Rough 21. (1/2)
autor: mohanrocks Vzhledem k nové dohodě s Bushidem se Billovi zdálo být v současné době bezpečné vrátit se s Gustavem do jejich bytu a žít normální život. Potíž byla v tom, že Bill do svého starého života už tak úplně nezapadal. Byl
Rubrika: Rough by mohanrocks (Zuzu)
Rough 20. (2/2)
autor: mohanrocks „Podívejme se, kdo se nakonec rozhodl k nám připojit…“ pozdravil Bushido ponurým hlasem Billa, který vešel do bytu s šálkem čaje z automatu pro Toma, a jenž téměř překvapeně pustil. Billovy rty se proměnily v úzkou linku a zlostně na
Rough 20. (1/2)
autor: mohanrocks „Já to můžu zaplatit, Bille,“ trval na svém Tom chraplavým hlasem, zatímco byli připraveni opustit nemocnici. Tom byl stále ještě ve špatném stavu, ale chováním se už vrátil k normálu. Což znamenalo, že nemohl vystát, aby se o něj Bill
Rough 19. (2/2)
autor: mohanrocks Bushido vkráčel do středu s širokým úšklebkem na rtech a se vzrušením v očích. Bill byl znechucený. Bushido zvedl megafon ke rtům a začal se svým charismatickým úvodem. „Máme tady pro vás, lidi, dnes večer něco opravdu speciálního,“ zvolal Bushido
Rough 19. (1/2)
autor: mohanrocks Jak mu bylo řečeno, Bill Tomovi několik dalších dní nezavolal ani nenapsal. Den boje se blížil a Tom byl tak zaneprázdněn, že stejně neměl moc času na povídání. Ale vymysleli si systém komunikace přes Gustava, ke zlosti jeho spolubydlícího. Tom
Rough 18. (2/2)
autor: mohanrocks Po dlouhé sprše a důkladném vyčištění zubů se Bill téměř opět cítil normálně. Nepříjemné pocity odehnal pryč a nahradil je pozitivními, kterých bylo stále dost. Například Bushido se mu nechystal nakopat zadek za pokus o svádění Toma nebo cokoliv, o
Rough 18. (1/2)
autor: mohanrocks Bill stál s ústy částečně otevřenými překvapením a stále se snažil zaregistrovat Tomova monumentální slova. Chvíli na něj zíral, skoro jako by mu dával šanci odvolat to, co řekl, opravit to a přejít to jako chybu. Jenže Tomovy rysy zdobila
Rough 17.
autor: mohanrocks Basy duněly celým klubem a Bill do sebe hodil svého pátého – nebo možná šestého panáka za ten večer. Noc byla mladá a Bill se cítil svobodněji než za celou dlouhou dobu. Tom trénoval, jako téměř neustále v poslední době,
Rough 16.
autor: mohanrocks Gustav seděl u kuchyňského stolu s učebnicemi otevřenými před sebou a s velmi koncentrovaným výrazem ve tváři, který na něm Bill obvykle vídal, jen když si prohlížel nabídku menu rychlého občerstvení. Když Bill za sebou a Tomem zavřel dveře, Gustav
Rough 15.
autor: mohanrocks Bill se probudil s naléhavým pocitem, že není ve své vlastní posteli a s tupou, pulzující bolestí v jeho zraněních. Když se natáhl pro Toma, zjistil, že jeho strana postele je prázdná. Pomalu otevřel oči a posadil se tím nejopatrnějším
Rough 14.
autor: mohanrocks „Proč vypadáš tak napjatě?“ Gustav povytáhl obočí za tlustými obroučkami brýlí. „Je víkend, chlape. Klídek.“ Bill se okamžitě snažil uvolnit svůj postoj, což jen způsobilo, že vypadal ještě napjatěji. Gustav rozšířil oči. „Jen toho mám hodně na mysli,“ předstíral Bill
Rough 13.
autor: mohanrocks Bill cítil intenzivní teplo, když druhý den ráno neochotně otevřel oči. Tomovo tělo leželo na něm a jejich nohy byly propletené. Bill se s ospalým úsměvem podíval na hodiny a všiml si, že je teprve 8:30. Nemusel odejít na přednášku
Rough 12.
autor: mohanrocks Pondělky byly opravdu nejhorší, to je jedno z klišé, které je ve skutečnosti pravdivé. Čas se neskutečně vlekl a všichni se neustále ptali na Billovo zápěstí. I když bylo lehce zábavné sledovat lidi, jak se snaží nesmát, když jim řekl
Rough 11.
autor: mohanrocks Bill se slepě natáhl po svém telefonu, ze kterého se ozýval vřískot alarmu, jenž pronikl až do jeho klidného spánku. Ve skutečnosti tak klidného, že zapomněl na své zranění a praštil se zápěstím o noční stolek, když vypínal ten příšerný
Rough 10.
autor: mohanrocks Bill s hlubokým povzdechem vypnul svůj počítač, opřel se o židli a bubnoval si prsty o paži, zatímco se díval z okna před sebou. Právě dokončil dávání dohromady všech svých myšlenek z předešlé noci, aby z nich vytvořil nějaké poznámky
