autor: Ainikki Bill částečně ležel na Tomovi a poslouchal jeho pravidelné oddechování. Prstíky putoval po jeho hrudníku a sem tam ho pošimral. Byl natolik šťastný, že si ani neuvědomoval plynoucí čas. V Tomově náručí mu nic nechybělo, takže nebyl důvod zajímat se o to, jak
autor: Ainikki Bill stál u sporáku, míchal s nějakou omáčkou a u toho si s úsměvem na rtech prozpěvoval. To pár hodin dnes odpoledne s Tomem mu způsobilo tuhle skvělou náladu. Jak mu slíbil, byli se podívat v podvodním světě. Pro Billa
autor: Ainikki Tom měl chuť si prozpěvovat, když se v pondělí ráno objevil v práci. Dokonce i zvesela zdravil Birgit, což blondýnu nechalo naprosto přimraženou k židli. Byl to pro ni nečekaný obrat oproti obvyklému Tomovu chladnému přístupu. Kdyby jen věděla, že
autor: Ainikki Tom před sebou tlačil již téměř z poloviny naplněný nákupní vozík, zvolna projížděl uličkou s těstovinami, a Bill mu na tu kupu přidával další a další věci. Vůbec si nedovedl představit, jak tohle chlapec odtáhne jen v rukách sám domů.
autor: Ainikki Další zastávky: Potzdamer Platz, Brandenburger Tor, Friedrich Str. Četl si Bill červená běžící písmenka na displeji v přední části vagonu. Jako by pořadí těch stanic neznal nazpaměť. Nyní byl ale nedočkavý. Ještě dvakrát vlak zastaví, a pak už konečně bude
autor: Ainikki Bill vešel do nevelké předsíně, zavřel za sebou vchodové dveře a zaposlouchal se do zvuků uvnitř v domě. Nic. Naprosté ticho. Pokud byl Brenig doma, vždy si pouštěl televizi, i když ji třeba nesledoval. Klid znamenal, že se mu podařilo
autor: Ainikki Tom přišel poslední pracovní den tohoto týdne do kanceláře s pochmurnou náladou. Cítil se sklesle smutný, což byl pro něj docela nezvyklý stav, protože on byl zvyklý na vše odjakživa pohlížet s optimistickým náhledem. Máloco ho rozházelo, a když se
autor: Ainikki Nástěnné hodiny v Tomově kanceláři začaly ukrajovat druhou půlhodinu od doby, co Bill se smíchem zmizel v archivu, a on ještě stále nebyl sto začít dělat cokoli smysluplného. Pohupoval se na židli s nohama vyloženýma na stole a házel si
autor: Ainikki Tom podal slečně za přepážkou bankovku a ta mu za ni dala dva lístky a vrátila zpět nějaké drobné. „Moc děkuji.“ Nezapomínal Tom na vychování a přidal úsměv. „Tak jde se na to.“ Mávl papírky Billovi před nosem a ten
autor: Ainikki Bill zařadil pár jednotlivých dokumentů do správných složek, vyřídil asi čtyři telefonáty, a to bylo za celé dopoledne všechno. Jaký kontrast oproti včerejšku, kdy se ani nezastavil. Přestal pochodovat bezúčelně po místnosti, posadil se na svou židli, zapadl do opěradla
autor: Ainikki Bill si od recepční vyzvedl klíče od archivu, ignoroval její úsměvy, pouze ji suše pozdravil a pokračoval dál na své pracoviště. Dnes přišel brzy. Pracovní doba mu oficiálně začínala až o hodinu později, on ale po zkušenostech ze včerejšího prvního
autor: Ainikki Zdravím a pozdravuji, a doufám, že vám přináším zprávy, které vás potěší. Po povídce „Reinkarnace“ jsem si chtěla dát od psaní chvilku pauzu, ale nedalo mi to a pustila jsem se do nové věci hned. 🙂 A pokud byste si
