autor: Malámúza Všechno pohodlí domova „Hej, chlape, to jsem já.“ Tom zvědavě naslouchal zvukům na druhém konci linky. Zavolal večer pro případ, že by Georg pracoval, ale z toho, co slyšel, to vypadalo, že je i tak zaneprázdněn. V pozadí hrála hudba,
autor: Malámúza Přirozený vývoj Tom nevěděl, co má dělat. Opravdu to, co chtěl udělat, co mu říkaly jeho instinkty, bylo svého bratra obejmout. Požádat o odpuštění způsobem, u kterého slov nebylo potřeba. Ale nedotkl se Billa už roky. Až příliš se bál
autor: Malámúza Dost Tomův plán byl nakonec Billa vyhledat. Věděl, že nakonec bude muset, nemělo smysl to popírat. Příchod sem a hlavně spatření svého bratra jako prvního (jakkoliv náhodou) to učinilo nevyhnutelným. A bylo tam toho tak moc, co Tom chtěl říct,
autor: Malámúza Mluvit Tohle bylo poprvé, kdy Tom spal v tomto domě bez Billa. Když byli mladší, příležitostně trávili noci u Andrease nebo u své babičky, anebo na jiných známých místech, ale vždy tam byli spolu. Tom si zvykl spát ve svém
autor: Malámúza Je to tvůj pozvolný sestup, do života, který jsi nikdy nezamýšlel „Řekni mi, že se vrátíš,“ zašeptal Bill zoufale pouze pro Tomovy uši, a pevněji sevřel jeho ramena. Tom instinktivně utáhl své sevření kolem Billova pasu a poslal soucitný pohled
autor: Malámúza Druhá strana zeměkoule Byly to chvíle, jako byla tato, kdy si Tom opravdu přál, aby nepřestal kouřit. Protože právě teď byl zatraceně fantastický okamžik na cigaretu. Bill se stále ještě nepohnul a Tom nemohl vystát to, jak na něj zíral
autor: Malámúza Narozeniny „Hej, tady je můj chlapák!“ Tom si byl do jisté míry jistý, že nikdy nebyl v menší náladě být ve studiu, a to i včetně dnů, kdy byl za sklem. Jeho trhané sny, které mu poskytovaly jen nepatrné množství
autor: Malámúza Ahoj, asi si všichni říkáte, kde se tu takhle najednou vzal druhý díl fungl nové povídky… no… asi takhle. Není nová, ale bohužel, autorka nám (a to tenhle týden už druhá v pořadí) nedala svolení k překladu. No a vzhledem
autor: Malámúza Ahoj všichni! Koukám, že v létě, a navíc ještě o prázdninách, je všem daleko lépe někde venku u vody, než sedět u blogu, číst povídky a psát komentáře, co? 😀 No, nevadí, i tak tady mám pro vás další povídku
