7. Tohle neutajíš ‚Kolik zůstane pravdy na holé lži?‘ ^_^ Bill zůstal stát jako solný sloup. Jak, že mi to řekl…? Hlasitě polkl a snažil se donutit své ztuhlé tělo spolupracovat. A k čemu? Chtěl snad utéct? A nebo brášku obejmout? Nevěděl.
8. Ono samo ,,Tome, vstávej.“ Bill opatrně otevřel dveře a nesměle Toma budil – ode dveří. Tom se s úsměvem zavrtěl a podvědomě šmátral pátral po bráškovi vedle sebe, v posteli. ,,Lásko? Totiž,“ zakňoural, ale pak si uvědomil, jak se vlastně věci
5.Bráško ‚Bráško… Ty, který už pro mě nejsi jenom bratrem…‘ ^-^ V koupelně zavládlo ticho, přerušované jen ironickým odkapáváním jinak nefunkčního vodovodního kohoutku a nejistým dechem obou chlapců. Ani jeden nevěděl co říct, jak se tvářit, co dělat. Znáte ten pocit, kdy
6. Zadek Tom několik dalších minut znuděně ležel na posteli a přemítal o něm… Rázem zapomněl, že se před chvílí pořádně praštil do hlavy, teď byl ve svém, jenom ve svém světě. Jaké by to bylo? Krásné, vášnivé? Nejdokonalejší na světě! ,,Tome?“
2. Sen ,,Bille! Bráško, kde jsi? Bille!“Tom křičel ze spánku tak zoufale a nahlas, že se mu skutečně podařilo přivolat svého bratra. Pravda, trochu rozcuchaného a polonahého, ale hlavně překvapeného.,,Tome, copak se děje?“Bill stál znovu ve dveřích, když však zjistil, že bráška
3.Za všechno se platí Bílo… Všude je bílo… Dole, nahoře, vpravo, vlevo, uvnitř i venku… ^-^ Bill za sebou tvrdě zabouchl těžké dveře a otřel si boty o rohožku. Automaticky uhnul stranou, aby jeho bratr mohl projít. A zaseknul se až když
4. Bublinky ,,Máš všechno?“,,Jo,“ odpověděl.Mohl by říci, že se vrací domů, a že je rád. Ovšem, kdyby to ale byla pravda. Nechtělo se mu. Byl by radši trávil dny v tom bílém pokoji, nemluvil, nejedl, nepil.A nežil.Nemusel by se dívat na Billa,
Liché díly – HateSudé díly – Schwarz 1. Nikdy nic nevím Tom seděl v prázdné místnosti a melancholicky vyfukoval kroužky šedého štiplavého dýmu. Klížily se mu oči a dohasínající cigaretu držel mezi prsty už jenom čistě mechanicky, nevnímal ji. A nevnímal ani
(Bill) Otevřel jsem dveře a potichu jsem vešel do koupelny. Viděl jsem jenom Tomovu siluetu, jak si mydlí hrudník. Totálně jsem ho hypnotizoval, každej jeho pohyb. Byl jsem jako v transu, stačil jedinej pohled na můj napnutej klín a byl jsem rudej
(Tom) Otočil jsem se na bok, cítil jsem, že je správný čas! Cítil jsem, že jsem konečně zamilovaný… A ptáte se do koho? Do Billa, do MÉHO Billa. Položil jsem si jeho ruku na bříško a nepatrně jsem jí stiskl na znamení,
(Tom) „A hele, buzík jde, pozor, kluci, nebo vás vojede!“ Už zase, už zase se navážejí do Billa, do mého brášky. Kouknu se na něj. Snaží se je ignorovat, ale moc mu to nejde. „Drž hubu,Viktore!“ Viktor přišel ke mně a výsměšně
(Tom) Přijeli jsme domů a Bill okamžitě zapadl do koupelny. Nechápu ho, musí se líčit nejméně dvě hodiny! Prej aby se líbil! Tss! Vždyť je krásnej i bez tuny líčidel. ‚Jéžiš, na co zase myslím!‘ No, musím si to přiznat – asi
Vyčerpaně jsem se sesunul podél zdi k zemi. Victorie mi hodila kartičku s telefoním číslem. ,,Vidím, že se nedomluvíme. Tady je telefonní číslo, zavolej a domluvíme se pak.“ Vzala kočárek a odešla i s Nicolasem. Bill ještě chvilku nechápavě seděl a pak
Opatrně jsem vylezl z postele a šel uvařit něco k snídani. Billa jsem nechtěl budit. Měl by odpočívat, když včera pořádně nachladl. Uslyšel jsem cvaknutí klíčů v zámku a někdo přišel. Lekl jsem se, kdo by to mohl přijít? Jediný kdo měl
,,Prosím, Kaulitz,“ zvedl jsem telefon a čekal jsem. ,,Dobrý den, vy jste u nás byl dnes s vaší přítelkyní a vaším dítětem na testech otcovství?“ zeptal se mě doktor. ,,Ano, už máte výsledky?“ ,,Ano máme, to dítě není vaše.“ Strašně jsem si
