten správný okamžik to zmínit.
autor: Darkness069 „Hotovo, dneska je pizza den,“ povzdechl si Bill, když konečně dorazil do svého apartmá, po dlouhém dni neuvěřitelně unavený. Pan Weiss byl nemilosrdný a Bill byl paranoidní a bál se, aby si nevšiml žádného náznaku vztahu mezi ním a jeho
autor: Darkness069 Další den byl bolestný už od začátku. I to, že musel Bill vstávat z postele o půl hodiny dřív, ho unavovalo. Věděl ale, že dnes musí jít znovu do práce a nemůže si dovolit chybět další den hlavně proto, aby
autor: Darkness069 „Georg to ví, viděl nás.“ „Georg to ví, viděl nás.“ „Georg to ví, viděl nás.“ Ta slova se Tomovi přehrávala v hlavě jako nějaká hrozba, jako by se mu ta mantra snažila všechno posrat. Jeho jídlo zůstalo zapomenuto v ruce
