autor: Doris & Lauinka Tom Zjistil jsem, že jsi tedy utekl. To je očividné, ale jak? Těžko bys mi jen tak utekl, na to bys neměl jak odvahu, tak ani příležitost. Takovou chybu bych nikdy neudělal. Jdu do ložnice a tam si
autor: Doris & Lauinka Tom Rychle nastartuju svoje auto. Není to nic moc, chtěl jsem vždycky Audi, ale místo toho mám jen Felicii, alespoň něco. Kouknu se za tím smutným zakňučením a podívám se na tebe. Och bože, je mi tě tak
autor: Doris & Lauinka Bill Už nějak nemám ani pořádně sílu skučet bolestí. Nebo prostě jen zatínám zuby, jelikož mi to stejně nepomůže. Dívám se na tebe a opravdu se mi vůbec nechce do takové práce, jakou po mně chceš. I když
autor: Doris & Lauinka Tom Sleduju tu scénu před sebou, jak se ke mně pomalu plazíš. Jak se snažíš mě obměkčit. Obměkčit moje srdce, které stejně dávno nemám. Rozbil jsi ho na miliony kousíčků ty, takže máš smůlu. Jen vydechnu a odstrčím
autor: Doris & Lauinka Bill Ani nemůžu usnout. Vysoukám se až k pelesti a sednu si s koleny u těla. Snažím se nevzlyknout nahlas, abych tě nevzbudil. Snad dobrou hodinu se snažím vykroutit z kovového náramku, až si rozedřu kůži na zápěstí,
autor: Doris & Lauinka Bill Tohle dělat mi vlastně ani nedělá problém. Uspokojoval jsem tě tolikrát, že mi to ani nepřijde. Jen dneska je to o to lepší, že ty jsi mimo. Což si rozhodně nechci stěžovat. Ba právě naopak. Lehce tě
autor: Doris & Lauinka Bill Vzdychnu a upřímně to nebylo ani hrané. Možná to je tím, jak se na tebe nekoukám. Nebo nevím. Ale když se nesoustředím na to, že jsi to ty, tak se mi to líbí. I tehdy se mi
autor: Doris & Lauinka Tom „Ale drahoušku,“ přejedu ti rukou něžně po vlasech. Povedlo se nám dostat se pomalu do ložnice. Mé ložnice. Není to žádný luxus, ten jsem nikdy já nepotřeboval. Neměl jsem ho jako ty, ale nechybělo mi to. Nezáviděl
autor: Doris & Lauinka Tom Sleduju tě povrchně svrchu. Tenhle pohled miluju, když se dívám na tebe a ty mi ležíš u nohou. Celej svět mi leží u nohou. Propaluju tě pohledem. Zase tak moc jsem ti neudělal, že se tu teď
autor: Doris & Lauinka Bill Nechápavě zamrkám. O čem to proboha mluvíš? Předpokládám, že to je tvůj důvod k tomu, mě tady držet. „Já… já tomu nerozumím.“ Zakroutím lehce hlavou a trochu se odsunu od stolu. Tvůj výraz se tak změnil. Co
autor: Doris & Lauinka Bill Teď už nechápu vůbec nic. Copak je nějaká extra chvíle? Proč se mám oblíkat reprezentativně? Jen přikývnu a zůstanu zírat do skříně. Divím se, že jsi ty moje věci nevyházel. Tedy některé jo, ale ne všechny. Prstama
autor: Doris a Lauinka Bill Je to naprosté deja vu. Jako by se skoro každý den opakoval ve stejném duchu. Zatnu zuby, když trupem narazím do chladné zdi. Zůstanu o ni zapřený a nohy trochu víc rozkročím. Hlavně ať je to rychle.
autor: Doris & Lauinka Zdravím všechny twincestní dušičky. 🙂 Já a Doris jsme tu s novou povídkou. Tedy, abych to upřesnila, jsem poctěna spoluautorstvím Doris, která mi kývla na návrh této povídky. Asi bych chtěla varovat všechny slabší povahy. 🙂 Tento příběh
