Ztroskotání 11. (konec)
autor: Terý Bill: Já tak nesnáším, když musím chodit pro vodu. Je to strašně daleko a akorát namáhám nohy. Chtěl bych být doma. Tam bych si došel jen ke kohoutku a byl by klid a nemusel bych chodit různýma cestičkama v lese.
autor: Terý Bill: Já tak nesnáším, když musím chodit pro vodu. Je to strašně daleko a akorát namáhám nohy. Chtěl bych být doma. Tam bych si došel jen ke kohoutku a byl by klid a nemusel bych chodit různýma cestičkama v lese.
autor: Terý Tom: Udělali jsme si dlouhou procházku po celé pláži ostrova, na kterým jsme byli. Billovi jsem řekl všechno, co se stalo mezi mnou a Nikky. I když to nechce přiznat, jsem si jistý, že je i trochu rád, že jsme
autor: Terý & Nisch Tom: Nemusel jsem ho hledat dlouho. Už ho vidím. Sedí na nějakém šutru a pláče. Skloním hlavu a sednu si vedle něj. Jakmile mě spatří, otočí se ke mně zády a pláče dál. Jdu k němu a zezadu
autor: Terý Chtěla bych poděkovat Nisch, která mi s tímto dílem pomohla. První část za Toma psala ona, tak bych jí za to chtěla poděkovat. Vím, že nemáte rádi Nikky, takže vám slibuji, že už vás s ní dlouho trápit nebudu. Děkuji
autor: Terý Bill: Už tu sedím asi hodinu. Nehnul jsem se z místa a slzy pořád tečou. Není tu ani živáčka, alespoň jsem nikoho neviděl. Začíná se stmívat. Nevím, co mám dělat. Bojím se. Bojím se kamkoliv jít nebo cokoli udělat. Tak
autor: Terý Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří tuhle povídku čtou a komentujou ji. Moc bych chtěla poděkovat za všechny komentáře, které k této povídce píšete, moc mě to těší a strašně moc mě to povzbuzuje v psaní…:) A tenhle díl, bych
autor: Terý Tom: „Au… Kurva, co to bylo?“ zakřičím, když se ozve obrovská rána, až mě to odhodí na druhou stranu místnosti. Zrovna, když jsem si chtěl s Nikky užít, tak se tohle posere. To snad není možný. Ale počkat, kde je?
autor: Terý TOM Sedím na posteli. Nehnutě a zahleděný daleko před sebe. Přemýšlím nad tím, co se právě stalo, vždyť… Já políbil svého bratra, své biologické dvojče… To je, to je… Nechutný. Fuj, Tome! Co jsi to zase udělal. Dyť v obývacím
autor: Terý TOM: Otevřu oči a protáhnu se. Pohledem projedu po hodinách a vyletím. Kurňa, zaspal jsem. Že já blbec jsem si nenastavil budík na čtvrtou hodinu. Nechápu, proč mě Bill neprobudil. Před čtvrt hodinou tu měla být Nikky. No, doufám, že
autor: Terý BILL „Toméé!“ zakřičím vzteklým tónem, když mi na hlavu přistane bílá mouka. Mám to po celém obličeji. Grrr… Já ho zabiju. On nepřestane s těma jeho kravinama, ani když je dospělý. No jo, jako by to nebyl Tom. Samozřejmě musel
autor: Terý Ahojky… Tak jsem zpět s novou povídkou… Já vím, moc dlouho mi to netrvalo… 😀 🙂 Každopádně vám přeji krásné čtení a každý váš komentář neskutečně moc potěší…:) Doufám, že se vám bude líbit a budete ji číst… 🙂 Nevím,