„Jsi se mnou?“ „Ano.“ „A navždy?“ „Samozřejmě. Proč se ptáš?“ „Jen tak.“ *** Pláču. Pláču pro tebe. Tos nemusel, vždyť víš. Zradil jsi mne. *** Mé srdce krvácí, ty uschlé květy barví doruda. Sleduješ to? Ne, jsi již pryč. Slabochu. *** Něco
Celý nervózní jsem čekal co mi přijde za „jemnou“ otázku. „měl jsi už holku?stačí když odpovíš ano nebo ne!“ „ano“ vážně „jemná“ otázka. „dal jsi jí pusu?“ „ano“ „líbal jsi se s ní?“ „ano“ „francouzák?“ „ano“ „byla tvoje první?“ „ano“ napsal jsem
,,Tome..Tome…“ mávala mi rukou před obličejem reportérka, která se ze mě snažila vytáhnout zase jednu z nudných otázek. Už delší dobu nevnímám holky… už se neohlížím po hubených holkách s velkou prdelkou a velkejma prsama. Už se mi to prostě nelíbí. Pořád
Viete čo treba robiť, keď sa na diskotéke nudíte? Áno, vymýšľať poviedku xD Táto vznikla presne týmto spôsobom… Takže, Enjoy it! xD Bol krásny slnečný deň, keď dvaja chlapci, sebe dosť podobní, ležali na pláži, krásnej ako oni. More s trblietalo v
Čiernovlasý chlapec sedel na bielej posteli a rozmýšľal. „Takže, keď posuniem koňa sem,“ mrmlal, „tak by to… ale nie. Nie, nie… Čo by som len…“ od sústredenia mračil bledé hladké čelo a očami prepaľoval šachovnicu, ktorá ležala uprostred malej miestnosti. Vonku sa
*************************************************************************** Bill *************************************************************************** Na dnešní noc jsme se snad těšil víc jak na Vánoce. Tom se mi pořád vyhýbal a kromě večeře jsme se snad ani neviděli. Tam jsem si všimnul, že Tomovy oči neustále bloudí k nástěnným hodinám, nervózně podupával nohou
(Sinful blood znamená Hriešna krv) Visel som na strope a čakal som ho. Vedel som, že príde. Vedel som tiež, že ak budem mať šťastie, dnes sa to stane. Kostol osvetľovali len sviečky, takže bolo príjemné prítmie. Kostolom sa rozliehala hudba, avšak
(Ahojes lidi, kdo tohle čtete. Je to můj první twincest takže doufám že se bude líbit. Takže hezký počteníčko x).) „Konečně volno,“ řeknu si v duchu a lehnu si na postel. Vytáhnu notebook a začnu brouzdat po netu, až narazím na jednu
autor: Šárka Jak po mě můžeš žádat, abych zapomněl? Bude to tak lepší.. Bude lepší, když mě zabiješ? Nemůžu jinak a ty to víš.. Vysvětlil bych ti to. Nic mi neříkej.. Proč? Protože to bolí.. Chce, abych ho vymazal ze svého srdce?
Ruku v ruce jsme se procházeli pro přírodní rezervaci a užívali si chvíli, kdy jsme mohli být zase spolu. Už je to půl roku, co s bratrem udržujeme incestní vztah. Už je to půl roku, co jsem nejšťastnější člověk na světě. Ani
Billův pokoj *************************************************************************** Co jsem říkal-blbá otázka, jako kdyby mi četl myšlenky napsal:“ jinak bych tady nebyl ne?;-)“ Potěšen, že mi vůbec napsal jsem odepsal:Ttaky jsem si říkal! Jak se máš?“ Čekání na odpověď mě ubíjelo, tak jsem si zapnul blog, na
Probudily mě sluneční paprsky, které se nemilosrdně draly do místnosti škvírkami mezi žaluziemi. Přetočil jsem se na druhou stranu, aby mi nesvítily přímo do očí.. Bylo sobotní ráno.. Rodiče jeli někam pryč a já se konečně mohl pořádně vyspat.. po dlouhé době.
Tom seděl v lavici vedle svého dvojčete Billa a očima mu visel na každé části těla. Pomaličku přiblížil svoji ruku k bráškově stehnu a letmo se ho dotkl. Bill sebou zděšeně cuknul. „Teď ne, Tome,“ pípl Bill. „A proč ne?“ Tom ho
,,Jdi pryč, Bille“ Stojíš tu teď přede mnou a pláčeš, ale proč? Vždyť to ty jsi mě podvedl! Něco mi říkáš, ale já tě neposlouchám, já tě nechci poslouchat! Nestojím o tvé výmluvy a vysvětlení . Moc dobře jsem tě viděl, jak
„Bille, zlatíčko, prosím, už neplač,“ řekl Tom tomu stvoření, které se třáslo ve vzlycích na jeho klíně. Prstem mu setřel slzu, která pomalu stékala po jeho tváři. Bill se na něj jen smutně pousmál, všechno je pryč, zavrhli je, štítí se jich,
