autor: Bitter & Áďa V obchodě nebyly žádné fronty, proto netrvalo dlouho a Bill už platil. Prodavačka, milá starší dáma, ho ihned obsloužila, a Bill si kromě koly vzal i pytlík brambůrků, věděl, že Tom má rád paprikové. Zaplatil a už už
autor: Áďa & Bitter „Bille… Ach lásko… bože…“ Od stěn ložnice se odrážely Tomovy steny a vzduch byl prosycený potem stékajícím mu po spáncích. „Bille…“ Jmenovaný však neležel pod ním, ani na něm, nýbrž stál ve dveřích a s vyvalenýma očima pozoroval
autor: Áďa & Bitter „No taaak, Tomí, pojď do vody!“ zakňoural prosebně Bill. Byli zrovna na celodenním pikniku. Doby, kdy se Bill panicky děsil přírody a jejích obratlých i bezobratlých obyvatel minula, s novým bydlištěm jako by i jemu začal život zcela
autor: Áďa & Bitter „Dobré ráno,“ usmál se Many, sotva se Billovy oči otevřely. Seděl tady už od samotného slunečního úsvitu a šťastně svého brášku pozoroval. Teď, když se konečně probudil, neodolal a pohladil ho po tváři. Billovi chvilku trvalo, než se
autor: Áďa & Bitter „Co… co už bude dobrý?“ vyjekl Bill a se strachem v očích zašilhal na doktora. Tohle se mu vůbec nelíbilo. Nebylo mu dobře, ta injekce evidentně nepůsobila tak, jak měla, má nějaký vedlejší účinky a Manyho to evidentně
autor: Áďa & Bitter „Ne! Ne!“ vykřikoval dredatý chlapec a jeho tělo se na posteli zmítalo jako v horečce. Na čele mu rašil pot a zoufale křičel do ticha hotelového pokoje. „Neee!“ Tom se na posteli prudce posadil a promnul si krk.
autor: Áďa & Bitter Tiše jako stín se plížil nemocničními chodbami. Nikým neviděn, dostal se až ke vchodu, avšak když už se radoval, jak se mu to všechno povedlo, dopadla mu na rameno čísi ruka. „Kampak, mladý pane?“ V Billovi by se
autor: Áďa & Bitter „Ahoj Bille, já jsem Meredit,“ usmála se na Billa mladá hnědovlasá doktorka a podala mu ruku. Bill ji jen sjel pohledem a pak se zadíval z okna. Žena si tiše povzdychla. Na to, kolik jí bylo, pracovala v
autor: Áďa & Bitter „Co… cože?“ vytřeští oči Simone. „Ublížení na zdraví,“ špitne Tom tiše a poněkud chraplavě, jako by měl vyschlo v krku. „Ale kuš,“ zavrtí Simone rozhodně hlavou. „To je nějaký omyl. Vždyť ty přece – „ „Mají pravdu,“ hlesl
autor: Áďa & Bitter Tma… Jediné, co viděl, a co panovalo kolem něj, byla nepropustná tma, která halila jak jeho pokoj, tak jeho srdce. Sluneční svit neměl šanci se přes zatažené žaluzie a těžké černé závěsy dostat dovnitř, nebylo vidět pomalu na
autor: Áďa & Bitter „Tome…“ „Ššššššt, neboj se, jsem tady…“ Místo toho, aby to však Billa uklidnilo, začal o to víc naříkat. „Ne, prosím… já nechci… pomoc… už ne…“ Tom znovu zopakoval konejšivá slovíčka a hadříkem, který namočil ve studené vodě, opatrně
autor: Áďa & Bitter „To myslíš vážně?“ vyjekl Tom hned, jakmile si Bill začal balit. „Jo, myslím…“ broukl Bill unaveně a dál skládal věci do kufru. „No tak to je vážně skvělý… a tos mu nemohl něco říct?“ „Nedal si to vymluvit
autor: Áďa & Bitter Tiše jako zloděj se vplížil do pokoje a spokojeně se usmál, když slyšel z koupelny téct vodu. Tom si určitě napouštěl vanu, a jak ho Bill znal, věděl, že jeho milované dvojče je schopné ve vaně strávit i
autor: Áďa & Bitter Edit 19:23 -opraveno, zase jeden šotek zaúřadoval, zmetek mrňavej. :o) J. „Bille? BILLE!“ zařval zoufale a zběsile se rozhlížel kolem dokola, nikde svého malého brášku neviděl. Až teprve pláč u jeho nohou ho přiměl sklopit oči k zemi
autor: Áďa & Bitter Tom překvapeně vykulil oči, když se jeho ruka, vedená Billovými prsty, dotkla nejcitlivější části bráškova těla. Ani ho moc nepřekvapoval samotný dotek jako to, jak mu Bill určoval směr dlaně. Tohle, že je jeho stydlivé dvojčátko? Vždyť ještě
