„Na nic!“ snažil jsem se nenápadně dosáhnout na myš, abych zavřel okno.„Jak ho sbalíš? Mě?“ Bill se začal smát. On se smál!„Tome?“ zvážněl náhle.„No? Co je?“ zeptal jsem se s hranou lhostejností, přestože ve skutečnosti jsem měl srdce až v krku.„No –
„Ale ono se nic neděje, Bille,“ řekl jsem vyhýbavě.„Opravdu ne?“ Bill povytáhl obočí.„N- ne, fakt nic…“ nemohl jsem mu přece říct: „Jo a Bille, zapomněl jsem ti říct, že jsem se vsadil, že tě sbalím, ale jinak dobrý…“ no to bylo přece
Dalšího dne ráno jsem vyskočil z postele – ze mě nepochopitelných důvodů – s dobrou náladou.Možná jsem pitomec, co se vsadil, že sbalí svýho bráchu, ale já ho mám rád, takže dneska zajdu za Yvonne a řeknu jí, že na striptýz jí
„Ahoj! Kdes byl tak dlouho?“ přihnal se ke mně Bill, hned jak jsem vešel do bytu.„Na-na stěně, byli jsme tam… s klukama…“ odpověděl jsem vyhýbavě.„Hrozně jsem se tady celý odpoledne nudil,“ svěřil se mi Bill a rozešel se do obýváku, věděl, že
„Hey, Tome, jdeš s náma na stěnu ?“ zařval na mně Max, když jsem konečně vyhlédl z okna, kdo mi to hází šutry do pokoje. Myslel samozřejmě grafitti stěnu, kam s ním a celou partou chodíme.„Jasně, počkej tři minuty!“ křikl jsem.Super! Poslední
