autor: Rachel Tomovo tělo celé strnulo v jedné vteřině a jeho srdce se rozbušilo jako o závod tak, jako by mu mělo každou vteřinou vyletět z krku. Všechny myšlenky, až doteď proplouvající jeho myslí, se rázem vytratily někam do neznáma a zůstala
autor: Rachel Ranní paprsky právě vycházejícího slunce zvědavě shlédly na právě se probouzející město a prodraly se každou, byť sebemenší skulinkou. Prozářily celé, ještě spící město, zhlédly se v každém okně – a svým jasem a teplem zalily celou ztichlou ordinaci. Zvědavě
autor: Rachel Billovo tělo celé strnulo jako solný sloup a Bill poplašeně zamrkal víčky s dlouhými řasami. Cítil své srdce, prudce bušící, až někde v krku a ani v nejmenším nemohl nalézt svůj hlas, který se během vteřiny vytratil někam do neznáma.
autor: Rachel „Mějte se hezky a pěkný den. Nashledanou,“ oči mladého lékaře naposled vzhlédly k postarší dámě a jejich majitel jí gentlemansky otevřel dveře na ztichlou a prázdnou nemocniční chodbu. Naposled jí pokýval hlavou a jeho rty se zvlnily do úsměvu, když
autor: Rachel Rozlehlou oblohu, až doteď nesoucí barvu blankytu, začalo zahalovat tmavé šero a zanedlouho se v něm zaleskla slabá záře první vycházející hvězdy. Slunce stočilo své kroky ke svému zlatavému paláci, naposled však rozprostřelo své zlatavé, hřejivé paprsky po tmavnoucí obloze
autor: Rachel Měkké, hřejivé ruce obmotaly své štíhlé prsty kolem malého šálku a nato jej pomalu pozvedly ke rtům jejich majitele, který se pohodlně opřel o opěradlo své židle a přivřel víčka. Pomalu přiložil kraj šálku ke svým rtům a hltavě se
autor: Rachel Jako by najednou celý svět kolem ní přestal existovat. Jako by do ní tím jedním pouhým okamžikem udeřil blesk a ona dokázala jen stát na jednom a tomtéž místě jako solný sloup, zatímco její oči se pomalu začaly zalévat slzami
autor: Rachel Rty černovlasého chlapce rozjasnil úsměv a jejich majitel se znova začetl do několika posledních řádků, svírajíc ve svých štíhlých prstech svou oblíbenou knížku. Párkrát zamrkal, a když mu nová stránka ukázala konec kapitoly, s úsměvem knížku zaklapl a spokojeně se
autor: Rachel „Takže potom ještě ten rentgen a pár testů a uvidíme, ano?“ Tomovy rty se zvlnily do úsměvu a Tom hlavou pokynul jen o pár let staršímu chlapci, který se souhlasně pousmál. „Dobře, zajdu si tam, co nejdříve to bude možné.
autor: Rachel Bylo krátce po poledni a slunce ozařovalo i tu nejmenší uličku ve městě. Lidé se z jeho záře a paprsků těšili, stejně jako dva chlapci, kráčející městem ruku v ruce. I oni se usmívali a neustále si vyměňovali ať už
autor: Rachel Slunce už stálo vysoko na obloze a zlatavě ji ozařovalo svým slunečním jasem. Procházelo se po tom nádherném blankytu ve zlatých střevících, zatímco světlo a zář jeho paprsků už stačila proniknout do oken kuchyně, po které se právě rozhlížel pár
autor: Rachel Blyštivé odlesky vycházejících slunečních paprsků ozářily svou září a jasem celé město, až doteď pod nadvládou noci, a ranním světlem zalily snad každou malou uličku, každý tmavý kout. Pomalu se začínaly probouzet, a zatímco si letní vánek pohrával s korunami
autor: Rachel Jejich rty několik dlouhých minut splývaly se rty toho druhého a srdce obou chlapců bušila jako o závod. Tohle nebyly ty polibky, které si vyměňovali každý den. V těchto se mísila ta nejhlubší čistá láska, cit a důvěra k tomu
autor: Rachel Závoj a otupělý pocit, až doteď plně ovládající mysl černovlasého chlapce, se začal pomalu mírnit a vůbec poprvé během několika posledních desítek minut ubral na své intenzitě. Celou tu dobu byl černovlasý chlapec pod jeho nadvládou a on se jej
autor: Rachel Odpolední slunce zalévalo svou září celé město a celou krajinu, ponořenou v náruči jeho paprsků, zatímco teplý letní větřík lehce foukal do listů stromů a hravě si s nimi pohrával. A nejen s listy stromů. Byly to také černé havraní
