autor: Anett483 Bill postával před školou a nervózně podupával nohou. Vyhlížel Toma a urputně si okusoval svůj pěstěný nehet na malíčku. Narovnal se a snažil se působit co nejvíc ´v pohodě´, když se k němu Tom z dálky blížil. „Ahoj… Nebudeš z toho
autor: Anett483 Drnčivý tón školního zvonku oznámil, že je konečně konec hodiny. Studenti se začali zvedat ze svých míst a už téměř nevnímali hlas profesorky, která se je marně snažila zastavit před útěkem ze třídy. „Nezapomeňte, že jsme už probrali celou etopedii, takže můžete
autor: Anett483 Bill ležel ve své posteli a přemýšlel. Neustále myslel na ten incident, který se včera stal. Děsil se myšlenky, že by se za týden měl vrátit na místo, které mu po včerejším dni připadalo tak zatraceně nebezpečné. Nečekal, že zrovna on bude ´objektem´. Na
autor: Anett483 Bill se z posledních sil doloudal domů a unaveně se sesunul na botník vedle zrcadla. Dnešek ho maximálně vyčerpal. „Ahoj, zlatíčko. Jakpak jsi se měl?“ „Ušlo to…“ zahuhlal Bill a konečně si z nohou skopnul boty. „Večeře bude za pár minut.“ „Dneska nebudu jíst,
autor: Anett483 Bill bezmyšlenkovitě vyšel ze třídy a mířil ke skřínkám. Hodil do ní tlustou učebnici matematiky a pomalu se loudal domů. Od té zatracené exkurze uběhl už týden a on Toma nedokázal dostat z hlavy. Nešlo to, i když se sebevíc snažil.
autor: Anett483 „Upozorňuji vás, že tohle rozhodně nebude procházka růžovou zahradou… Ostatně jsme o tom už několikrát mluvili ve škole.“ Bill podivně zamručel a zaklonil hlavu. Nenáviděl cesty autobusem, nenáviděl svoje spolužáky, a hlavně nenáviděl podobné školní exkurze, které mu dokázaly zkazit
