autor: em_rose483 Druhý den ráno se Bill probudil o několik minut dříve, takže měl čas se oholit a připravit o něco pomalejším tempem než včera ráno. Po sprše se posadil na malou stoličku před zrcadlem a pečlivě se v něm prohlížel. Chtěl dnes
autor: em_rose483 Bill uznale zabručel, když mu káva sklouzla do krku, skoro tak horká, že mu popálila jícen, ale nezpůsobila mu zvláštní potíže. Pomalu z ní usrkával, zatímco pokračoval v rychlé chůzi zpět do butiku. Když se vracel, myšlenkami zabloudil ke svému
autor: Evil Probudil se až pozdě večer. I při sebemenším pohybu cítil po celém těle bolest. Hlava se mu chtěla rozskočit, jak se udeřil o pelest, na tváři cítil horkost, ret měl prokouslý, vlasy neskutečně zacuchané a při pokusu se postavit, se
autor: em_rose483 Bill zasténal, převalil se na břicho a plácl rukou přes budík, aby zastavil ten útočný zvuk. Několik okamžiků ležel, nechtěl se hýbat a skoro znovu usnul. Skoro. „Kurva,“ zasténal a zabořil obličej do měkké látky polštáře. Proč musela být jeho
autor: em_rose483 Bill si povzdechl, založil si ruce na hrudi a mrzutě se zadíval na fádní kuchyň před sebou. Stěny byly oprýskané a od dřevěné podlahy se rozbíhaly praskliny, které se lámaly v malých ústích, aby v ničivé síti stékaly dál po
autor: Evil Ahoj, ahoj 🙂 Hlásím se po stu letech, kdy se u mě opět objevila má dávná (a věčná) láska k Tokio Hotel a vzpomněla jsem si na to, že jsem kdysi cosi psala. Určitě si na mě už nikdo nepamatuje
autor: fyredancer Noc byla nekonečná. Spodní proud kalných snů Toma znovu a znovu zachycoval a táhl ho do míst bez světla a chladu. Zdálo se mu, že je Bill pryč; viděl Billův zaražený pohled, když otevřel ústa, aby ze sebe vypravil slova:
autor: fyredancer Tom se probudil na boku s obličejem přitisknutým k holému elegantnímu krku a vdechoval vůni čistého štěstí. „Bille,“ zašeptal a položil ruku na štíhlé tělo, které se k němu přitisklo. „Mmm,“ odpověděl Bill tiše a spokojeně a zavrtěl se v jeho
autor: fyredancer Přes zábradlí verandy se táhl kouř a Tom tupě zíral na temně modré vody přístavu. Loď byla zakotvená, a to už od chvíle, kdy se s Billem probudili, když na jejich dveře mnohem, mnohem dřív zaklepala pokojová služba. Rozhodli se
autor: fyredancer Tichý hlas přerušil bublinu ticha, která se rozprostřela nad malým stolem pro dva. „Okay, teď mi začínáš dělat starosti.“ Tom vzhlédl od propichování tenké vrstvy bílku, která pokrývala řídký žlutý žloutek. Vytékal na čekající toasty jako pramínky tuhnoucí žluté krve
autor: fyredancer Večeře probíhala v jídelně u Billova stolu, kde je ostatní páry přivítaly s úsměvem a nikdo nezpochybňoval jejich údajný sňatek, dokonce ani skeptický muž s šedivým knírem, kterého si Tom pamatoval z minulého večera. Bill se rozčiloval, že se mu několik
autor: fyredancer „Jen si představ, jaký to bude, až se na to uděláš,“ zachroptěl Bill. Tom koncem ručníku, který měl kolem krku, setřel pot z Billovy tváře a stiskl mu prsty. Měl pocit, že ho Billova bolest trápí víc než Billa samotného;
autor: fyredancer Toma probudilo cvrlikání oznámení někdy před svítáním, když se loď dostala do dosahu služeb jeho mobilního operátora. Ležel zamotaný do tmy a Billa, jejich končetiny byly propletené a vdechoval vůni na Billově krku. Bill byl teplý a voněl po pleťovém
autor: fyredancer Světlo se odráželo od všech dostupných povrchů, od lesku barových pultů vyleštěných do zrcadlového lesku až po odlesky kovového zábradlí, které obepínalo vířivky a dlouhé mělké bazény plné těl. Stahovací stříška nad bazénovou místností na palubě Lido byla otevřená, vháněla
autor: fyredancer Hala byla tak dlouhá, zdánlivě nekonečná, ale v dálce Tom viděl Billa, jak na něj mává. Jeho silueta byla zalitá takovým množstvím světla, že ho Tom sotva viděl. Byly to z velké části jen jeho obrysy, ale byl tam a byl
