autor: Saline A. Příběh 110. – Kousky štěstí Nakonec to nebylo tak hrozné. Ačkoliv se na nás zrovna ódy nepěly, kromě několika nesouhlasných náznaků to byly víceméně jen krátké zprávy s oznámením a fotkou. Byl jsem z toho poměrně překvapený – očekával
autor: PeTiŠka & Saline A. (z pohledu Kaye) „Co sedíš tak zaraženě? Od té doby, co jsme dorazili na pláž, s tebou nic není.“ Z myšlení mě vytrhl Anis, který si přišoupl jedno z lehátek a společně s vychlazeným pivem z nedalekého
autor: Saline A. Všem vám moc děkuji za krásné komentáře, moc mě to těší, jsem ráda, že se vám povídka líbí. 🙂 S příštími díly je to bohužel trochu nalomené, mám málo času, ale snažím se. 🙂 Krásné počtení, Saline Příběh 101.
autor: Saline A. & PeTiŠka (Z pohledu Toma) Dva dny odříkání udělaly své. Jakmile jsem ucítil na bocích Kayův pevný stisk, měl jsem chuť strhnout z něj oblečení a na nic nečekat, ale bylo mi jasné, že by s tím nesouhlasil –
autor: Saline A. Příběh 97. – Všechno je jednou poprvé Když jsem si od toho přílišně ochotného muže kupoval ten byt, doufal jsem, že budu mít konečně klid od veškerého nátlaku alespoň na chvíli. Ani jsem si ale nestihl otevřít kufr s
autor: Saline A. & PeTiŠka (z pohledu Viktorie) „Netušila bych, že tvé vlastní dvojče může být až taková mrcha, na tom parketě vypadal naopak tolik přátelsky a sympaticky.“ Nevěřícně jsem zavrtěla hlavou, zatímco jsem si nabrala pořádný kus ovocného dortu na vidličku.
autor: Saline A. Příběh 95. – Zklamání k snídani Otevřené pusy a oči dokořán, šokem strnulá těla. Přesně taková byla reakce Luise a Sercana, když jsme s Anisem přišli ruku v ruce do kuchyně a přiznali se. Živě jsem si dokázal představit,
autor: PeTiŠka & Saline A. (z pohledu Toma) Zůstal jsem na její rychle se vzdalující záda zírat trochu v šoku – co se s ní tak najednou stalo, že musela zmizet téměř nadzvukovou rychlostí? Pochybuju, že svědomí kvůli tomu, že by zapomněla
autor: Saline A. Příběh 93. – Je mlčeti správné? Vztah s Anisem nebyl jen procházkou růžovým sadem. Ačkoliv jsme většinou prožívali krásné chvíle, občas se nám podařilo vstát zadkem nahoru nebo jsme natrefili na téma, které nás rozdělovalo v názorech. Jedním z
autor: Saline A. Příběh 88. – Kdy se stáváte závislí? Vždycky jsem si stěžoval, že čas utíká příliš pomalu. Byl jsem téměř posedlý plánováním nějakých akcí, přičemž akce s kapelou mi život ještě zpestřovaly. Právě proto pro mě čas utíkal příliš pomalu.
autor: Saline A. Příběh 31. – Luise Marie „Poslyš, Bille, co děláš zítra odpoledne?“ pokukoval po mně nejistě Anis zpoza notebooku, do které něco už hodinu datloval. Podezřívavě jsem přimhouřil oči a skrz zrcadlo v kosmetickém stolku si ho přeměřil. „Mám v
autor: PeTiška & Saline A. (z pohledu Viktorie) Cítila jsem z něj nervozitu až na míle. A to jsem k němu byla přitisknutá na můj vkus poměrně natěsno. Pobaveně jsem se k němu přimkla ještě více, pokud to vůbec více šlo, a
autor: PeTiška & Saline A. (Z pohledu Toma) Ačkoliv jsem byl zvyklý, že se neustále objevovaly nějaké problémy, zbytek dne proběhl kupodivu naprosto v klidu; užíval jsem si s Kayem krásného počasí na pláži, zatímco máma si po dlouhých letech konečně zase
autor: Saline A. Příběh 29. – Nové začátky Začínat není nikdy jednoduché, a to ať už jde o cokoliv – o první den ve škole, seznamování s novými lidmi, začínat nové texty písní nebo psát knihu. Jen máloco se obejde bez problémů,
autor: PeTiška & Saline A. (z pohledu Kaye) „Hele, jak to je teď vůbec s Billem?“ zeptal jsem se jen tak mimo řeč a natáhl ze své skoro vyhořelé cigarety, opírajíc se zády o dřevěné zábradlí, které ohraničovalo zadní terasu restaurace. Může
