autor: Saline A. Loučení není nikdy jednoduché, o to víc pro nás, co píšeme – každé povídce věnujeme svůj čas, snažíme se ji vypilovat, staráme se o ni jako dítě. Tahle není výjimkou, nicméně ten čas nastal a nezbývá, než říci sbohem.
autor: Saline A. Příběh 973. – Ve světle hvězd „Víš, Bille…“ „Nic neříkej, já vím, že jsem tu už hodinu,“ se zaúpěním jsem skočil do řeči nervóznímu Gustavovi. Byli jsme v tourbuse na menším německém turné, a já prostě neměl možnost dneska
autor: Saline A. Příběh 927. – Jako bych byl v tvé hlavě Zamčený dům, zatemněná okna, světla ztlumená na tu nejnižší intenzitu. S rukama svázanýma za zády a šátkem přes oči jsem klečel na posteli, zvědavě nasávajíc vůni, která se šířila pokojem.
autor: Saline A. Příběh 851. – Horečka předsvatební noci Krátce jsem se zasmál a ramenem žďuchnul Toma do jeho ramene. „Přestaň si kousat ty nehty, zítra už bych to nezachránil.“ Protestně si cosi zabručel pod nos, ale pokorně ruku od pusy odtáhl,
autor: Saline A. Příběh 783. – Musíme si promluvit Když vám někdo řekne, že čas plyne jako voda, co vás napadne jako první? Po čem se začnete rozhlížet, abyste si to ověřili? Co je vaším důkazem? Pro někoho jsou to děti, na
autor: Saline A. Příběh 402. – Potřebuju panáka Den D. Hodina H. Minuta M. Ačkoliv původně se všechno vleklo nesmírně pomalu, čas od přelíčení k vynesení rozsudku utekl jako mávnutím kouzelného proutku. Sotva jsme všichni poobědvali, už jsme museli pospíchat k soudu,
autor: Saline A. Příběh 373. – Nemohlo už by to skončit? Nikdy bych neřekl, že člověka může soudní řízení tak moc unavit. Neustálé probírání výpovědí soudních znalců, psychologů, policistů, záchranářů a dalších svědků, kteří už po pár dnech měli téměř stejné výpovědi,
autor: Saline A. Příběh 251. – Budiž vám odpuštěno Bylo to vyčerpávající. Ať už měla soudkyně systém vytvořený jakýkoliv, svědky tahala jakoby náhodně. Brzy jsme se do toho my, nezasvěcení do celého plánu, tak zamotali, až jsme téměř přestali sledovat, kdo zrovna
autor: Saline A. Příběh 207. – Víš, Bůh to všechno vidí „Bille, můžete nám prozradit, jaké jste měl dětství?“ Dlaněmi jsem si promnul stehna, pohledem vyhledávajíc Anise, a až pak jsem přikývl. „Myslím, že moje a Tomovo dětství bylo stejné, jako u
autor: Saline A. Příběh 200. – Bratrská láska Brečel jsem v Anisově náruči snad celou věčnost; nic mě nedokázalo uklidnit. Až po několika hodinách tichého vzlykání jsem dokázal jen sedět a zírat. Telefon se mi téměř nezastavil, ale já neměl sílu s
autor: Saline A. Příběh 189. – Bav se, jako kdybys měl zítra umřít „Víš, miláčku, jestli chceš do toho klubu dorazit ještě před zavíračkou, možná by bylo dobré, kdybychom vyrazili,“ Anis pobaveně zaklepal na dveře od koupelny, stejně jako každých deset minut
autor: Saline A. Příběh 180. – Zahájení vzpomínek Nevěděl jsem, co dělat. Ačkoliv David předem šťastně informoval, že se mu podařilo vyloučit veřejnost ze soudního přelíčení, zároveň nás varoval, že se nenechají nijak snadno odradit. A v tom měl naprostou pravdu. Ačkoliv
autor: Saline A. Příběh 173. – Nepřestávej mě líbat Jednou z věcí, kterou jsem měl rád na období bez turné, bylo soukromí. Možnost zajít si ráno pro noviny, aniž by vám někdo stál za zády. Na turné jsem obvykle nemohl opustit ani
autor: Saline A. Krásný den, čtenáři 🙂 Velice se vám všem omlouvám za prodlevu mezi posledním dílem a tímto, ale bohužel můj počítač se rozhodl stávkovat v jednu z nejnevhodnějších chvílí a v návaznosti na to se rozhodla připojit ke stávce i
autor: Saline A. Krásný den přeji všem duším, které se rozhodly přečíst si dnešní díl. 🙂 Vánoce už jsou nenavratitelně za námi a zbývá už jen Silvestr a Nový rok, do kterého bych vám všem chtěla popřát hodně štěstí, úspěchů a zdraví,
