autor: Clarrkys O rok později Betty se právě vrátila z práce, odhodila kabelku na pohovku a odešla si do kuchyně uvařit latté. Za chvilku už se přidala ke své kabelce na pohovku, hrníček s kávou odložila na nízký konferenční stolek, sundala si
autor: Clarrkys Byl už večer, v pokoji bylo šero, svítila jenom malá lampička na nočním stolku. Betty se po dlouhé době cítila čistá a voňavá, ještě líp se cítila, když byla přikrytá bílými peřinami a kolem ní byla spousta bílých a modrých
autor: Clarrkys „Nevyrůstají mi náhodou vousy?“ zamumlala Betty tiše, když se pečlivě a zblízka prohlížela v malém zrcadle v pokoji pro hosty, kde s Tomem přespali. Každý samozřejmě zvlášť, Betty pohodlně roztažená na posteli a Tom se válel po zemi ve spacáku.
autor: Clarrkys Betty zničeně dělala jeden malý krůček za druhým, opatrně došlapovala na rozpálenou silnici, svoje okopané lodičky nesla v ruce. Rozhlížela se, kdy konečně uvidí nějakou vesnici, nebo aspoň nějaký dům, něco, co by značilo, že konečně našli civilizaci a oni
autor: Clarrkys Jeli už nějakou tu chvíli, v tichosti. Tom marně hledal slova, kterými by se mohl omluvit, a začít tím, že má Betty rozmazaná líčidla od pláče po celém obličeji, rozhodně nebyl jeden z nejlepších nápadů. Betty řídila, očima upřeně sledovala
autor: Clarrkys Ráno se Betty probudila do pokoje osvíceného neodbytnými slunečními paprsky, které se dovnitř dostávaly skrz staré průsvitné závěsy. Zamžourala očima a chvíli ještě jen tak ležela, než si uvědomila, co se dělo v poslední dny. Když jí do hlavy skočila
autor: Clarrkys Betty sledovala, jak se Tom rozhlíží kolem s trochu zamračeným výrazem. Potom hodil ostrý pohled na ni, sebral svůj batoh a knihu a vysedl bleskovou rychlostí z auta, rozešel se cestou zpět. Betty rychle vyskočila ven za ním. „Počkej, Tome!
autor: Clarrkys Betty s malinko znechuceným výrazem vycházela dřevěné rachotivé schody, následovala hlučné Tomovy kroky. „Bydlím až úplně nahoře, výtah tady není… nemáte na to zrovna vhodné boty.“ Ušklíbl se Tom při pohledu na Bettyiny lodičky a vybíhal schody nahoru bleskovou rychlostí.
autor: Clarrkys I když cesta trvala déle než celý ztrápený den, nakonec Betty dorazila až do Berlína. Kdysi dávno už v tomhle městě byla, ale to už je opravdu řadu let zpátky. Hodně se toho změnilo, i když některé staré budovy ze
autor: Clarrkys Pohublá dívka s černými vlasy spadanými přes ramena až do tváře seděla v nejspíše nepohodlném červeném koženém křesle a s trochou obavy v očích pohlížela na muže sedícího naproti ní přes velký pracovní stůl. Nezajímalo ji jeho jméno a ani
