Du und ich Bill rychle seběhl schody do přízemí, zahnul za roh a vběhl na pánské záchody.. Byl tam.. Tom už na něj čekal.. Hned, jak se otevřely dveře, se nedočkavě otočil.. Byl zvědavý, co mu může bratr chtít tak důležitého, když
Odmítnutí Tom jemně líbal bratrovy rty a připadalo mu to, jako přímo nadpozemská dokonalost.. Ani v náznaku si neuvědomil, že s ním bratr nespolupracuje.. Spíš ho od sebe odstrkuje.. ,,Co to… děláš??“ zeptal se zmateně Bill v okamžiku, kdy se mu konečně
Tomův sen a činy Tom ležel ve své posteli a už dobré dvě hodiny nemohl zamhouřit oka.. Z neznámého důvodu nedokázal dostat z hlavy bratrovu usměvavou tvář.. Nechápal to.. Nikdy neměl problémy usnout a nikdy tak moc na bratra nemyslel.. Cítil, že
Dějepis Billovi se zhroutil celý svět.. Jestli dřív nedával o hodinách pozor, teď na tom byl ještě mnohem hůře.. Hlavou se mu míhaly představy, jak to vysvětlí doma, až jim přijde dopis, kde rodičům oznamují, že ho vyloučili.. Viděl před sebou ty
Sny a ředitelna II ,,Ach Bille, co je s tebou?? Nikdy jsi takový nebyl.. Máš nějaké problémy?? Nebo co se děje??“ hlas ředitelky se nesl místností, ale Bill ho skoro nevnímal… Bál se, co bude dál.. Řekne o tom rodičům?? Jak jim
Sny a ředitelna ,,Miluju tě, slyšíš?? Miluju.“ Tomovy dlaně začaly bloudit po bratrovo těle a nebyly k zastavení.. Hledaly si cestičku po jeho hrudi, bříšku, bocích.. Jeho doteky dopadaly všude, kam jen Tom dosáhl.. ,,I já tebe“ zašeptal Bill a vyhledal jeho
Epphany (Tady chci jen říct, že slova písničky, která jsou tady použitá, mám od Terush a ve výsledku je to náááádherná písnička) Ležel ve své posteli a tiše si pobrukoval nějakou melodii. Nevěděl jakou, nevěděl k ní ani slova, ale v hlavě
Snídaně ,,Tak pane Kaulitz, dnes si spolu užijeme krásné tři hodiny“ Učitel, který měl Billa doučovat se úlisně usmíval.. To byl jeho trest.. Díky své nepozornosti ve škole hodně zameškal a z nejednoho předmětu propadal.. Jeho matka se rozhodla, že bude mít
Koupel ,,Kde jsi byl?? Báli jsme se o tebe!! A jak to vypadáš?!“ Bill stál mezi vchodovými dveřmi a tiše poslouchal matčiny výtky.. Věděl, že měl o sobě dát vědět, ale má svojí hlavu.. ,,Volali ze školy.. Co se s tebou děje
Schovávaná Nepřítomně seděl ve své lavici a naprosto nevnímal děj kolem sebe.. Myšlenkami byl někde jinde.. Nezajímalo jej, že na něj učitel křičí pro jeho nepozornost, nezajímalo jej, že se mu spolužáci smějí.. Byl ve svém světě.. Ve světě, kde se smí
