autor: Saline A. Cítil se úplně vyčerpaně. Jen co došli domů, hned v předsíni odložil na komodu klíče i kabelku a zutý zamířil do kuchyně. Ačkoliv Swartová vyhověla jejich žádosti, měl pocit, jako by z něj vysála veškerou energii, neměl vůbec radost.
autor: Saline A. „Bille, mohl bys být tak laskavý a přestat se tvářit, jako by ti ráno někdo šlápnul do obličeje? Potřebujeme nafotit víc dobrých fotek a na všech se bohužel nemůžeš tvářit otráveně. Musíš do toho projevit nějaké emoce.“ „Pro kristovy
autor: Saline A. 15. října 2007, Magdeburg Andreas, jemně řečeno, šílel. Sotva se dozvěděl, co se stalo, chtěl osobně zbít zodpovědnou osobu a klidně i její přátele, jen aby se to neopakovalo. Že se něco stalo, poznal i Anis, když kolem něj
autor: Saline A. Bill se líně povaloval v posteli. Nožkama máchal ve vzduchu, zatímco listoval svou módní biblí. Hned po probuzení dostal od Bushida gigantickou wafli s ještě větším kopcem šlehačky, načež se na Billa hladově vrhl a téměř ho připravil o
autor: Saline A. Teda řeknu vám, v poslední době je pro mě přepisování horor – v 95% se mi stalo, že těsně před zkopírováním do nového souboru, abych to mohla poslat, se mi Word kousnul a zaboha nechtěl otevřít poslední uloženou verzi,
autor: Saline A. „Poslyš, Tomi,“ Bill v zamyšlení nakrčil obočí, zatímco oba kráčeli směrem k místnosti, kde Bushido svědomitě pracoval na albu. Tom se rozhodl, že Bushidovi dá šanci okamžitě – přeci jen musel uznat, že kdyby nebylo jeho románku s Billem,
autor: Saline A. Cesta do Hamburgu se ukázala jako velice příjemné zpestření všedních dní. Nejeli tam sice kvůli ničemu extra důležitému – Billa si vyžádal management rozsáhlé sítě hotelů po celém světě jako tvář své následující kampaně, což ho zas tolik neinteresovalo,
autor: Saline A. 13. října 2007, Jersleben Po zhruba dvacetiminutové cestě, během které detailně rozebrali, proč a kdy se Bill rozhodl, že bude vegetarián, to vypadalo, že Anis je tím upřímně fascinován. Cesta díky tomu utekla tak rychle, že Bill překvapeně zamrkal,
autor: Saline A. Seděli u snídaně, kterou ochotně připravila Anisova milá hospodyně, a sledovali nejnovější zprávy o dění ve světě. Byli už poměrně dlouho mimo tok informací, takže se chtěli alespoň trochu obohatit o informace. Zrovna běžela reportáž o nějakém drogovém doupěti,
autor: Saline A. Ach, jak jen já bych vám mohla vyjádřit, co cítím? Nevím, na to, kolik slov ze sebe normálně během dne dostanu, tentokrát opravdu nevím, jak moc vám vyjádřit svůj vděk za všechny krásné komentáře, které mi tu necháváte. Hladově
autor: Saline A. „Rakije. To si rozhodně musím zapamatovat,“ zašklebil se Bill. „To ti to tak chutná?“ Bushido si chlapce pobaveně stáhnul na klín. Na rozdíl od Billa, který měl hrdlo v jednom ohni, a po jediném panáku se mu mírně motala
autor: Saline A. 11. října 2007, Loitsche „Kdo že se ti líbí?“ Tom k Billovi vzhlédl jako ve zpomaleném filmu. „Mám pocit, že jsem tě špatně slyšel.“ „Slyšel jsi moc dobře a ty to víš,“ se zabručením Bill padl do bratrovy postele.
autor: Saline A. Jako každý měsíc, i tentokrát nastal čas na pravidelné sezení s probační úřednicí. Došlo ale ke změně, když oznámila, že chce nejprve mluvit s každým zvlášť, a až pak společně. Slibovala, že i tak se to samozřejmě vejde do
autor: Saline A. 11. října 2007, Magdeburg Šílenství. Jestli nějaké slovo mohlo vystihnout, jak se cítil, tak právě tohle. Znovu seděl v autě se svým třídním učitelem. Tentokrát ale nebyli na očích. Byli v nějakém ohromném areálu, který údajně sloužil Anisovu nevlastnímu
autor: Saline A. Bushido opatrně nakoukl do ložnice, kde se Bill zakuklil. Od té doby, co se vrátili od Toma, kromě hygieny neopustil svojí postel. První hodinu jen brečel, pak na chvíli usnul a teď jen tupě zíral před sebe. Od příjezdu
