Byla jedna hodina v noci, Tom ležel u sebe v pokoji a přemýšlel nad svým a Billovým životem. Co provedli, že museli procházet takovým peklem? A Bill. Co ten? On si tohle přece nezasloužil, tak, proč ho potkala jedna z největších propastí
Sakra, sakra, kde je ten Simon, už tady měl dávno bejt!!! Bože, nevydržím to, nevydržím. Klepu se, je mi zima, nebo není, já nevím, mám nějakou třesavku, brr, je to hrozný, zrychleně dýchám, jako by pro mě každý nový nádech znamenal jeden
Tom s Billem strávili ještě několik minut v pevném obětí. Oba dva si přáli, aby to nikdy neskončilo. „Tome, promiň musím se tam vrátit.“ Tom se překvapeně na bratra podíval, nechápal. „Bille, proč? Proč by si se měl vracet za Simonem? Bille,
Děkuji Vám všem kteří čtete a komentujete 🙂 moc mě to těší a inspiruje k psaní dalších dílů 🙂 _________________________________________________________________ Tom Je to už tři týdny,co Bill odjel. Nejhorší na tom je to, že nevím kde je. Máma mi nic neřekla, Bill
BILL Dalo by se říct, že se věci vrátily do starých kolejí, jako bychom si to všechno jenom vyzkoušeli. Vlastně jenom jeden jediný den trval náš vztah s Tomem, tím myslím ten „milostný“. Teď Tom chodí pravidelně do klubů, většinou nespí doma,
Tom došel dolů do kuchyně, kde se Simon loučil s jeho matkou. Jakmile Simon zpozoroval jeho přítomnost, propálil ho pohledem. V Tomovi jako když udeří blesk. „Tome, kde je Bill?“ zeptala se matka s otazníkem v očích. „Bill… on… Není mu dobře,
„Ehm…“ Tom si provokativně odkašlal, doufajíc že přeruší ten nekonečný oční kontakt, který panoval mezi Billem a Simonem. Bill rozpačitě sklopil pohled k zemi, Simon však svůj pohled nezměnil. „Bille, tohle je Simon, je to…“ „Já vím, kdo to je!“ skočil Bill
Několik málo vteřin oba bratři vypadali jako sousoší, setrvali v pozici, kdy se jenom jemně dotýkali rty. Bill se odhodlal, viděl Tomovu zmatenost, ale zároveň, že se začíná částečně uvolňovat a poddávat se bratrovým rtům. Bill tedy začal ústa nepatrně mírně otvírat,
Bill šel svižným krokem domů, chtěl být u bratra co nejdřív. Co nejdřív mu chtěl říct, že jeho pocity samozřejmě opětuje, a že chce být s ním, že chce zkusit žít ten úplně jiný a odlišný život, plný lásky a důvěry, kterou
Oba na sebe koukali – nevěřícně, procítěně a s mírným šokem. Bill byl zaskočen Tomem, který zjevně za ním stál už hodnou chvilku, Tomův šok byl možná o něco větší jak ten Billův. Byl naprosto překvapen slovy použitými jeho bratrem v jejich
realita „Hej Bille! To musíš vidět, normálně ti říkám, že s…“ Tom vtrhnul do pokoje jako uragán. Netušil, že Billa svým vpádem do pokoje, ale nyní také do místnosti, kde se tvořila a vyvíjela Billova fantazie, která právě byla na vrcholu té
Tom se konečně odhodlal pohnout, nadzvedl svoji přikrývku a hlavou naznačil, aby si Bill vedle něj lehl. Bill neváhal ani minutu a už ležel vedle Toma, ale jakmile Bill ucítil Tomovu ruku na svém boku, polekaně sebou škubnul a vystrašeně se podíval
Bill už to šílené dusno nemohl vydržet a rychle vstal. Vzápětí Tom promluvil. „Nenávidíš mě?“ položil Tom otázku, která ho pálila na jazyku, Bill jen otočil hlavu na stranu a koutkem oka pozoroval Toma, který zůstal sedět na židli. „Jsi můj bratr,
Bill vběhl k sobě do pokoje, prudce za sebou zabouchnul dveře, zamknul a zády se o ně opřel. Sedl si na zem, opírajíc se stále o dveře, snažil se aspoň trochu rozdýchat to, co se stalo před několika minutami v Tomově pokoji.
„Bille, potřebuji s tebou mluvit, přijď ke mně.“ Bill sedí zmateně ve svém pokoji za psacím stolem a pozoruje dveře, ve kterých stál před chvilkou Tom a říkal něco ve smyslu, že za ním má přijít. Bill se líně zvedl ze židle
