autor: Lauinka Bill se těšil domů, opravdu těšil. Bohužel se ještě nějakou dobu musel zdržet v práci. Tom už se do agentury nevrátil a Bill to chápal. Měl určitě lepší zábavu se Sofií, než být zavřený s ním v kanceláři nad prací. Když se dostal
autor: Lauinka Když ráno přišla Mia do agentury, nikdo nebyl nadšený, vůbec nikdo. Všichni ji sledovali poněkud zvláštním pohledem, a aby toho nebylo málo, hned se pohádala s Jane. Bill neslyšel úplně, o co šlo, ale když potom odešla někam bokem, ihned zamířil
autor: Lauinka „Točí se ti hlava nebo je ti špatně?“ Zeptal se Tom Sofie, když se mu podařilo ji dostat do domu. Byla o něj takřka opřená a sotva chodila.„Strašně se mi motá hlava,“ zamumlala nesrozumitelně a povzdechla si. Tom ji odvedl
autor: Lauinka Ráno seděl Tom se Sofií venku na zahradě a dávali si snídani. Tom byl stále ve svých myšlenkách a snažil se vnímat, o čem Sofie mluví. „Dobré ráno,“ přitančil k nim překvapený Andreas a sedl si k nim. Oba ho hned pozdravili
autor: Lauinka „To je Jacob?“ Zeptala se překvapeně Jane, když se dívala prosklenými dveřmi do Tomovy kanceláře. Andreas se na ni podíval a přikývl na souhlas. „Ano,“ sledoval Jane a ta se zamračila. „Andreasi, dneska jsem viděla Miu, jak snídá právě s Jacobem,“
autor: Lauinka Tom zamířil zpátky do domu. Byl unavený a otrávený. Nedokázal pochopit, co se to teď odehrálo. Proč Sofie přijela? Proč tu byl Bill? Proč sem přišel? Bál se, že by mohl vážně odjet, a chtěl ho zastavit? Nebo… chtěl mu
autor: Lauinka Brzy nastala tma, ale oni byli stále uvězněni v té budově. Bill panikařil, avšak Tom si zachovával klid. I když uvnitř byl dost neklidný z Billa, nedal mu nic najevo. Kdyby začal před Billem mít nějaké negativní poznámky, Bill by nejspíše ty
autor: Lauinka „Zdravím vás,“ řekla tvrdě a rozhlédla se kolem sebe. Dva mladí muži stojící za jejími zády všem taky věnovali pohled. „Dobrý den, paní Bethany,“ usmála se nejistě Jane. „To je ale milé překvapení že jste nás tady takhle navštívila. Obejmu
autor: Lauinka Tom se cítil prázdně. Po tom, co ho viděl odejít tou brankou, se mu zhroutil svět. Přemýšlel, co má dělat. Rozhodně nechtěl jen tak sedět tady a být se svými myšlenkami. Napadlo ho si promluvit s Andreasem, ale došlo mu, že
autor: Lauinka Tom přemýšlel, co udělat. Domů jezdit nechtěl, nechtěl vysvětlovat bratrovi, co se stalo. Chtěl být sám. Nakonec skončil na jednom molu. Sledoval moře, jak do mola lehce naráží vlny, a přemýšlel. Stále nedokázal pochopit, co se před chvílí stalo. Proč
autor: Lauinka Když se jeho telefon rozezněl znovu s Jay Jayovým jménem na displeji, rovnou hovor přijal a dal si telefon k uchu. „Ano, Jay Jayi?“ Zeptal se trochu automaticky. „Moment, ano? Nezavěšuj,“ řekl rychle Tom. „Kde jsi?“ Zeptal se trochu v rychlosti ze
autor: Lauinka Bill se od rána nezastavil. Všechno bylo jako by vzhůru nohama. Běhal sem a tam, a když už měl chviličku pro sebe, otevřely se dveře Andreasovy kanceláře a on uslyšel svoje jméno. „Bille,“ otočil hlavu tím směrem, ale to se
autor: Lauinka Andreas neváhal ani na chvíli, a když se rozloučil s Tomem, rovnou si jel vyzvednout svoje auto. Pak se rozjel směrem k domu Mii. Tohle mu musela vysvětlit. Dostala ho do neuvěřitelné situace a on teď chtěl slyšet pravdu. Cítil se
autor: Lauinka Andreas rychle přeběhl k Billovi, který mu čelil tvrdým pohledem. „Bille? Co tady děláš?“ Vydechl překvapeně a snažil se číst v jeho tváři. „Vivien mi psala, že našla tu adresu,“ řekl mu a díval se do jeho modrých očí, snad aby v nich
autor: Lauinka „No super!! Zvládli jsme to výborně!!“ Zasmála se Vivien, když vycházeli z toho domu s malým kouskem papírku v ruce. „Kdo by to byl do toho kluka řekl?? Člověk by si myslel, že je to ještě dítě a co všechno on umí?? Nějaké
