Za okny se pomalu začal hlásit chladný večer, drobně mžilo a sklo bylo lehce zamlžené. Bill si přitáhl přikrývku blíž ke krku a vyčerpaně se pod ni schoulil. V domě vládlo naprosté ticho, Tom od osudné dopolední hádky nevytáhnul paty z pokoje
Když zarachotily klíče v zámku, Bill sebou trhnul a z rukou mu vypadla krabice s vločkami, které si připravoval k snídani. Po probuzení jej uklidnilo zjištění, že Tom není doma a on tak bude mít čas srovnat si o samotě myšlenky. Tupá
Bill bezmyšlenkovitě vstal. Bratr se na něj celou tu dobu příliš upřeně a se zájmem díval a on měl strach, že před ním svůj vztek a zklamání nedovede skrýt. Chtěl se konečně dostat z téhle postele, která mu dnešní noc bude jistě
Bill se znovu pokusil o spánek, ale opět neúspěšně. Dnes mu prostě odpočinek nebude dopřán, cítil se mizerně a očima, které mu začínaly mírně slzet, hypnotizoval zářivě bílý strop nad svou hlavou. Z transu jej probral až Tom, který se několikrát nemotorně
„Proč jsi to udělal?“ zašeptal Bill a rozrušeně si přejel prstem po svých měkkých rtech, kterých se ještě před malou chvílí dotýkaly ty Tomovy. „Vždyť se to muselo stát, Bille, oba víme jak dlouho už k tomu směřovalo,“ odpověděl důrazně Tom. „Směřovalo?
