autor: Consu S trhnutím se probudil, jako by se ho zmocnil špatný pocit, a rozhlédl se kolem sebe. V téměř naprosté tmě svého pokoje nedokázal rozpoznat nic víc než plakát Victorie Silvested, jenž visel u okna, ze kterého skrze husté závěsy do pokoje
autor: Consu Tom se celé dopoledne usmíval jako idiot a Georg s Gustavem si nemohli odpustit se ho nezeptat. „Co je to s tebou? Proč se tak usmíváš? Co je k smíchu?“ „Nic,“ řekl a zadržoval smích. „Mě neoblafneš,“ odpověděl Georg suše a
autor: Consu Bill se celé hodiny vracel ze šatny k zrcadlu, prohlížel se a zkoušel si všechny typy oblečení, které tam měl. Musel být ten večer perfektní a už teď litoval, že tu zprávu Kaulitzovi poslal.„Proč jsem to udělal!“ Stále si opakoval.Ano,
autor: Consu Rozhodně si musel s Ashley promluvit, nemohl nechat věci tak, jak byly, musel svou chybu napravit. Byla tu vždycky, když ji potřeboval, takže si nemohl dovolit chovat se k ní takhle špatně po tom všem, co pro něj za ta
autor: Consu „Bille! Hej, Bille!“ Volala na něj z konce ulice, ale zdálo se, že ji neslyší, dokud nestála vedle něj. „Bille, počkej.“ „Oh, to jsi ty.“ „Ahoj, ehm.“ „Jo, ahoj Ashley,“ řekl Bill nedbale. „Kde jsi byl? Od té doby, cos
Týden jsem se k tomu nemohla dostat, a tak postupně přibývaly nejen obrázky z nového podcastu dvojčat, ale i jejich propagační videa, a nakonec taky skvělá fanvidea, tak tady je máte hezky všechny pohromadě. 🙂 J. PS: mimochodem, dneska má narozeniny Gustav
autor: Consu Projekt pokračoval rychle a chlapci se nenechali ničím rozptylovat. Bill by se z té situace rád dostal, ale Chad mu v tom zabránil. Ovládal jeho tělo, a když se do něčeho pustil, byl příliš silný na to, aby s ním dokázal
autor: Consu A všechno to začalo obyčejným vyražením si za zábavou. „Co je na tom špatného?“ Řekl si, aniž by mohl vědět, že to je pouhý začátek. Během následujících dvou týdnů Bill navštívil všechny nejžhavější kluby ve městě. Každý večer mezi všemi
autor: Consu Jako každou neděli se sešli v kavárně pod Tomovým domem. Byl to rituál, který trval už více než pět let, a nebylo jediná neděle, kdyby se tu nesešli – pokud tomu nezabránila Vyšší moc. Barman Fabian už znal objednávky nazpaměť,
autor: Consu Tom slyšel, jak se v pozadí jeho přátelé baví, ale nedokázal vnímat, co přesně říkají. Byl příliš ponořen do svých myšlenek, než aby poslouchal Georga a Gustava, kteří si jako obvykle něco řešili. „Země Tomu Kaulitzovi, Houstone, máme problém!“ „Mh?“
autor: Consu Něco nebylo v pořádku. Pro ty výpadky paměti muselo existovat nějaké vysvětlení, ale žádné věrohodné ho nenapadlo. Do hlavy se nepraštil, v jeho rodině se nevyskytl žádný případ rané Alzheimerovy choroby, obecně netrpěl ztrátou krátkodobé paměti… Tak proč si nepamatoval
Tak jsem si řekla, že nebudu porušovat tradici a na prvního září napíšu gratulační článek Dvojčata – ten pár ošklivých žab – jak je v Lipské porodnici pojmenovala Heike, přítelkyně jejich matky , slaví dvaatřicet let. VŠECHNO NEJLEPŠÍ !!! Už nejsou nejmladší,
autor: Consu Už poněkolikáté se podíval na hodinky. Čtyři třicet dva. Kde, sakra, je? Dohoda zněla jasně: o půl páté v baru, co je pod barákem. Uslyšel zvonek a uviděl, jak se otevřely dveře. „Čau, Tome!“ Blonďák se dvěma velkými kroky přiblížil k
autor: Consu Takže… tohle je jeden z těch zlomových dílů. Respektive… ještě z toho asi nikdo nic nechápete, hlavně, co se děje s Billem, ale nebojte, brzy pochopíte. 😊 Nový den, stejná nuda. A začalo to už od první hodiny: správně. Víc než nudu pocítil
autor: Consu Bill vypadal spokojen s tím, kam se svým plánem dospěl. Za výkon v kantýně byl na sebe čím dál víc pyšný a převrat s čištěním kalhot byl úplný top. Ale všechno to bylo ještě jen na začátku a on si
