autor: Gaja Snídaně se ukázala být jako sendvič se sázeným vejcem a opečenou klobásou od McDonald´s a vysoký polystyrenový kelímek silné kávy. Simone se omluvila, když prolétla místností, naposledy zkontrolovala, jestli je všechno zabalené, a oběma připomněla, že kdyby se jim podařilo
autor: Gaja Následujícího rána byla do sebe dvojice nešikovně zamotaná, Bill byl napůl rozvalený na Tomově hrudi a ruku měl zapletenou do vlhké změti jeho vlasů. Naštěstí měl jeden z nich dobrý nápad natáhnout si pyžamové kalhoty poté, co vášeň předchozího večera
autor: Gaja Třetí závěrečná část povídek The Room Behind the Windows a Another Room Behind the Windows, dávám to do stejné složky. J. :o) Tom se třásl, a nakonec nechal Billa, aby jej vtáhl do domu. S každým krokem za sebou zanechávali
autor: Gaja „Pak táta řekl, že… že má… má…“ Bill se odmlčel a po několika hodinovém vyprávění zrcadlu mu klesla hlava. „Táta měl ještě jeden…“ V místnosti za okny Tom zamrkal a byl si skoro jistý, že něco zaslechl. „Dárek pro mě,“
autor: Gaja „Co sis přál?“ Vyklepal Tom na sklo a použil hovorovou formu morseovky, kterou s Billem za poslední rok vypracovali. Bill seděl na podlaze se zkříženýma nohama před zrcadlem ve svém pokoji a obrátil oči v sloup. „To ti nemůžu říct,“
autor: Gaja Tom se ošíval a ze všech sil se snažil soustředit na film, který mu Bill omylem nechal puštěný, ale jeho pozornost stále odbíhala k Billovu oknu. Nebylo to poprvé, co k sobě Bill pozval svého přítele a Tom se téměř
autor: Gaja Tom vzhlédl k neznámému zvuku tekoucí vody a sledoval jeho zdroj u jednoho z mnoha oken na stěnách místnosti. Tohle bylo zamlžené, výhled za ním byl zatažený a mlhavý. Instinktivně přejel rukou po povrchu a snažil se ho vyčistit, ale
autor: Gaja Bill nevěděl, kolik času uplynulo, zatímco seděl u svého dříve oblíbeného okna, kolena přitažená k hrudi a zíral do tmy. Každou chvíli se rozsvítilo světlo a pavouci, kteří se motali v jeho výhledu, se rozprchli, když Tomův otec bloudil sklepem a
autor: Gaja Bill nevěděl, kolik času uběhlo, zatímco pozoroval rodinu ze svého pokoje za okny, jelikož pro něj dny nic neznamenaly. Oba s Tomem společně vyrostli. ´Jako plevel´, říkávala často Tomova matka, což byla věta, která Billa vždy dokázala rozesmát. Oběma rostly
autor: Gaja Bill si před tím dnem na nic nepamatoval. Bylo to, jako by najednou mrkl a ocitl se v místnosti za okny, plně zformovaný, dospělý, ale bez vzpomínek, o kterých by mohl říct, že jsou jeho vlastní. Nikdy mu to však
