autor: Bitter ,,Rozhodně se nejdřív podívám na zadek…“ Tom nahodí svůdný pohled, až se reportérka, co s nimi dělá rozhovor, ošije. ,,A jaké dívky se líbí tobě, Bille?“ Ten se doslova těšil na to, až mu otázku položí. Už měl dost toho,
autor: Bitter Tom se vesele loudá ke zkušebně, v ruce tašku plnou drobných dárků pro Billa. Má skvělou náladu, proč taky ne? Dovolená, co prožil, byla snad ta nejlepší v jeho životě, takhle už si s rodičema nepromluvil ani nepamatoval. Navíc, máma
autor: Bitter ,,Nesahej na mě!“ ,,Ale ale… Dřív jsi říkal něco jinýho…“ Znova se ho pokusí obejmout, jenže ho někdo chytí za kapuci a smýkne jím na zem. ,,Co blbneš, vole!“ Tom mu v nejmenším nevěnuje pozornost, místo toho se hned nahrne
autor: Bitter ,,Tak co… kdo vyhrál?“ Bill okamžitě zrudnul a sklopil pohled. ,,Ty…“ Špitl tiše. Stálo ho to hodně přemáhání přiznat prohru, ale za Tomovu reakci to rozhodně stálo. Zalezl dovnitř a škvírou ve dveřích vyhazoval oblečení, které z něj Bill nedočkavě
autor: Bitter Toma jeho otázka zmátla. ,,Protože jestli je to pravda, tak je to jen sen a já se budu muset probudit a to nechci… Nikdy…“ Tom ho jemně pohladil. ,,Je to pravda… a není to sen…“ Znova ho k sobě přitiskl,
autor: Bitter Bill měl před sebou na stole vyrovnáno všechno, co mu Tom koupil. Stále tomu nemohl uvěřit. Bál se, že je to jen sen. Bál se, že se vzbudí a místo v teplý posteli bude spát jako obvykle na lavičce v
autor: Bitter Táááák už mě tady máte zase! Vzhledem k tomu že povídky, Kaulitz vs. Trumperová a Meere2, skončily, tag tady máte další nášup mý tworby, tag doufám, že se to bude líbit alespoň trochu jako ty předtím… zatím pápá Bitter 1.
