autor: Catherine BILL Nemohu uvěřit svým uším. Pořád si v hlavě přehrávám to, co před chvilkou Tom vyslovil. Opravdu jsme partneři? Chodíme spolu? Je to tak… Neuvěřitelné! Krásné, dokonalé, nevím, co víc říct. Nový rok začal opravdu senzačně, lepší začátek jsem si
autor: Catherine TOM Chvilku jsem se díval na Billa s Fabiánem. Nemohl jsem si nevšimnout, že se pod stolem drží za ruce. Ano, já chápu, že má Bill Fabiána opravdu rád a naopak, ale… Žárlím. Strašně moc žárlím, uvnitř těla mě to
autor: Catherine Shrnutí: Bill má ochrnuté nohy, je na vozíčku, je mu devatenáct let a čeká ho maturitní zkouška. Jeho nejlepším kamarádem je Fabián a ošetřovatelem Oliver. Oba kluci jsou do Billa zamilovaní, ale on nechce ani jednoho. Fabiána nechce z důvodu,
autor: Catherine Všichni jsme se na sebe podívali, napadala nás stejná otázka. Kdo to zrovna teď může být? Jsme tady všichni z rodiny, takže rodinný příslušník je rovnou vyloučen z okruhu možných lidí. Naše pohledy sjely na prázdný talíř u volného místa.
autor: Catherine TOM Abych byl upřímný, tak mě Billova otázka vážně zaskočila. V tu chvíli, kdy ji vyslovil, jsem absolutně nevěděl, která bije, natož co mu mám odpovědět. Nechtěl jsem ho rozhodně zklamat, ale ani jsem mu nechtěl lhát. Opravdu bylo těžké
autor: Catherine BILL Zamrkal jsem a pohlédl na Toma. Nabídku, abych s ním šel do obchodu, nemůžu přirozeně odmítnout, ale nechci, aby mi kupoval vánoční dárek. Vždyť to nemá vůbec žádnou cenu, ne? A pokud mi chce udělat radost, tak ať je
autor: Catherine Nechci říct nic až tak k dílu… Chci oznámit něco spíš organizačního. 😀 Teď posledních 14 dní budu v rámci praxe provázet na zámku v Manětíně [přijeďte, kdo chcete! :DD], budu tam ubytovaná, takže bez žádného většího připojení k internetu.
autor: Catherine Zprvu bych se moc chtěla omluvit za to, že tak dlouho nepřibyl žádný díl. Měla jsem jisté problémy, které mi znemožňovaly psaní, nechtěla jsem tím povídku kazit. Nebylo to o tom, že bych nevěděla, jak dál. Doufám, že už to
autor: Catherine TOM Bill mi odpustil. Líbal jsem ho a on mi to oplácel. Líbila se mu růže, vypadal šťastně, když mě viděl. Jestli tohle není nebe, tak už nevím. Je to… Jako splněný sen, strašně moc se mi to líbí, jsem
autor: Catherine BILL „Jakej stůl se ti líbí nejvíc?“ usmál se na mě Tom, jakmile jsme společně vešli do cukrárny. Milé, jak nechává výběr na mně. Rozhlédl jsem se kolem sebe, chci vybrat ten nejlepší. Prakticky by mohlo být jedno, u jakého
autor: Catherine TOM Sedím na posteli a prohlížím si vytisknuté Billovy fotografie, které mi poslal. Je na nich vážně krásný, ale ne tolik jako ve skutečnosti. Vypadá jako křehká porcelánová panenka, o kterou se musí pořád pečovat, aby se nerozbila. Nikdy jsem
autor: Catherine Nasucho jsem polknul a od Fabiána se odtáhnul. Nechápavě jsem se na něj podíval, skousnul si ret. Tohle se nesmí dít, nemůžu mu ubližovat tím, že si to od něj nechám líbit. Ne za případu, že s ním city nesdílím.
autor: Catherine Zase klepání na dveře. Zafuněl jsem a zabořil hlavu víc do nadýchaného polštáře. To všichni podle cedule, která je na dveřích, opravdu nepochopili, že chci být sám? A to jsem si myslel, že jsem jí napsal dost pochopitelně. Asi jsem
autor: Catherine BILL Slova, která Tom venku v altánku vyslovil, mi pořád zní v uších. Je to hodně nepříjemný a skličující pocit. Díval jsem se do očí člověku, díky kterému jsem na vozíčku. A co víc, dal jsem mu pusu. Jak já
autor: Catherine Pohladil jsem opatrně Billa po tváři. Je tady ještě minimálně jedna věc, která mě opravdu zajímá. Odkdy je vlastně na vozíčku? Má tenhle handicap už od dětství? A hlavně… Co ho zavinilo? Nemyslím si, že by měl například dětskou obrnu,
