autor: elvisfan O čtyři měsíce později Pronajaté SUV zastavilo před velkým červeným cihlovým domkem, jeho motor stále běžel. Ani jeden z obou mužů uvnitř se nepokusil vystoupit. Bill se slepě natáhl přes středovou konzoli, našel Tomovu ruku a držel ji ve smrtelném
autor: elvisfan Tomovy ruce cestovaly po Billových stehnech a zastavily se na jeho bocích, aby je přitáhl k sobě, palci mnul Billovy kyčelní kosti. V tom na čele ucítil Billův prst a vzhlédl, jen aby zachytil jeho zamračení. „Tohle je kvůli mně,“
autor: elvisfan Druhý den ráno Tom vešel do Davidovy elegantní domácí kanceláře. Muž za velkým mahagonovým stolem vstal a Tom dostal svou první možnost prohlédnout si Davida Josta. Nebyl tak vysoký jako Tom, ne však ani příliš malý. Malé kousky šedé barvy
autor: elvisfan Tomovy oči se potulovaly po psím parku, ve skutečnosti se nezaměřovaly na nic určitého. Harley klusal zpátky k němu, starý tenisový míček držel pevně ve svých čelistech, a Tomovy pohyby byly skoro robotické, když míček vzal a znovu hodil. Dlouze
autor: elvisfan David se probudil o dva dny později. Poté, co Bill obdržel telefonát od lékaře svého manžela, zamířil rovnou do nemocnice. Lékař, Davidův dlouhodobý dobrý přítel, se kterým se Bill setkal už dříve, na něj čekal na sesterně. „Jak mu je?“
autor: elvisfan „Bill a David Jost, kteří stále oslavují svou rychlou svatbu, dnes přistáli na letišti Charles de Gaulle v Paříži, na své třetí zastávce během jejich bouřlivé svatební cesty, která trvá již měsíc. Pár byl samý úsměv, když…“ Tom se zamračil
autor: elvisfan „Bille! Moc rád tě zase vidím!“ Rozléhal se Bushidův hlas kolem mramorové brány. Udělal show z převzetí jednoho zavazadla z Adeliných rukou. „Postaráme se o tvá zavazadla. Jsem si jistý, že se nemůžeš dočkat, až po tak dlouhém odloučení uvidíš
autor: elvisfan „Okay, jsme doma!“ Oznámil Bill vzrušeně, zatímco manévroval Tomovým Landroverem na příjezdovou cestu. „Jsem opravdu rád, že jsem tady,“ řekl Tom. „Nezničil jsi mi dům, že ne?“ Popíchl Billa. „Nevybouchla kuchyň nebo tak něco?“ „Nic takového jsem neudělal!“ Zabručel Bill,
autor: elvisfan Tom se probudil s neladící pochodovou hudbou dunící mu hlavou. Byl si jistý, že pulzování, které cítil, mohlo být viditelné pro každého, kdo se na něj i jen podíval. Světlo, které překvapivě procházelo oknem, mu vůbec nepomáhalo. Zamrkal na své
autor: elvisfan Večer Tomovy premiéry dorazil a Bill se začal chystat pár hodin dopředu. Když byl konečně spokojen se svým outfitem, vlasy i make-upem, s ladným gestem prudce otevřel dveře do ložnice. A Toma nikde neviděl ani neslyšel. „Tolik k velkému odhalení,“
autor: elvisfan Bill se pomalu probudil, tiše zasténal a zavrtěl se v posteli. Uvědomil si, že je zabalen v Tomově náruči, a našel sám sebe, jak se usmívá. Byl nejšťastnější za hodně dlouhou dobu a bylo to díky Tomovi. Být s ním
autor: elvisfan V místnosti bylo ticho. Gustav se nakláněl přes kulečníkový stůl, tágo měl připravené pro svůj další tah. Byla viditelná špička jeho jazyka, jak se soustředil na svůj cíl. Natáhl ruku vzad, aby se napřáhl na šťouch. Zvuk Billova náhlého záchvatu
autor: elvisfan „Tak jak dlouho tam budeme muset dnes večer vlastně zůstat?“ Tom se zatvářil rozpačitě, když na něj zazíraly další dva páry očí. „Co?“ „Musím trvat na tom, abys aspoň předstíral, že se výborně bavíš, Tome,“ požádala ho Natálie ze sedadla
autor: elvisfan „Už zase zírají.“ „Ignoruj je, Bille.“ „Ten chlápek to zvládá v pohodě, ale ta jeho holka vypadá, že každou chvíli ztratí nervy.“ Tom na Billa vedle sebe zamžoural a přemýšlel, proč šeptá. „Už vidím, jak z kabelky vytahuje mobil!“ „Bille,
autor: elvisfan „Zatraceně! Tom si pořídil kulečník!“ Tom se znovu rozesmál reakci svého nejlepšího přítele nad jeho výrazně vylepšeným obytným prostorem. „Za kulečník můžeš poděkovat Billovi,“ informoval jej Tom a pohodlně se opřel o zárubeň dveří. „A za jukebox. Všechno to byl
