autor: Tina Nastoupili do Williamova auta a vydali se vstříc Billovu překvapení, které měl William perfektně promyšlené. Černovlásek byl tak nedočkavý a během cesty se neustále svého profesora vyptával, jaké je ono záhadné překvapení. Nedostal z něj nic. Na tváři mu hrál
autor: Tina „Neblbni, vždyť se tady v tom za chvíli nebude moct dát chodit!“ lamentoval Georg, který nesl další krabici s pivem a položil ji pod stůl. Byli u Andrease doma a patřičně ho zdobili na Billovu oslavu. Mělo to být takové
autor: Tina Od pohřbu uběhlo už pár měsíců, ale Billovi to připadalo, jako by se to stalo včera. Pořád si to všechno živě pamatoval, ale i tak už nebyl tolik zdrcený jako ty první týdny, kdy byl úplně mimo. Smířil se s
autor: Tina Dny se vlekly neskutečně pomalu. Všechno jako by truchlilo nad ztrátou malé červenovlasé dívky. Bylo zamračeno, šedá mračna nepustila ani jeden sluneční paprsek a občas zavál vítr, který čechral vlasy. Brzy se měl konat pohřeb. Něco se vleklo, ale něco
autor: Tina Všechno se seběhlo tak neuvěřitelně rychle. Nedalo se tomu zabránit. Katastrofa byla nevyhnutelná. Čas jako by se najednou zastavil. Všichni jenom hleděli na bezvládné tělo červenovlasé dívky ležet pár metrů od chodníku. Nezpozorovala auto, které se řítilo velkou rychlostí, a
autor: Tina A byl tady opět nový týden, což znamenalo pro mnohé jít do školy nebo do práce. Bill stále s úsměvem vzpomínal na krásný víkend, který prožil se svým matematickým princem u nich doma. Byl rád, že ho všichni přijali a
autor: Tina Když byl čas oběda, všichni se přemístili do kuchyně a usadili se ke stolu. Bill pomohl své mámě nachystat oběd a poté se všichni pustili do jídla. „Musím uznat, že něco tak dobrého jsem dlouho nejedl,“ pochválil jí to černovlasý
autor: Tina Když byli domluveni na sobotě, kdy měl Will přijít se představit Billově mámě, vydal se černovlásek zpátky do třídy. Už se odtamtud neozýval žádný smích, protože Georgovi někdo volal, zřejmě jeho nová přítelkyně Monika, kterou poznal na své oslavě. „Jasně,
autor: Tina Toho samého večera jeli už domů. Will musel Billa dovést v pořádku domů, a navíc tam ani nechtěl zůstávat, a to kvůli otci. Nepotřeboval poslouchat jeho urážky, a taky nechtěl, aby to poslouchal Bill, ten si to rozhodně nezasloužil. Takže
autor: Tina Jakmile se zavřely dveře kanceláře, spustil Markus na svého syna vichřici výčitek. „Co to sakra má být, Willime? Když už jsem překousl to, že jsi buzerat, tak se ještě musím dívat na nějakou slečinku s mužskými orgány? Věděl jsem už
autor: Tina „Moji rodiče jsou… jak bych ti to řekl. Pohybují se ve společnosti těch vyšších lidí. Takže žádné párty, bary nebo podobně. Ale pěkně kultivované večírky, no je to děs. Navíc otec hrozně lpí na pravidlech etikety. Nemám ho rád, nikdy
autor: Tina „Prosím?“ zíral na ni překvapeně černovlasý muž a absolutně nechápal, jak o tom ví, jak je to možné? „Bill byl tak zoufalý, že mi o vás dvou pověděl, nebojte se, já si to nechám pro sebe, nikomu to neřeknu, ale
autor: Tina Mračil se na něj a pomalu chápal, co mu právě řekl. On jej skutečně podvedl? Ale proč? Jistě kvůli alkoholu, ale třeba to tak podvědomě není, třeba už Billa tak dobře neuspokojuje, třeba už není tak dobrý, a proto to
autor: Tina Před domem Kaulitzových zatroubila bílá Audi. Bill věděl, co to znamená. Přijel pro něj jeho matematický princ. Teď když se udobřili, je to zase v pořádku, ale ne na dlouho. Proč musím vždycky všechno pokazit, pomyslel si černovlásek a vydal
autor: Tina „Tohle neuklidím ani za týden, a to naši přijedou už dneska,“ řekl Georg, kterého ovládla střední kocovina po tom včerejším velkolepém mejdanu. Jeho kráska Monika, se kterou strávil noc, se přebrodila přes ten nepořádek a donesla mu kafe. „Já ti
