autor: Kiki Páni, lidičky… Takže tady je konec. 28 dílů z jednodílovky. Jste skvělý… Nemůžu tomu uvěřit, ale je to vážně tak :)’Konečně‘ je ale tady konec a já se můžu věnovat svojí poslední povídce… Hry nepočítám, těch je xD Moc bych vám
autor: Kiki Tom měl konečně všechno sbaleno. Do jejich společného domu s věcmi už jel po několikáté. Jenže teď se odtamtud vracel. Spokojený. Neměl namířeno domů, ale bez ohlasu si jel pro Billa. Konečně budou spolu. Jen Tom a Bill. Bylo už pozdě večer,
autor: Kiki „Ahoj, Bille.“ Usmála se na něj Sim, když vešla do jeho pokoje a přinesla mu jeho milované vafle. „Kde je Tom?“ optal se okamžitě místo pozdravu. „Odjel hned, jak jsi usnul… no, ne hned, chvíli tu potom ještě byl, ale
autor: Kiki V tomhle díle budu hodně zkracovat. Snad to moc vadit nebude… K. 🙂 „Bille, musím ti něco říct…“ začal Tom, když se Bill vzbudil a koukali spolu na nějaký DVD. „Ano?“ odvětil a koukl mu do očí. „Já… no…. Domluvil jsem se s mámou,
autor: Kiki „Hm… Tome! Já už mám hlad…“ zavolal Bill, když mu silně zakručelo v břiše a jeho bráška se objevil s plným tácem jídla ve dveřích jeho pokoje. Tak moc to vonělo. Tom se usmál a tác položil na noční stolek. Posadil se
autor: Kiki „Doma je doma…“ vydechl Bill, když se vpajdal do domu. „Děsně mi to tu chybělo.“ Opatrně si sedl v obýváku na gauč. „Jo, to jo. I ty si mi tu chyběl.“ Posadil se vedle něj Tom a objal ho kolem ramen. „Kecko.
autor: Kiki Billa tahle otázka zaskočila. Tohle nečekal. „Jak… jak tě to mohlo napadnout? Jasně, že ne. Ale stejně… bude to těžký.“ Odmlčel se na chvíli, ale pak dodal. „Odolávat tobě.“ Natáhnul ruce k němu, čímž dal jasně najevo, že chce obejmout. Miloval
autor: Kiki Tom jej pozoroval. Vypadal tak sladce. Copak nemůže mít krásný život? Nevytrpěl si toho dost? Co přijde příště? Najde je i po tom, co se přestěhují? Nevěděl a pevně doufal, že ne. Takhle daleko jej snad hledat nebude. A i kdyby, Tom
autor: Kiki „Tome?“ Zašeptal Bill, když otevřel oči. Nejprve si na nic nemohl vzpomenout, ale po chvíli se mu to povedlo. Začal se rozkoukávat kolem. Kde to je? Stěny bílé, jak si všiml, tak leží na nemocničním lehátku… moment! Nemocničním? Nemocničním?! Nesnáší
autor: Kiki Toma nevzbudil ani Billův vyděšený a zoufalý křik. Probral se až po čtvrthodině Billova zmizení z domu. Když na sobě necítil vyhublé tělíčko, zděsil se. Okamžitě se probral a začal běhat z jedné místnosti do druhé. „Bille!“ Volal na celý dům. Nic. Seběhl do přízemí, a
autor: Kiki Bill se pro dnešek vzbudil jako první. Bolela ho hlava, tak se chtěla nadechnout čerstvého vzduchu. Jako rozespalého ho nenapadlo otevřít si okno. Hodil na sebe mikinu a šel si sednout na schody před dům. Chyba. Dveře sice nezavřel, ale…
autor: Kiki „Protože kdybych řekl, že jsi kluk, mohl by tě poznat.“ Vysvětlil Tom. „Jak to?“ „Jsi snad jediný kluk, který vypadá jako holka. Ale to se mi na tobě líbí nejvíc.“ „Ale už nevypadám jako holka, že?“ „Pořád jsi zženštilý, lásko.“ Políbil ho. „Zženštilý?“ Zopakoval Bill. „Jo.
autor: Kiki „Páni, Bille, já tě nepoznávám.“ Zíral Tom na Billa, který stál mezi vchodovými dveřmi kadeřnického salónu. „Co na to říkáš?“ „Že jsi ještě víc sexy než předtím.“ „Vážně?“ „No jasně.“ „A to ještě nejsem nalíčený.“ Pozvedl palec a nahodil americký úsměv. „Těším se.“ Políbil ho. „Já
autor: Kiki „Za co mi děkuješ?“ Zeptal se nechápavě Tom.„Myslel jsem, že mě chceš jen kvůli sexu.“„Proč sis to myslel?“„Znám tě.“„S tebou je to něco jiného. Jsi mé dvojče. Jak tě to napadlo?“ objal ho.„Já ani nevím. Jen kvůli tomu, že jsem
autor: Kiki „Půjdeme už?“ zeptal se Bill, když si smyl šampon z vlasů.„Jo. Jsem snad promočený na kost.“„Ani bych se ti nedivil.“ Zasmál se a pomalu, tak, aby neuklouznul, překročil okraj sprchového koutu a kolem svých úzkých boků obmotal osušku. Tom udělal
