autor: Tina Je tady konec. Chtěla jsem jenom poděkovat všem, kdo četli, a speciální dík patří těm, kteří i komentovali. Užijte si poslední díl. Tina Černovlásek chvilku zůstal zamyšlený ve svém světě. Přemýšlel nad tou otázkou a jeho představy se už přenesly
autor: Tina Nastalo krásné, slunné ráno. Sluneční paprsky se začaly drát do oken a prosvětlovat tak temné pokoje. Dostaly se i do ložnice dvou mladíků, kteří zatím poklidně spali. Oba vypadali tak spokojeně a šťastně. Jako prvního probudily paprsky černovláska. Otevřel svá
autor: Tina Už to byl týden od toho, kdy William ztratil práci a společně s Billem nafotili fotografie. Oba napjatě čekali, až jim časopis dojde a oni se budou moct na sebe podívat. Oba byli tak napjatí a plní očekávání. Je to
autor: Tina „Jak to myslíš? Podle mě je to dobrý nápad. Vždycky jsem snil o tom, být v módním časopisu. Navíc, co si o tom budou myslet ostatní, je mi opravdu jedno, hlavní je, že budu mít s tebou další úžasný zážitek.
autor: Tina „Wille, sakra, co to mělo být?“ vyjela na něj okamžitě ředitelka, jenom, co se zavřely dveře ředitelny. Byla rozzuřená a znechucená. Hleděla přísným pohledem na Williama a čekala nějakou rozumnou odpověď. „Já se omlouvám…“ vypadlo z něj, ale to už
autor: Tina William byl vytočený z věčného opravování. Byla to také únava a neustále se opakující chyby studentů, které vyučoval. Při tom se jich tolikrát ptal, zdali to chápou a ona přikyvovali. Teď k tomu přibylo Billovo neustále lamentování nad příklady. „Promiň,
autor: Tina „Do háje, já vůbec nevím,“ lamentoval černovlásek u své skříně nacpané oblečením. Dneska se půjde s Willem fotit a vůbec neměl tušení, co si vzít na sebe. William mu sice říkal, že je to jedno, protože on vypadá krásně, i
autor: Tina Sluneční paprsky prostupovaly skrz okno do pokoje, kde byli na posteli dva spící muži, a kreslilo po stěnách i na jejich těla zajímavé obrazce. Jeden zbloudilý paprsek si pomalinku našel cestu až na černovláskův obličej a držel se tam, co
autor: Tina U večeře se všichni bavili. Povídali si o různých věcech a někdy se i zasmáli, vládla tam taková uvolněná atmosféra. Každý měl co říct nebo se dokázal zasmát, až na Toma. Ten se rýpal v jídle a jenom všechny nezaujatě
autor: Tina První, kdo zavítal do domu Kaulitzových, byl William. Zazvonil na dveře a vyčkával, dokud mu někdo neotevře. Otevřel mu Bill a přivítal ho polibkem a pozdravem. „Pojď dál,“ ustoupil mu z cesty a nechal Williama projít. V ruce držel jednu
autor: Tina William měl plné ruce s organizováním letního plesu. Jeho kolegyně Julie onemocněla, takže na to s Annou byli sami a museli zařizovat plno věcí. Měli sice ještě čas, jenomže kdo ví, co všechno se může přihodit, a proto by nebylo
autor: Tina Oba leželi spokojení a nazí v posteli a tiskli k sobě svá holá těla. Navzájem se zahřívali a hladili všude, kde dosáhli. Oba byli tak šťastní a plní lásky. Jejich pouto bylo tak silné a mělo pevné kořeny, že už
autor: Tina „Kdybys nám nedával ty blbé úkoly, tak jsme teď mohli dělat plno zajímavých věcí,“ vztekal se Bill, když vešli do profesorova domu. Nadával takhle celou cestu. William to však bral s nadhledem a jenom se smál. „Jenomže kdybych vám ty
autor: Tina Bylo pondělí ráno a Bill zase nestíhal. Jeho miláček tady bude každou chvíli a on ještě není nachystaný. Rychle si zapínal knoflíčky své černé nařasené košile, kterou doplnil černými úzkými džíny. Byl už lehce nalíčený i navoněný a havraní vlasy
autor: Tina Jakmile nastalo ráno a první sluneční paprsky protkaly oblohu, začínal se celý svět probouzet. Jak lidé, tak zvířata. Pomalu se probouzel i havraní chlapec, který stále ležel přitisknutý ke svému profesorovi a nechal se od něj zahřívat. Jen co otevřel
