Rebel 16. (konec)
autor: B-kay Možná vás to překvapí, možná jste to také nečekali, ale tohle je opravdu už poslední dílek téhle povídky. Chtěla jsem to sice ještě roztáhnout do dvou, ale nakonec jsem se rozhodla ukončit to v tomhle dílku. Celý je
autor: B-kay Možná vás to překvapí, možná jste to také nečekali, ale tohle je opravdu už poslední dílek téhle povídky. Chtěla jsem to sice ještě roztáhnout do dvou, ale nakonec jsem se rozhodla ukončit to v tomhle dílku. Celý je
autor: B-kay Tom opatrně sklonil pohled a napravil si velikou mikinu. Poté však své oči znovu zvedl a pevně na ni hleděl. „Nemiluju tě, Roby. Mezi náma to už dávno ztratilo smysl a já ten smysl našel někde jinde,“ zašeptal a hrdlo
autor: B-kay Roby se ještě hodnou chvíli tiskla k Tomovým rtům, které už nedokázaly snášet její kousání a přímo zuřivé dobývání a tak jim nezbývalo nic jiného, než pootevřít se a vpustit ji dovnitř. Bill zničeným pohledem pozoroval, jak mu náruživě sténala
autor: B-kay Bill se však po chvilince musel odsunout, jelikož mu došla všechna zásoba kyslíku. S mocně lapajícím výdechem opustil Tomovy rty a opatrně otřel své čelo o to jeho. Jeho pohled se automaticky zavrtal do Tomových očí, avšak jejich těla pořád
autor: B-kay „Miláčku,“ Robyin křik se ozýval náhle celým obývákem, kam vlítla jako raketa s nadšeným úsměvem ve tváři. V rukou držela několik nákupních tašek a v očích ji nebezpečně šlehaly plamínky pomsty. Skoro celou noc totiž strávila se svou mámou a
autor: B-kay „Copak?“ zeptal se jej Tom a na tváři se mu zračil jemný úsměv. Bill nejistě přešlápl na místě s tváří smutně skloněnou. „Chtěl jsem se jenom zeptat… co se ti na ní vlastně tak líbí?“ vydechl tiše svou otázku a
autor: B-kay Roby netrpělivě vyčkávala v posteli, kdy se konečně celým bytem ozve Tomův křik nebo nadávky vůči Billovi. Dokonce by jí postačila i pořádná hádka. Spokojeně popošla k oknu a s „vřelým“ úsměvem sledovala, jak se na nebi blýskají hvězdy ve
autor: B-kay „Tomí! Zlatoo!“ Roby naléhavě vyhlédla z okna a snažila se v té spleti dešťových kapek, slabšího větru a burácejících stromů, rozeznat Tomovu hubenou postavu. „Tome!“ zkusila ještě jednou, nemotorně si upravila zbloudilý pramen vlasů a naštvaně si dupla, když se
autor: B-kay „Tak půjdeme?“ zašveholila Roby radostně, když uviděla Billova hubená záda, vzdalující se z jejího pohledu. Tom se na ni šokovaně otočil a nedokázal pochopit, jak něco takovýho mohla udělat. „Tohle si opravdu přehnala, Roby! Už jsem ti několikrát říkal, že
autor: B-kay „Stalo se něco?“ podivil se, když ucítil, jak se od něj Bill pomalu odtahuje. „Ne. Jenom nechci, aby ti přišlo špatně,“ řekl tiše a vůbec se nesnažil o nějaký bojovný tón, jeho slova spíše působila opatrně a nešťastně. „Bille, tak
autor: B-kay Tom strnule přivřel víčka a nechával ze sebou zacházet jako s loutkou. Tak si totiž připadal. Byl jenom obyčejnou loutkou v rukou Roby a jejích rodičů. Dělal jenom to, co chtěla, a co její rodiče pokládali za vhodné. Dokonce se
autor: B-kay „Tome?“ zafuněl Bill ospale, oči jenom zpola otevřené, jak se snažil zůstat vzhůru. Hrubě spletené, ale zato krásně vonící dredy, jej šimraly do tváře, zatímco jej vzadu na krku lechtaly Tomovy klidné výdechy. „Hmm?“ zabručel mu do ramene, na chvilku
autor: B-kay „Tak, jakej jsem?“ zašveholil Bill vesele hned, jak za Roby klaply dveře. Očka mu svítila až překvapivou radostí a rty byly zvlněny v nevinném úsměvu. Tom se však neusmíval! „Bille, tohle jsi nemusel. Mám ji opravdu rád a ona mě
autor: B-kay Tomovy oči se zklamaně svezly k Robyině tváři, ve které však hrálo rozhořčení. „Stalo se něco?“ zeptal se zmateně, protože si nevšiml, že by se s Billem nějak hádali za ty tři hodiny, co u nich byl. „Stalo!“ řekla a
autor: B-kay „Hele a co takhle vzít si kufry?“ křikl jsem po něm, jakmile se houpavým krokem vydal ke dveřím. „Ach jo. A to mi je nemůžeš vzít? Víš přeci, že jsem slabej,“ otráveně si povzdechl, ale k mému překvapení došel znovu