autor: Luki Cesta k babičce proběhla kupodivu bez hádky. Vlastně, v autě bylo naprosto mrtvé ticho, a když jsem občas kouknul na mamku, svírala volant pevněji, než bylo nezbytně nutné. Řekl bych, že za těch téměř pětačtyřicet minut, než zastavila na příjezdové
autor: Luki Druhý den ráno jsem se probral kupodivu docela brzo. Včera, po tom, co taťka odešel spát, jsem se asi na hodinu zavřel v koupelně. Zalezl jsem si do sprchy a pod horkou vodou se snažil vyčistit si hlavu a srovnat
autor: Luki „Zatraceně nádherný.“ Své prsty nahradil svými rty a jeho průzkum začal být pro mě až moc. Něžně lechtavé doteky, které mi zkroutily nejen bříško, ale i prsty na nohou a pocity, které mi ze rtů, naprosto mimo mé chtění, dovolily
autor: Luki Jenom co Tom otevřel dveře svého bytu, okamžitě se kolem nás začala linout příjemná vůně a do uší nás udeřila svižná rocková hudba. „Neboj, to se jenom Geo připravuje na páteční večer a tohle je takový jeho rituál. Nejdřív pořádné
autor: Luki Následující dny byly fakt příšerné. A nebyla to jenom doznívající bolest z tetování. Naši mi sebrali na neurčito mobil, takže jsem ztratil jakékoliv spojení se světem. Tomovi jsem vůbec nemohl dát vědět, jak to se mnou dopadlo, protože jsem na
autor: Luki Celou cestu busem jsem se domlouval s Gustavem, co dělat. Nebyl jsem připravený vybalit na naše, že jejich syn je gay, a navíc má přítele, který je o osm let starší. A tím, co by je mohlo naštvat úplně nejvíc,
autor: Luki „Ria?“ Vykroutil jsem ruku z Tomova sevření a postavil se vedle Gustava. Tom najednou vypadal úplně střízlivě. „Zdravím, Samantho. Ria? Netuším, kde je a je mi to dost u prdele. A tohle,“ natáhl se rukou ke mně, „to je Bill,
autor: Luki „Tak se sejdeme v půl šesté dole u vchodu? Tvým úkolem je jenom ukecat rodiče, peníze teď neřeš, mám zajištěno. Zlom vaz, Bille.“ Gusti do mě drcnul a za zvuku svazku klíčů došel ke dveřím svého domova, kdežto já nastoupil
autor: Luki „Některé bych si na tobě dokázal živě představit. Třeba tohle B z vět Wir hören nie auf zu schreien. Wir kehren zum Ursprung zurück (pozn. aut. Nikdy nepřestaneme křičet. Vracíme se k počátku). To se mi líbí.“ Natáhl ke mně
autor: Luki „Bille, jdeme teda na oběd?“ Podle Gustavova otráveného obličeje už se mě nějakou dobu snaží stáhnout z obláčku na zem. „Jestli na něho nepřestaneš myslet, přísahám, že ti nakopu prdel. Nebyl jsi to ty, kdo mu chtěl koupit sadu bryndáků?
autor: Luki „Bille, hej, kámo, slyšíš?“ Před očima se mi mihla Gustavova dlaň. „Takže… ještě pořád máš zaracha?“ Odevzdaně jsem si povzdechl. „Na jak dlouho je do konce života? Doprdele, Gusti. Já za ním musím.“ Vidličkou jsem se prohrábl ovocným salátem, který
autor: Luki Ahojky twincesťaci, jsem tady s novou povídkou. Nemusím myslím nic moc prozrazovat, protože už z názvu je to více méně jasné. Jenom… tetování sama nemám, takže to prosím berte s rezervou 🙂 Původně to byla jednodílka, ale Becs má na
