autor: Emilia „Pane Kaulitzi očekával jste výhru, když jste se znovu rozhodl zápasit s Bahlowem?“ Padla další otázka. Tisková konference byla v plném proudu. „Uhm ne, opravdu mi nešlo o výhru, chtěl jsem hlavně dokázat sám sobě, že mám na to, zápas
autor: Emilia Zdarec, twincesťáci;-) chtěla jsem vám napsat, že až se dostanete k odstavci s kinem a filmy, vůbec to neberte v potaz, protože já byla naposledy v kině snad před rokem, vůbec nevím, co se hraje či ne a chtěla jsem
autor: Emilia „No tak, jedem Tome, pořádně!“ Povzbuzoval Toma Henry a ten rychle skákal přes švihadlo. Měsíc utekl a nastal první týden tréninku. Tom na sobě pociťoval čas, kdy nemohl trénovat, a už v zahřívacím kole byl zmožený více než obvykle. Skákal
autor: Emilia „Oh můj bože.“ Zvolá Bill, jakmile vejde do obýváku. Právě přišel ze školy, a co vidí? Toma s Louisem rozvalené u televize na gauči a všude okolo nich svinčík. Dvě pet láhve zmačkané a pohozené na podlaze, plechovky coly, chipsy
autor: Emilia Venku pofukoval studený vítr a slunce vydávalo slabé nehřející paprsky. Nebylo to moc vhodné počasí na cestování a přesto se kluci a Jörg rozhodli navštívit babičku Gertu dnes. Bylo to spíš Jörgovo rozhodnutí, protože už se nemohl dál dívat na
autor: Emilia Zdravím všechny čtenáře povídky. Když jsem vás v minulosti u některého dílku povídky chválila, jak mě těší, že takhle skvěle komentujete, zřejmě jsem vás přechválila a začali jste to flákat. Já samozřejmě nečekám, že když rozkliknu článek, bude pod ním
autor: Emilia Nastal další nový den a Bill se probudil do mrazivého rána. Topení bylo vypnuté, a tak byla celá místnost chladná. Vůbec se mu nechtělo vylézat z těch vyhřátých peřin. Byla však sobota a on musel pracovat. Proto ze sebe neochotně
autor: Emilia „Přidržte tu ránu, no tak. Připravte pokoj a přineste gázu s dezinfekcí. Musíme to zašít.“ Udával doktor pokyn zmateným zdravotním sestrám, které pobíhaly sem a tam a nevěděly, co si počít. „Až to zašiju, připravte RTG a CT.“ Rozkáže doktor
autor: Emilia Ahojky lidičky, jen bych vám chtěla poděkovat za to, jak jste skvělý a komentujete:) Při psaní téhle povídky mě ani nenapadlo, že by mohla mít takový úspěch, a to, že mi dáváte najevo, jak se vám líbí, mi dělá velkou
autor: Emilia „Au, sakra.“ Připlácne si Tom ruku na čelo, jakmile otevře oči. Včera to docela přehnal s pitím. Nikdy jeho sklenka nezůstala na dlouhou dobu prázdná, a tak se neměl čemu divit. Nevzpomínal si ani, jak se dostal domů, přes mysl
autor: Emilia U tohohle dílku máte pár boxerských pojmů, jsou označené hvězdičkou a na konci dílu jsou vysvětlivky. Možná si až tak úplně nedovedete představit, jak přesně by který úder mohl vypadat, ale myslím, že ty vysvětlivky to alespoň trochu přiblíží a
autor: Emilia „Tomi, nevrť se pořád a tvař se trochu zamyšleně… to je ono.“ Instruuje Toma Bill a mačká spoušť foťáku. Právě ho totiž přemluvil k vytváření svého domácího úkolu, o kterém posledně diskutovali v šatně tělocvičny. „No jo pořád. Copak já
autor: Emilia Obloha byla ztmavlá a studený vítr vířil sněžný prach všude kolem. Na digitálním budíku blikaly 4 hodiny ráno. Tom se potichu vyhrabal z postele, jako již každý den na sebe navlékl teplákovku a vydal se běhat do ledového zimního rána.
autor: Emilia Ahojky všichni, takže jsem tady zase s novou povídkou. Na moc dlouho jsem pokoj nedala že?:D Už z montážky, kterou pro mě Majka vytvořila, a za což jsem jí moc moc vděčná, děkuju Májuško, vám musí být alespoň trochu jasné, jakého tématu
