autor: LadyKay „Mluvil jsem s Billem.“ Řeknu a přehodím si mobil do druhé ruky, abych si mohl zalít kafe. „Jak se mu vede?“ Vyzvídá Georg na druhé straně a já se z tónu jeho hlasu snažím rozpoznat, zda tu otázku položil pouze
autor: LadyKay Mine jen několik minut, které se však vlivem ticha zdají býti věčností, než konečně znovu promluvím a zodpovím Billovu otázku. Celou tu dobu jsem před ním jen seděl, hleděl mu do očí a sám sebe se ptal, o co přesně
autor: LadyKay Dlouze si prohlížím honosnou budovu před sebou, která se vůbec nezměnila, a zvažuji, jestli by nebylo lepší otočit se na patě a zmizet, než mě někdo z těch, co pospíchají dovnitř, zaregistruje. Vlastně ani nevím, jak mě napadlo sem jít.
autor: LadyKay Vzpomínka na mé vítězství nad Petem mi připomene i složený list papíru, který se povaloval u mých nohou a pro nějž jsem se po jeho odchodu shýbl. Nevěděl jsem, zdali je opravdu můj, ale bál jsem se jej tam nechat
autor: LadyKay Naposledy potáhnu z cigarety, než ji típnu v popelníku, a zadívám se před sebe. Poslední dva dny jsem celé strávil na tomto místě, na které jsem dorazil hned ráno a opouštěl jsem je až v noci jako poslední. Vůbec mi
autor: LadyKay „Klid, Tome.“ Petova dlaň spočívá na mém rameni, zatímco se na mě povzbudivě usmívá. Klid, klid. Jemu se to hezky povídá! Jak mám být asi klidný, když nevím, co mě za pár minut čeká. Ačkoli na druhou stranu, asi musí
autor: LadyKay „Hele, nech toho,“ se smíchem odložím kytaru na pohovku a svezu se na zem vedle vyjícího Absiho, který s tím okamžitě přestane a vrhne se na mě. Během několika vteřin mám kompletně olízaný obličej. Nevím, zda to měl být projev
autor: LadyKay Návrat z muzea :o) J. Ač jsem nad ním měl už dávno zlomit hůl, dám mu ještě jednu šanci. Možná mi k tomu dopomohly i obavy, které si o něj dělám. Pokud ji využije a prokáže nějakou snahu zachránit to,
autor: LadyKay S pusou dokořán hledím na osobu, uvelebenou na koberci uprostřed místnosti, jak pohupuje nohama ve vzduchu, otáčí stránky magazínu a pošklebuje se. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního, mou pozornost zaujala spíše vizáž než činnost dotyčného. Pete se
autor: LadyKay Jakmile se ocitnu v předsíni, kam mě přilákaly vzrušené hlasy, neubráním se pocitu, že jsem právě dostal obrovskou facku, již jsem vůbec nečekal. Přesně takový šok pro mě představuje pohled, jenž se mi naskytl. Nezaskočilo mě to, koho jsem tam
autor: LadyKay „Jerry?!“ Vyjeknu, když se otočím po známém hlase, a spatřím toho, kdo mi nahnal takový strach. „Vyděsil jste mě!“ Jeden ze stylistů, co pro mne pracují, stojí asi metr ode mé osoby a pohlíží na mě stylem, který se mi
autor: LadyKay „No, nazdar,“ místo aby se nejprve přivítal se mnou, začne Pete drbat za ušima psa, který se o něj bezprostředně po otevření dveří opřel předními tlapami. Plácnu ho po zadku, aby slezl dolů, a chystám se jej pokárat, že to
autor: LadyKay O dva měsíce později Srdce mi tluče jako o závod, jeho jednotlivé údery se mi odrážejí až ve spáncích. Dokonce jako bych cítil, jak horká krev proudí mými tepnami a žilami. Hrudník se mi v rychle po sobě jdoucích intervalech
autor: LadyKay „No co to… Co je to tady za bordel?!“ Ozve se můj výkřik bezprostředně poté, co vejdu do kanceláře. S výrazem naprostého zděšení a rozčílený z toho, že mi tu dělají skladiště, doběhnu k jedné krabici, již po dlouhém zápolení
autor: LadyKay „Tak co? Dohodneme se?“ Zeptá se Pat a posadí se na pohovku umístěnou u stěny. Po dlouhém přemýšlení jsem nakonec přece jen vzal do ruky mobil, abych zjistil, kdy by na mě měl čas. Byl jsem překvapený, že navrhnul sejít
