autor: PeTiŠka & Saline A. epilog (z pohledu Kaye) Dnes to bude přesně rok, co jsme uskutečnili náš únikový let z Filipín zpátky do Německa, jen abychom si zajistili bezpečí. Pokud by mělo být po mém, neměl bych problém se Nathanielovi postavit
autor: PeTiŠka & Saline A. (z pohledu Kaye) Jakmile jsme dorazili na letiště, spadla mi aspoň půlka kamene ze srdce, že je většina z nás relativně v bezpečí. Hlavně Tom. Mlčky jsem popadl své věci, pomáhajíc i Tomovi, a rozešli jsme se
autor: PeTiŠka & Saline A. (z pohledu Toma) Nebyl jsem klidný. Vůbec jsem nebyl klidný, maximálně mírně uchlácholený Kayovými slovy, gesty a dotyky, ale jinak jsem celou dobu přemýšlel nad naší situací. Bylo toho na mě moc. Ačkoliv jsem byl relativně spokojený,
autor: PeTiŠka & Saline A. (z pohledu Kaye) Když jsem našel Toma zhrouceného v ložnici, rozhodl jsem se vypnout. Aspoň pro jeden večer. Ještě jeden večer, který si společně užijeme na Filipínách, než odletíme zpátky do Německa, kde by nás relativně mohlo
autor: PeTiŠka & Saline A. (z pohledu Toma) Když jsem se ráno vzbudil v Kayově objetí, nemohl jsem skrýt překvapení. Ještě včera na mě sotva promluvil a dneska se lísal? Jen matně jsem si vybavoval, že v noci mezi námi proběhla nějaká
autor: PeTiŠka & Saline A. (z pohledu Kaye) Pevně jsem svíral cigaretu mezi prsty a třikrát za sebou rychle potáhl, aby se mi mé rozčilení podařilo alespoň trochu zahnat do kouta. I když jsem si jistý, že Tomovy úmysly byly zcela čisté
autor: PeTiŠka & Saline A. (z pohledu Toma) Když se mi z Kaye po nekonečně dlouhém rozhovoru podařilo vytáhnout, co se odehrávalo mezi Nyzem a Viktorií, převládaly ve mně dvě emoce: zmatek a vztek. Absolutně jsem nechápal, co to mělo znamenat. Začala
autor: PeTiŠka & Saline A. (z pohledu Kaye) To, co mě dopoledne probudilo, nebyla k mému překvapení kocovina, se kterou jsem byl už od včerejška smířený. Bolest bylo to, co mě vytrhlo ze spánku. Tupá bolest, která vystřelovala z mé pravé ruky,
autor: Saline A. & PeTiŠka (z pohledu Toma) Ačkoliv jsem si slíbil, že minimálně půl roku od svatby nebudu nic organizovat, samozřejmě jsem to byl já, na koho padla veškerá organizace ohledně kolaudace našeho nového domu. I když, všechna čest Kayovi, opravdu
autor: PeTiŠka & Saline A. (z pohledu Kaye) „Co sedíš tak zaraženě? Od té doby, co jsme dorazili na pláž, s tebou nic není.“ Z myšlení mě vytrhl Anis, který si přišoupl jedno z lehátek a společně s vychlazeným pivem z nedalekého
autor: Saline A. & PeTiŠka (Z pohledu Toma) Dva dny odříkání udělaly své. Jakmile jsem ucítil na bocích Kayův pevný stisk, měl jsem chuť strhnout z něj oblečení a na nic nečekat, ale bylo mi jasné, že by s tím nesouhlasil –
autor: Saline A. & PeTiŠka (z pohledu Viktorie) „Netušila bych, že tvé vlastní dvojče může být až taková mrcha, na tom parketě vypadal naopak tolik přátelsky a sympaticky.“ Nevěřícně jsem zavrtěla hlavou, zatímco jsem si nabrala pořádný kus ovocného dortu na vidličku.
autor: PeTiŠka & Saline A. (z pohledu Toma) Zůstal jsem na její rychle se vzdalující záda zírat trochu v šoku – co se s ní tak najednou stalo, že musela zmizet téměř nadzvukovou rychlostí? Pochybuju, že svědomí kvůli tomu, že by zapomněla
autor: PeTiška & Saline A. (z pohledu Viktorie) Cítila jsem z něj nervozitu až na míle. A to jsem k němu byla přitisknutá na můj vkus poměrně natěsno. Pobaveně jsem se k němu přimkla ještě více, pokud to vůbec více šlo, a
autor: PeTiška & Saline A. (Z pohledu Toma) Ačkoliv jsem byl zvyklý, že se neustále objevovaly nějaké problémy, zbytek dne proběhl kupodivu naprosto v klidu; užíval jsem si s Kayem krásného počasí na pláži, zatímco máma si po dlouhých letech konečně zase
