Princezna? Nebo princ? 11.
autor: Áďa „A mám ho!“ zavýskl radostně Tom, když viděl, jak jeho kuše srazila k zemi zajíce. Rozeběhl se k němu a využil situace, kdy se Billian hřála u ohníčku a ušáka rychle vykuchal a stáhl z kůže. I on už měl
Rubrika: Princezna? Nebo princ? by Áďa
Princezna? Nebo princ? 10.
autor: Áďa Billian tiše zasténala a otevřela oči. Zjistila, že leží v měkké trávě a místo hučení ohně slyší zurčení řeky. Necítila ani kouř, vdechovala svěží vůni lesa. Podle zabarvení oblohy, na niž hleděla, poznala, že se slunce pomalu chýlí k západu.
Princezna? Nebo princ? 9.
autor: Áďa „No taaak, už jenom chviličku!“ povzbuzoval Tom svou notně unavenou klisnu, kterou rychlý cval vyčerpával čím dál víc. Už se blížili k městu, chybělo jen posledních pár set metrů. Zdálky bylo vidět, že tam je hodně moc lidí. To se
Princezna? Nebo princ? 8.
autor: Áďa Poté, co v průběhu slunečného dne zaslechl palbu z mušket na počest novomanželů, přitáhl Tom své klisně otěže a otočil ji směrem do hlubin lesa. Svěsil hlavu a odjížděl. Už se sem nechtěl nikdy vrátit. S úlevou vytáhl nohy ze
Princezna? Nebo princ? 7.
autor: Áďa Byla už hluboká noc, když se jejich kočár dokodrcal na sousední panství, a i tak je ještě čekal značný kus cesty. Nikdo neodolal uspávající černi, která se všude kolem plížila jako neprůhledná mlha, a všichni v kočáru postupně upadali do
Princezna? Nebo princ? 6.
autor: Áďa „Copak?“ zeptala se starostlivě její matka. „Překvapilo tě to snad? Vím, že jsi s Peyracovými nikdy nemohla přijít do kontaktu, ale snad jsi o nich slyšet musela, jak nebezpečný je to rod!“ Billian sklopila oči ke stolu. „Ne, neslyšela jsem
Princezna? Nebo princ? 5.
autor: Áďa Byla už téměř tma, když Billian plouživým krokem vjela na nádvoří zámku. Celou cestu nemyslela na nic jiného, než na Toma. Přemýšlela, kde teď asi právě je a měla neuvěřitelně silné nutkání otočit koně a vyrazit do houstnoucí noci za
Princezna? Nebo princ? 4.
autor: Áďa Vzlykala tak dlouho, dokud samým vyčerpáním neusnula. Její drobné tělíčko se pomaloučku přestávalo zmítat pod nápory přerývaného pláče a posléze klidně spočinulo v dlouhých stéblech trávy. Usnula tak tvrdě, že nevnímala vůbec nic kolem sebe. Neslyšela ani tiché, varovné zařehtání
Princezna? Nebo princ? 3.
autor: Áďa Billian stála na balkoně a zamyšleně hleděla přes zahradu směrem k vycházejícímu slunci. Mlčky pročesávala hřebenem své do půli zad dlouhé vlasy. Červené světlo slunečních paprsků se nádherně blyštělo v té hebké havraní černi, a i zvesela cvrlikající ptáčci umlkávali
Princezna? Nebo princ? 2.
autor: Áďa „Jééé, mňam!“ rozzářila se sedmiletá Billian, když služebník přinesl do zahradního altánku její oblíbenou svačinku. „No tak!“ okřikla ji matka a přísně se na své dítě zadívala. „Ty nevíš, jak se má vyjadřovat dáma ode dvora? Snad jsem tě to
Princezna? Nebo princ? 1.
autor: Áďa „Ahoj :), moje další povídka vznikla při sledování filmu „Angelika, markýza andělů“, odkud vznikla inspirace pro jména postav, místo a časové období děje. Odehrává se v 17. století ve Francii, hlavní postavy určitě poznáte, pokud jste film viděli. Ti, kdo
