autor: Jitáááááááááááá betaeread: Janule „Billí! Už jsem se bála, že jsi Tomovi utekl,“ řekla a pak mu podala jeden kornout s tou mraženou dobrotou. „Děkuji…“ pípl a pak jen očkem zavadil o svou sestru a spatřil, jak se s Míšou dělí o
autor: Jitááááááááábetaread: Helushka „Oh ne! Billi. To… Já to nevydržím! To jako… To jako tě nesmím měsíc ani políbit? Ani… ani se tě dotknout? Ne…“ Tom dostal skoro záchvat. Začal hlasitě plakat a třásl se po celém těle. William také plakal. Ani
autor: Jitááááááááábetaread: Helushka Achooooj!!! Tak… Je tu další díl a když se na to tag díwám, je to nějak wysoké (jak pro koho, že?=)) a kulaté číslo. Tag wám ho wěnuji ((= a taky jsem chtěla wás wšechny poprosit, jestli byste mi
autor: Jitááááááááábetaread: Helushka „Pomůžeš mi, lásko?“ pípl Tom, když se snažil rozložit velikou deku. Billi ihned přiskočil a chytl dva rohy. Pak se od Toma oddaloval, dokud nebyla deka napnutá. Billi využil toho, že bylo ještě světlo, tak Tomovi jen oznámil: „Jdu
autor: Jitááááááááábetaread: Helushka Tom se jen nad těmito slovy šibalsky usmál a nadále mačkal nejpřitažlivější část těla svojí lásky. „Tomeee… Musím… eh… musím nakrájet rajčata a nastrouhat sýr a…“ Tom se s úsměvem díval do jeho krásné a trochu vyplašené tváře. „Billí…
autor: Jitáááááááábetaread: Helushka Všichni ještě škodolibě zamávali tomu hajzlovi s poutama a pak řekli policistovi, že na stanici dojdou pěšky. Proč by ne? Lepší, než jet v jednom autě s tím… Vesele si povídali a pak Simone musela říct Williamovi, že před
autor: Jitááááááááábetaread: Janule „Vstávat, mládeži! Už jsme tady!“ Houkla Simone, když konečně dojeli na policejní stanici v centru Berlína. Po nějaké minutě se všichni vysoukali z auta a mířili do vysokého domu, kde sídlila jejich jediná naděje.„Tak… Kam teď?“ zeptal se Tom,
autor: Jitáááááábetaread: Janule (V Loitsche) ………. „Běžte už spát. Zítra to dořešíme. Půjdeme na policii a nahlásíme to jako únos. Emillie, pak bys nás i s policisty dovedla do bytu tvého otce.“ Emillie tiše přikývla, ale docela se v ní začal probouzet
autor: Jitááááááááábetaread: Helushka Poté, co se otec opět vrátil do obýváku, se William rozplakal. Ani přes slzy neviděl kolem sebe. Pomalu se zvedl a přidržel se kuchyňské linky. Ale nechtěně zavadil o špinavý talíř, který byl na kraji linky a s velkým
autor: Jitááááááábetaread: Helushka Tom nevěřil vlastním uším. Nevěřícně zatřepal hlavou a promnul si oči. „Cože jsi říkala?“ Ujišťoval se ještě, ale dívka si stála za svým. Tom si myslel, že se dočista zbláznil. Dokonce tu dívku považoval za halucinaci nebo to všechno
autor: Jitáááááááábetaread: Helushka „Tak padej!“ zařval na tu ubohou vílu, když přijeli do centra Berlína. Jeli dlouho. Jak by ne? Když se ten krásný les, kde se ukrýval krásný anděl, nacházel poblíž Loitsche, kde stále plakal druhý anděl, který se do té
autor: Jitáááááááábetaread: Helushka Williama vzbudil nějaký nepříjemný zvuk. Ještě v polospánku zjišťoval, co by to tak mohlo být. Nevěděl, odkud to přichází. Jak by ne, když ležel v mechu uprostřed lesa. Zvuk se odrážel a jeho ozvěna se několikanásobně vracela. William si
autor: Jitááááááábetaread: Helushka „Aaaaah! Billí, lásko! Miluji tě… Nepřestávej! Billíííííííííííííí…“ Výkřik pomalu utichal a pak… Panebože, jen nádherný sen. Proč jen sen? Proč to není skutečnost? William na sebe v duchu nadával, ubíjel se. Do oken pražilo slunce. Už bylo teplo. Pomalu
autor: Jitááááááábetaread: Janule Tom se ani nesnažil zadržovat slzy. Nechal je volně stékat po tvářích, dokud nespadly a společně s vodou neodplavily pryč. Stejně tak, jak mizely jeho slzy, mizela i jeho láska. Nevěděl, co bude dál dělat. Za tak krátkou chvíli
autor: Jitááááááááábetaread: Janule Tom otočil kohoutkem nadoraz. V tu ránu byl v koupelně hluk, a tak nemohl nikdo slyšet, co se tam právě děje.„Tome, bože můj! Ach, Tome, aaaaah! Tomeee! Zrychli, lásko, prosííííííím!“Billi se slastně prohýbal, hlasitě sténal a něžně hladil Toma
