autor: Raiju Maskované požehnání Svit slunce z pokoje zmizel už před dobou, nechal ho temný a pochmurný, až na světlo přicházející z chodby. Zelená, modrá a červená LED světla z různých přístrojů okolo postele vytvářela jakousi duhu na bílé peřině na Billově
autor: Raiju Poděl se o ten jed „Děje se něco?“ „Nikomu to nepovíš… viď?“ „Už jsem ti řekl, to co se stane v tomhle pokoji, zůstane v tomhle pokoji. Slibuju.“ Všechno opustil, jen aby se sem dostal. Opustil svoji skupinu, přátele, rodinu,
autor: Raiju Známé území Oba ho milovali, každý jinak. Oba si o něj dělali starosti, ale z jiných důvodů. Oba čekali, až otevře oči, jen aby měli jistotu. O samotě, Tom a Adam seděli v tichosti, poslouchali tiché hromy a ťukání deště
autor: Raiju Vítej doma Chodba se zdála, že se táhne donekonečna, milion otevřených dveří, milion rytmicky pípajících monitorů, všechno spolknuté fluorescentním světlem a mučícím tichem. Ani jedna duše nešla po chodbě. Sestřičky byly v sesterně na konci chodby, tiše mluvily, četly si,
autor: Raiju Už žádná tajemství Jeho první kroky na německé půdě byly nervy drásající, uvolňující, naplňující a hrozivé. Všude kolem něj zněl neznámý jazyk, neznámá slova a akcent německého jazyka. Tištené značky, které mu jen sotva pomáhaly ven z davu, německá slova
autor: Raiju Andělé strážní „Sežeň si lístek do Düsseldorfu.“ Adam se opřel o vypolstrované sedadlo, oči se mu zavíraly, vydechl. Ještě devět hodin, devět hodin. Ale za těch devět hodin bude po boku svého milence. Za to to stojí, mohl si kvůli
autor: Raiju Bod zlomu Když se dveře na operační sál konečně otevřely, vyšla z nich malá sestřička v růžovém, její melírované vlasy byly stažené do culíku, který se houpal, zatímco se dívala na skupinu lidí a snažila se někoho najít. Její bledé
autor: Raiju Něco si přej Na parkoviště před nemocnicí doléhalo hlasité houkání a blikání světel. Nejdřív přijela záchranka, pak se ozvalo pískání černého Bushidova BMW, které zadriftovalo a spálilo si gumy o beton, za ním jela dvě policejní auta, která houkala, honila
autor: Raiju Oddanost Zpěvák vykoukl ze dveří, sledoval, jak se sedačky plní publikem. Lidé s černými triky s nápisem STAFF chodili po podiu, upravovali nábytek tak, aby bylo místo na vystoupení. Neměl moc rád živá vystoupení, ale natáčení, které se potom ještě
autor: Raiju Poslední vteřiny Šatna byla cítit dětským pudrem, což jen zvětšovalo nevolnost z kombinace odlakovače a laku na vlasy. Světla nad zrcadlem před ním způsobovala v místnosti horko, a společně se zářivkami nahoře tu dělaly tak jasné světlo, že přemýšlel o
autor: Raiju Pomocné ruce „Ne, Bille, nemyslím si, že rozumíš vážnosti téhle situace. Tohle je ta největší tíha publicity, se kterou se kdy skupina setká. Tohle je kontroverze, která tě obklopila a obklopuje už doby, co jsi byl poprvé v televizi. Jestli
autor: Raiju Milovaný Ticho, které viselo mezi dvojčaty, tady být nemělo, a okénko v letadle nemělo být tak zajímavé, za jaké ho Bill považoval. Zvládli to – jen tak tak. Když se letadlo rozjelo na runwayi, a oni dva a Tobi prošli
autor: Raiju Každá vteřina se počítá I když riskoval, že bude vypadat jako typická rozmazlená celebrita, Bill dostal nápad, a každý kdo jen zahlédl noviny, časopis, bulvár nebo kanál o celebritách, ho teď už znal. Bill nemusel vidět ani jednu z těch
autor: Raiju Tak hořkosladký Měl dojem, že je to skoro požehnání, když uslyšel téct sprchu a viděl, že jsou dveře do koupelny přivřené, když se konečně vrátil do pokoje. Cítil se nepohodlně ve svém vlastním pokoji, cítil se nepohodlně, když pomyslel na
autor: Raiju Risknout to Ráno poté v sobě mělo tu samou vášeň jako to, co se stalo v noci. Vzduch byl hustý a byl cítit potem a sexem, alkoholem a cigaretami. Bylo ticho, jejich oči se setkaly ve světle nového dne a
