autor: Saline A. 21. října 2007, Bodeniederung Anis věděl, že ačkoliv je Bill tělem i duší dítě města, procházky přírodou nebo je klidné posezení v parku, si užíval. Proto mu uložil povinnost obléknout se pohodlně, než ho v neděli v poledne vyzvedával.
autor: Saline A. Od chvíle, kdy se vztah mezi ním a Anisem vrátil zpátky do normálu, Bill o sebe pečlivě dbal a staral se o to, aby za všech okolností působil půvabně. Dnes ráno by se však dalo říct, že vypadal katastrofálně.
autor: Saline A. 20. října 2007, Magdeburg, Anisův byt „Anis říkal, že jsi skončil v ložnici s Kayem,“ Bill pobaveně vzhlédl k Andreasovi, zatímco společnými silami připravovali špagety k obědu. Bill ráno volal matce, která měla náladu tak moc dobrou, až jí
autor: Saline A. Mílovými kroky se blížíme k závěru. 🙂 Krásné počtení, nejdražší! Saline A. David nelhal, když říkal, že se strhne peklo. Celé dny jeho i Bushida sledovala početná skupina lidí, přičemž pokud se někde zdržovali, nahnala se tam celá parta
autor: Saline A. 19. října 2007, Magdeburg, Anisův byt V jeho očích nebylo jediné stopy po nejistotě nebo zaváhání. Zračily bezmeznou důvěru v muže, který opatrně stahoval uzoučké kalhoty dolů, přičemž každý nově odhalený kousek pokožky polaskal něžným dotykem. Nezaváhal, ani když
autor: Saline A. „Musíme si promluvit“ jsou tři nejhorší slova. Slova, která rozhodně nechcete slyšet po alkoholovém dýchánku do tří do rána z úst vašeho manažera v osm ráno. Bolestně zasténal. „Je mi líto, ale tentokrát to vážně nepočká,“ nekompromisně se David
autor: Saline A. Co se klubu, ve kterém se naši hrdinové dnešní večer nacházejí, týče, tak v Magdeburgu skutečně existuje. Přímo v ději máte vloženou i fotku, ale kdybyste chtěli více informací, tak tady (http://prinzzclub.de/location/)najdete další informace. Třeba budete mít možnost někdy
autor: Saline A. Spousta lidí na celém světě oslavy Nového roku bere pouze jako povinnou party. Nevnímají ji jako začátek něčeho nového, krok k novému životu nebo tak. Pro Billa to bývalo stejné, alespoň tedy do letošního roku. Ten změnil všechno. Přestože
autor: Saline A. 17. října 2007, Loitsche Přišel domů se zamilovaným úsměvem. V dlani něžně svíral růži od Anise a zvědavě prozkoumával obývák, aby našel ideální vázu, zatímco matka s otcem seděli na pohovce a věnovali se svým zálibám. Simone zpozorněla, jakmile
autor: Saline A. Je neuvěřitelné, jak úžasné čtenáře ve vás mám. Není vás sice mnoho (nebo ano, ale zůstáváte pečlivě skryti), ale mně to vůbec nevadí. Vás pár, které mám, jste neuvěřitelní, vážně! Snad nikdy jsem neměla tak vnímavé čtenáře, jako jste
autor: Saline A. 17. října 2007, Magdeburg Pro Billa se škola stala utrpením. Nejenže se celý den musel chovat naprosto normálně, aby nikdo nic nepoznal, což mimo jiné obsahovalo i hravé pošťuchování s pár spolužáky, ale také se musel zatraceně přemáhat, aby
autor: Saline A. „Jsi dneska nějak potichu,“ Bill Anisovi prohrábl vlasy. Bylo jen pár dní po Vánocích a oba si užívali klidné dovolené, takže kromě chvil, kdy Anis občas zmizel a psal texty, je nikdo nerušil, neobtěžoval a už vůbec nikam nezval.
autor: Saline A. 16. října 2007, Magdeburg „Co se dneska vrtíš jako klubko hadů?“ Andreas otráveně pohlédl na černovlasého chlapce, který byl jako u vytržení. Neustále se nervózně ošíval, pohledem těkal z místa na místo a ve vlasech jako by mu vybuchla
autor: Saline A. Bill nemohl uvěřit tomu, jak rychle čas ubíhal. Byl polapen v euforii lásky a pracovního nasazení. Změny v chování si všiml absolutně každý, kdo s ním přišel do styku. Ačkoliv stále na všechny kladl poměrně vysoké nároky, každý musel
autor: Saline A. 15. října 2007, Magdeburg „Omlouvám se,“ Bill se opřel hlavou o Anisovo rameno, když se přetočil a nechal se obejmout kolem ramen. Byli zatím stejně vysocí, ale sklonil se víc než ochotně, aby našel oporu. „Vím, že jsem se
