autor: Ainee Berlín, sladký Berlín „Bože, nemůžu uvěřit, že ti nedošly souvislosti, když jsem ti řekl, že jsem gay. Ty dokážeš být někdy tak tupý,“ řekl Bill se zazubením. „Pravda,“ souhlasil Tom a zamyšleně přikývl, čímž Billa naprosto vykolejil. „Počkat, cože? Ty
autor: Ainee Tomův návrat Tom si neklidně poklepával prsty do stehna a prázdným pohledem zíral z okna. Opět se nacházel ve vlaku, tentokrát mířil zpátky tam, odkud přišel. Nedostalo se mu přesně takového ranního probuzení, jaké očekával. Spíše nic toho rána nešlo
autor: Ainee Bill se rozhodne Bill se s trhnutím probudil, otevřel oči a posadil se. Zuřivě mrkal, jak se mu vracely vzpomínky na minulou noc, a silně zčervenal. Tom se po jeho boku z toho náhlého pohybu lehce zavrtěl, ale neprobudil se.
autor: Ainee Tom se rozhodne Bill byl tak blízko, že mohl Tom cítit na tváři jeho dech. Zhluboka se nadechl Billovy sladké vůně a silou vůle se snažil udržet své nervy pod kontrolou. Tohle byla důležitá chvíle, až příliš dobře to věděl.
autor: Ainee Bill dělá hostitele Když se Bill vrátil zpátky do domu poté, co vysadil Andrease na nádraží, cateringová společnost už dorazila, a dokonce se ukázalo i několik truchlících. Bill zaparkoval auto na příjezdové cestě a vydal se k domu. Sotva se
autor: Ainee Tom se vetře na pohřeb „Ty půjdeš takhle?“ Simone pozvedla obočí, jakmile Tom seběhl ze schodů. Zastavil se na nejnižším schodě a podíval se na sebe. „Ehm… jo?“ Věnoval jí zvláštní pohled. „Okay,“ řekla nesouhlasně. Tom tou reakcí nebyl příliš
autor: Ainee Billův návštěvník Nebylo to nutné a Bill si myslel, že Andreas zašel až příliš daleko za to, co bylo nezbytné. Trval na tom, že přijede na pohřeb. Navzdory tomu, že měl z dřívějška dohodnuté schůzky, které znamenaly, že bude muset
autor: Ainee Tomova cesta domů Pro Toma opravdu neexistovala žádná jiná možnost. Musel na ten pohřeb jít, a když seděl ve vlaku, byl upřímně rád, že se tak rozhodl. Gustav byl překvapivě chápavý, když ho požádal o pár dní volna, a nyní
autor: Ainee Billův návrat do Magdeburku Bill byl po celý den na telefonu. Kdo by si pomyslel, že příprava pohřbu dá tolik práce? Seděl v kanceláři svého otce a cítil se za tím velkým mahagonovým stolem velmi malý. Když byl dítě, té
autor: Ainee Tomův podělaný den Tom odhodil klíče a telefon na kuchyňský pult hned, jakmile vstoupil do bytu. Někde za sebou zaslechl otravný ochraptělý hlas domovníka, stěžujícího si na jeho údajně hlasité hraní na kytaru, ale ten byl ztlumen, jakmile se zavřely
autor: Ainee Bill se schoulil na posteli a vydal ze sebe hluboký povzdech. Zavřít oči bylo tak dobré a on měl pocit, že by mohl usnout během vteřiny, kdyby nebylo jeho pulzující bolesti hlavy. Náhle byl velmi rád, že se neobtěžoval roztáhnout
autor: Ainee Tomova noc ve městě s Géčky Se zavřenýma očima a tichým broukáním hrál Tom píseň, kterou hrál dříve už tolikrát. Poprvé ji pro někoho hrál jednoho horkého léta, když mu bylo patnáct. Složil ji sám a byl opravdu nervózní. Bill
autor: Ainee Billova cesta vzpomínkami Bill hlasitě zasténal, jakmile otevřel oči. Pomyslel si cosi o tom, že už nikdy znovu nebude pít, a apaticky se rozhlédl po svém okolí. Znovu zasténal, tentokrát hlasitěji, a přál si, aby se raději vůbec neprobudil. A
autor: Ainee Mám tady pro vás novou povídku od autorky jménem Ainee, od které už jsem překládala povídku Art Imitates Life, což je jedna z mých nejoblíbenějších povídek vůbec, a tak doufám, že se vám od ní bude líbit i tahle. Byla
