autor: Nameless Lady Za pár vteřin se dveře skutečně otevřely. Stála v nich Simone, Tomova matka. Nevěřícně si syna prohlížela, ale pak rozevřela náruč a šťastně Toma objala. „Chlapče, co tu děláš? Volala jsem ti a ty nic.“ Vyčítala mu, ale přitom byla
autor: Nameless Lady Bill už se začínal pomalu smiřovat se svým osudem. Musel však dát vědět klukům a týmu, že už nemůže dál, že tohle je konečná. Nechtěl jim to říct do očí, protože pak by to jistě nedokázal. Sedl proto ke stolu
autor: Nameless Lady Už je to týden, co je Bill u rodičů. Za tu dobu mu nejmíň třikrát volal manažer, aby se ujistil, že Bill přijede na další koncert, který měl být už zítra v Hamburgu. Taky se vyptával, co se vlastně mezi dvojčaty přihodilo, jenže
autor: Nameless Lady Billa ráno probudilo vyzvánění jeho mobilu. Úplně v něm hrklo. Ze všeho nejdřív ho napadlo, že volá Tom, ale když se podíval na displej a spatřil Gustavovo jméno, dost se mu ulevilo. „Čau, prý jste zpátky…?“ spustil ihned, když Bill
autor: Nameless Lady Když taxík vyklopil Billa před jeho domem, bylo mu ještě hůř, než když odjížděl z ostrova. Zaplatil mu a šel domů. Nechtěl na Toma myslet, chtěl usnout a spát a spát, a až by se probudil, bylo by všechno zase v pořádku. Ale to
autor: Nameless Lady Bill v slzách doběhl k domu, kde byli ubytovaní. Bylo mu tak zle, jak ještě nikdy. Bolelo ho srdce. Jak mu to Tom mohl udělat? Jak ho jen mohl takhle zradit? Věřil mu, miloval ho, chtěl s ním být napořád… a on
autor: Nameless Lady Nechtěla jsem to udělat, ale jinak se to nedalo… Když jsem psala tenhle díl, spotřebovala jsem celou krabici papírových kapesníčků. Je v něm hodně mých osobních pocitů z nedávné doby… Hope you like it… Jednoho rána se Tom procházel po
autor: Nameless Lady Kluci seděli v letadle a netrpělivě čekali, až se stroj vznese do vzduchu. Bill nahmatal vedle sebe Tomovu ruku a pevně ji stisknul. Tom se po něm podíval a usmál se. Oba byli hodně unavení, včera úplně porušili svůj plán jen
autor: Nameless Lady „Tome, vstávej!“ Bill vtrhnul do jeho pokoje jako veliká voda, bylo mu jedno, že je teprve půl osmé ráno a oni dnes měli volno. Nemohl dospat, strašně se těšil na to překvapení, které mu Tom slíbil před několika dny. Na
autor: Nameless Lady „Prostě teď potřebujeme oba nějaký čas pauzu, chápeš?“ Tom se snažil vysvětlit manažerovi, proč musí ze dne na den odjet na dovolenou a zrovna teď, uprostřed všech promo akcí k novému albu. „A to si nemůžete vyjet, až skončí promo?“ Jost
autor: Nameless Lady Řidič vyhodil dvojčata u jejich domu. Počkali, než odjede a pak spokojeně zalezli domů. „Konečně…!“ vzdychl úlevně Bill, když se rozvalil na sedačce v obýváku. „Dám si kafe, chceš taky?“ ozval se Tom z kuchyně. „Jo, díky.“ Křikl na něj Bill
autor: Nameless Lady „Tome… Tome… vstávej.“ Tom se jen převalil z boku na bok a ten milý hlas, který ho budil, ignoroval. „No tak, už musíme vyrazit.“ Bill to nevzdával. Potřeboval Toma probudit za každou cenu, za chvíli je mělo vyzvednout auto a
autor: Nameless Lady Vyrušilo ho klepání na dveře od jeho pokoje. Věděl, kdo to je, nereagoval. „Bille, můžu dál, prosím?“ slyšel Tomův hlas. „Jdi pryč, Tome, chci být teď sám.“ Řekl ke dveřím a zase položil tvář na polštář. „Ne,musím s tebou mluvit.“ Ozval
autor: Nameless Lady Bill koukal z okna a hlavou mu vrtalo, proč je Tom poslední dobou tak nervózní. Když se ho na to zkusil zeptat, vyjel na něho jako dnes. A to Billa dost mrzí, je mu líto, že už k němu bratr nemá
autor: Nameless Lady „Jste připraveni, prosím?“ nakoukla do šatny zase ta žena. Tom si všiml, že nakrčila nos, jako by jí tu něco smrdělo, ale neřekla nic. To by si taky mohla zkusit. „Jistě.“ Zahlásil Bill a energicky vyskočil ze židle, která
