autor: Mintam Tohle je závěrečný díl této povídky, ke kterému přidávám i autentické video z živého koncertu Coldplay 😉 Dodává to tomu lepší atmosféru. Doufám, že vás povídka i přes tu velkou spoustu dílů bavila až do konce a stejně tak doufám,
autor: Mintam „Slyšel jsi mě, když jsem říkal, že mi budeš muset věřit?“ zeptá se Tom, když si ho vyděšeně prohlédnu. Vzal mne ke stájím a rozhodl se, že mi jednoduše ukáže, že můžu jet na koni. Jsem z toho dost nesvůj,
autor: Mintam „Vím, že jsem řekl odpoledne a je skoro večer, ale něco mi do toho vlezlo.“„Andreas,“ doplním ho správně, ale pak pokrčím rameny a pokračuju, „ale vůbec to nevadí. Dal jsi mi alespoň vědět a já to chápu.“„Jak víš, že Andreas?“„Slyšel
autor: Mintam „Dobré ráno.“ Zaslechnu ten nejkrásnější hlas a hned pocítím, jak se mi udělá po těle dobře. Nemusím se ani otáčet, abych tušil, kdo nás poctil svou návštěvou před školou Nelly, kde se koná celý uvítací ceremoniál.„Dobré, Tome,“ opětuje mu pozdrav
autor: Mintam Později v noci, kdy už je v domě klid, jen venku řádí bouře, zavřu oči a pohladím Toma, který vypadá, že nemůže usnout vůbec, na rozdíl ode mě.„Nechci usnout. Když se vzbudím, bude zas ráno a zase o den blíže
autor: Mintam Nakonec jeho kalhoty, ze kterých teče teď voda o to více, skončí mimo prostory sprchového koutu, a hned za nimi je následují ty mé, doprovázené trenkami. Nač se zdržovat takovými věcmi okolo, když už cítím Tomovo horké tělo natěsno přitisknuté
autor: Mintam „Jasně, já jsem tam byl. Jen si vezmu ty plánky, a jsem… Tom? Nebyl tam? Jo tak já mu to vyřídím.“ Slyším v hale otce Toma a mírně pozvednu obočí. Takže Tom nelhal, že má přijet i jeho taťka. Psiska
autor: Mintam Později v noci už nechám svou kůži hýčkat Tomovými dotyky a spokojeně položen, poslouchajíc jeho srdce, zavřu oči.„A ty jsi taky ještě Miriam neviděl?“„Hmm,“ brouknu jen a rukou pohladím jeho bříško. „Pročpak?“ zeptám se po chvilce, když mlčí.„Jen tak přemýšlím,
autor: Mintam „Nelly, ty jsi teda protivná dneska,“ utrousím a zavrtím nad ní hlavou. „Chtěla jsi, aby si Tom přivezl brusle, ale takhle nemám náladu s tebou ani nikam jít, když se takhle tváříš.“„Hm,“ řekne jen a pokrčí rameny.Úterý jsem se přeci
autor: Mintam Odpočatě rozvalení na lehátkách si užíváme na terase sluníčka, a zároveň se mimo jiné krmíme snídaní. Je to tak milé, a tak něžné, jako bych měl najednou pocit, že mne Tom už nikdy v životě nemůže zradit. Prostě nemožné! Vložil
autor: Mintam Usnu sice téměř okamžitě, ale když mne během noci donutí něco otevřít oči, mám pocit, že jsem nespal vůbec. Jsou čtyři ráno a já v posteli ležím sám, proto ty podvědomé negativní síly. Tom tu není. Rozhlédnu se ospale po
autor: Mintam Do chvíle už Tom zaparkuje před svým bytem, a aniž by něco řekl, prudce vystoupí, a vydá se nahoru. Ohleduplně sice počká, než vystoupím i já a než ho doženu, ale i tak mě ničí jeho mlčenlivost. Když se dostaneme
autor: Mintam Tomův pohled mě sjede od hlavy až k patě, a pak si spokojeně složí ruce za hlavu s úsměvem.„Co?“„Nic,“ řekne sice, ale jeho pohled se ani na vteřinu nestáhne. Když nápadně sjede níže, donutí i mě krátce sjet pohledem na
autor: Mintam „Jsi moje poslední naděje. Sophie dostala včera večer čtyřicítky a vůbec to neklesá. Potřebovala bych s ní zajet do nemocnice, jenomže mi nemá kdo pohlídat Zoe. Paul přijede až odpoledne z práce a zbyl jsi mi jako poslední naděje, kdo
autor: Mintam „A jinak je ti dobře?“ položí se na bok zpátky vedle mě a k mé nelibosti s už zase zavázaným županem. Prohlédnu si ho s úsměvem a jen přikývnu.„Promiň, že jsem se včera choval tak hloupě,“ promluvím po chvilce.„Kdy ses
