autor: elvisfan O rok později Bill otevřel vstupní dveře a vkročil dovnitř. Upustil všechno, klíče, kufr a kabelku tam, kde stál. Zamknul dveře, sundal si boty a usmál se, když uslyšel ťapky na dřevěné podlaze. Marilyn, jezevčice, kterou ho Tom překvapil k
autor: elvisfan Jakmile se Bill posadil ke stolu pokrytému látkovým ubrusem, vykulil oči. Tomovy oči jej brzy napodobily. „Co se stalo?“ Zeptal se. „Tohle místo je tak přepychové, Tome,“ téměř zašeptal Bill. „Nejsem zvyklý na tolik vidliček.“ „Začni těmi od kraje a
autor: HollyWoodFix Fáze 2 – Červenec Rozhodli se, že je stále ještě brzy o tom říct jejich otcům, ale chtěli si s nimi trochu pohrát, aby měli o čem mluvit. Mysleli si, že bude nejlepší, když jim začnou dávat trochu víc nápověd,
autor: Ainee Billova cesta vzpomínkami Bill hlasitě zasténal, jakmile otevřel oči. Pomyslel si cosi o tom, že už nikdy znovu nebude pít, a apaticky se rozhlédl po svém okolí. Znovu zasténal, tentokrát hlasitěji, a přál si, aby se raději vůbec neprobudil. A
autor: Bitter Kdyby Tom mohl, snad by z něj vymlátil duši. Muselo mu stačit, že na něj teď dole vrčí neméně naštvaný Bill, u kterého se pro tentokrát ani nenamáhal se svazováním rukou. Sotva se probral ze šoku, už se do něj
autor: elvisfan „Rovnice, funkce a statistiky… mon Dieu (můj bože)!“ Andy zíral na své zeleno-čajové frapuccino a povzdechl si. „Nezvládnu to, nedám to a všichni mí přátelé budou příští rok junioři…“ „Andy, my jsme tví jediní přátelé,“ utahovala si z něj Natálie.
autor: elvisfan Tom řekl Billovi, co se stalo v kanceláři jeho otce. Ani jeden z nich cestou zpátky nic neříkal. Bill zapnul rádio a Tom ho brzo vypnul, protože ho to rušilo. „Omlouvám se, Bille.“ Tom pustil Billovu ruku, aby si zapálil
autor: Bitter Už na schodech slyšel jeho rozčílený hlas a klapot podpatků. Zněl stejně i jinak než včera a Trin mu odpovídal neméně rozčíleně. Když sešel až dolů, on se zarazil zády k němu a Tom hned pochopil, co bylo jinak.Delania… přesně
autor: Ainee Mám tady pro vás novou povídku od autorky jménem Ainee, od které už jsem překládala povídku Art Imitates Life, což je jedna z mých nejoblíbenějších povídek vůbec, a tak doufám, že se vám od ní bude líbit i tahle. Byla
autor: elvisfan Tom otevřel vstupní dveře a usmál se nad tmavým obývákem. Vůbec nebyl překvapený tím, že Bill stále spí i po jedenácté ráno. Zavřel dveře, pustil tašku na zem, udělal dva kroky a o něco zakopl. Rozsvítil světlo, které osvětlovalo většinu
autor: elvisfan „Bille, seš si jistý, že je to vůbec legální?“ „Co? Půjčit si auto?“ Billův pohled byl pobavený, když se setkal s Tomovýma očima přes vršek malého modrého auta, které bylo na jeden den jejich. „Lidé to dělají pořád, věř mi.“
autor: HollyWoodFix Zdravím u nové povídky, kterou pro vás překládá opět Danny. 🙂 Začíná dlouhou jednodílkou, kterou jsem musela rozdělit na dvě části, a pak navazuje pokračování s dalšími čtyřmi díly. Dám to všechno do jedné rubriky, aby v tom nebyl zmatek.
autor: Sheerac50 Světlo udeřilo Toma do tváře a on tiše zabručel, zatímco otevřel oči, aby se podíval, co to přerušilo jeho spánek. Malá mezera mezi závěsy dovnitř vpouštěla paprsek brzkého ranního světla a ten si bez slitování našel jako svůj nejjednodušší cíl
autor: Bitter Dobře, myslel si, že divné bude zvyknout si na fakt, že strejda Bill je vlastně taky táta. Byla část jeho, která to brala jako samozřejmost, ta, která se probudila po příchodu sem. Jenže ta část, která zapomněla, měla přece jen
autor: elvisfan V den, kdy se měl vidět s Tomem, Bill nevěděl, čeho se bojí. Jejich lekce proběhla hladce, Tom dokonce Billovi ukázal, jak hrát pár not z Brown Eyed Girl. Oba dva se smáli, když Bill zahrál špatnou notu, a nebyla
