{"id":10004,"date":"2010-12-04T18:30:00","date_gmt":"2010-12-04T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9979"},"modified":"2010-12-04T18:30:00","modified_gmt":"2010-12-04T17:30:00","slug":"this-hour-s-duty-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/04\/this-hour-s-duty-2\/","title":{"rendered":"This Hour’s Duty 2."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix & Little Muse<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
D\u00edky moc v\u00e1m v\u0161em za koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 jste napsali k prvn\u00edmu d\u00edlu. Little Muse, kter\u00e9 Lil.Katie pos\u00edlala va\u0161e koment\u00e1\u0159e p\u0159elo\u017een\u00e9, m\u011bla radost, \u017ee jste pov\u00eddku hned od za\u010d\u00e1tku p\u0159ijali tak dob\u0159e, a trochu n\u00e1m k tomu n\u011bco m\u00e1lo napsala, jak to prob\u00edhalo na THF v roce 2008, kdy\u017e ji s Majestrix zve\u0159ej\u0148ovaly. Je vid\u011bt, z toho, co si p\u0159e\u010dtete, \u017ee americk\u00e1 a evropsk\u00e1 mentalita je rozd\u00edln\u00e1, posu\u010fte sami:<\/div>\n
<\/div>\n
Zd\u00e1 se, \u017ee va\u0161im \u010dten\u00e1\u0159\u016fm nevad\u00ed, \u017ee je v pov\u00eddce tak m\u00e1lo feminismu. Te\u010f to mo\u017en\u00e1 nikomu nevad\u00ed, ale jeliko\u017e to lid\u00e9 v anglick\u00e9 verzi moc nech\u00e1pali (nebo n\u00e1m za to nad\u00e1vali), m\u011bli byste v\u011bd\u011bt, jak to je, kdyby si n\u011bkdo cht\u011bl ohledn\u011b toho st\u011b\u017eovat; chci \u0159\u00edct, \u017ee m\u00e1me do anti-feministek daleko, lol. D\u00e1v\u00e1me \u017eeny v tomto sv\u011bt\u011b do jejich rol\u00ed a homosexu\u00e1ln\u00ed mu\u017ee zase do t\u011bch, co pat\u0159\u00ed jim, proto\u017ee jsme cht\u011bly uk\u00e1zat, jak to ohledn\u011b homosexu\u00e1ln\u00edch man\u017eelstv\u00ed je a jak subjektivn\u00ed v\u011bt\u0161ina na\u0161ich mor\u00e1ln\u00edch \u00fasudk\u016f je. To, jak nef\u00e9r se chovaj\u00ed k \u017een\u00e1m, m\u00e1 pouze vyzdvihnout to, jak se lid\u00e9 chovaj\u00ed v na\u0161em re\u00e1ln\u00e9m sv\u011bt\u011b k homosexu\u00e1l\u016fm (\u010dasem to pochop\u00edte, Tom se nap\u0159\u00edklad zmi\u0148uje o tom, \u017ee heterosexualita je ‚perverzn\u00ed‘).<\/em><\/div>\n
Sv\u011bt v t\u00e9to pov\u00eddce opravdu NEM\u00c1 zn\u00e1zor\u0148ovat ide\u00e1ln\u00ed sv\u011bt nebo sv\u011bt, ve kter\u00e9m bychom cht\u011bly \u017e\u00edt, a vlastn\u011b, abych up\u0159esnila, co chci \u0159\u00edct, jsme musely vytvo\u0159it na\u0161e hlavn\u00ed postavy tak, aby se stav\u011bly na tu konzervativn\u00ed stranu v\u011bci. Jen jsem si cht\u011bla b\u00fdt jist\u00e1, \u017ee to v\u0161ichni pochop\u00edte, v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee byste si mysleli, \u017ee struktura, o kter\u00e9 p\u00ed\u0161eme, je to, co pova\u017eujeme za ide\u00e1l; vlastn\u011b je to tak trochu naopak.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Tak\u017ee te\u010f, kdy\u017e u\u017e v\u00edte n\u011bco m\u00e1lo od spoluautorky t\u00e9to pov\u00eddky, m\u016f\u017eete se pustit do \u010dten\u00ed druh\u00e9 kapitoly… j\u00e1 si to u\u017e\u00edv\u00e1m p\u0159i betareadu, tak v\u00e1m p\u0159eju tot\u00e9\u017e. J. :o)<\/div>\n
<\/div>\n
\"475\"<\/div>\n

Nejslibn\u011bj\u0161\u00ed setk\u00e1n\u00ed<\/em><\/strong><\/h2>\n
Brnk\u00e1n\u00ed energie p\u0159estalo a Bill za\u0165al zuby, kdy\u017e c\u00edtil naprost\u00e9 pr\u00e1zdno. Pod\u00edval se na sv\u00e9ho otce a cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, cokoliv, ale Gordon mu stiskl loket, ve\u0161el do bohat\u00e9 zahrady, kter\u00e1 se rozl\u00e9hala p\u0159ed nimi. Bill nem\u011bl \u017e\u00e1dnou jinou mo\u017enost, ne\u017e ho n\u00e1sledovat, prokl\u00ednal d\u00e9lku sv\u00fdch ruk\u00e1v\u016f, kter\u00e9 nosil, a sna\u017eil se pamatovat si, \u017ee je z Domu Madleemu; s\u00edla charakteru a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed. Bozi pro n\u011bj n\u011bco musej\u00ed m\u00edt p\u0159ipraven\u00e9; jedin\u011b tak by d\u00e1valo smysl, aby n\u00e1sledoval cestu, kter\u00e1 byla p\u0159ed n\u00edm postavena.<\/p>\n<\/div>\n
Hezky oble\u010den\u00fd sluha se p\u0159ed n\u00edm a jeho otcem uklonil. „Dobr\u00e9 odpoledne, Lorde Gordone; Dobr\u00e9 odpoledne, Bille.“<\/div>\n
„Dobr\u00e9 odpoledne? Jsme o\u010dek\u00e1v\u00e1ni?“ usm\u00e1l se Gordon a podal sluhovi pozv\u00e1nku. Mu\u017e sundal mal\u00fd p\u0159\u00edstrojek ze sv\u00e9ho p\u00e1sku a dal jej nad datapad. Symbol Domu Vave\u016f zaz\u00e1\u0159il ve vzduchu kousek nad hunkou<\/em> a rychle zmizel. „Odpus\u0165te mi, ale je to v protokolu,“ \u0159ekl jako omluvu za kontrolov\u00e1n\u00ed pozv\u00e1nky.<\/div>\n
„Rozum\u00edm. D\u016fm Vave\u016f je velice d\u016fle\u017eit\u00fd.“ P\u0159ik\u00fdvl taktn\u011b Gordon a Billovi se cht\u011blo zvracet. Nen\u00e1vid\u011bl, \u017ee vid\u00ed sv\u00e9ho otce takhle, rozpl\u00fdvat se u\u017e jen nad slu\u017eebnictvem, i kdy\u017e byl oble\u010den\u00fd stejn\u011b jako oni dva. On jen zdr\u017eenliv\u011b koukal do zem\u011b a sna\u017eil se myslet na to, \u017ee tohle v\u0161echno d\u011bl\u00e1 pro jejich rodinu. Nenechal by sv\u00e9ho otce nechat znovu pon\u00ed\u017eit. Tentokr\u00e1t to ale mo\u017en\u00e1 nep\u0159e\u017eije.  <\/div>\n
„Odvedu v\u00e1s do Hv\u011bzdn\u00e9ho Pokoje.“ Usm\u00e1l se sluha, znovu se poklonil a vydal se sm\u011brem k honosn\u00e9mu domu p\u0159ed nimi. Bill zrychlil, aby jim sta\u010dil; r\u00f3ba mu zpomalovala jeho norm\u00e1ln\u00ed krok, ale udr\u017eel si svou rychlost a balanc, kdy\u017e vch\u00e1zeli d\u00e1l do domu. Bill si nemohl pomoci, musel se rozhl\u00ed\u017eet a koukat na v\u0161echny znaky moci, na holografick\u00e9 obrazy, h\u00fdbaj\u00edc\u00ed se sochy. Okem zachytil dal\u0161\u00edho sluhu, za\u010dervenal se a pod\u00edval se jinam. Nebylo mu tu p\u0159\u00edjemn\u011b. D\u016fm Madleemu nebyl o\u0161unt\u011bl\u00fd, ale nijak se nemohl rovnat kr\u00e1se tohoto domu. Bill ale do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee to je u Domu v Tetrapolis norm\u00e1ln\u00ed. <\/div>\n
\n
„Tady, Lorde.“ Zastavil se sluha p\u0159ed velk\u00fdmi mahagonov\u00fdmi dve\u0159mi, m\u00e1vl rukou p\u0159es pentagram, kter\u00fd v nich byl vyryt\u00fd. Otev\u0159ely se, stejn\u011b jako to d\u011blaly dve\u0159e u nich doma, a Billovi bylo hned trochu l\u00edp, \u017ee alespo\u0148 n\u011bco mu tu bylo pov\u011bdom\u00e9. Ale kdy\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely v\u00edc, sluha uhnul na stranu, aby je nechal proj\u00edt, hned si zase p\u0159ipadala a\u017e sm\u011b\u0161n\u011b nepat\u0159i\u010dn\u011b.<\/div>\n
Pokoj doslova sv\u011bt\u00e9lkoval<\/em>, odrazy hologram\u016f hv\u011bzd poskakovaly nad jejich hlavami a blikaly p\u0159\u00edmo Billovi p\u0159ed o\u010dima, nutily ho mrkat. Uprost\u0159ed byl st\u016fl, kter\u00fd opisoval pr\u016f\u0159ez m\u00edstnosti, na n\u011bm byl rozlo\u017een klasick\u00fd \u010dajov\u00fd set. Bill byl je\u0161t\u011b v\u00edc zasko\u010den t\u00edm, co vid\u00ed, kdy\u017e po bli\u017e\u0161\u00edm pozorov\u00e1n\u00ed uvid\u011bl malou sochu Hunah st\u00e1t pobl\u00ed\u017e kotle. Nejsp\u00ed\u0161, aby po\u017eehnal jejich setk\u00e1n\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Bylo mu \u0159e\u010deno, \u017ee D\u016fm Vave\u016f byl ze \u0161koly Neb Vertas.<\/div>\n
„Bille,“ usly\u0161el sv\u00e9ho otce promluvit, oto\u010dil se k n\u011bmu. „Jdi,“ po\u017e\u00e1dal ho.  <\/div>\n
Bill vykro\u010dil vp\u0159ed a \u00fapln\u011b  poprv\u00e9 si v\u0161iml p\u0159\u00edtomn\u00fdch lid\u00ed. T\u0159i mu\u017ei, prvn\u00ed dva ve v\u011bku jeho otce, ale oble\u010deni byli mnohem noblesn\u011bji, ne\u017e by si mohla dovolit Billova rodina. Ten t\u0159et\u00ed, nedok\u00e1zal od n\u011bj odtrhnout o\u010di od chv\u00edle, co jimi na n\u011bm spo\u010dinul. Neo\u010dek\u00e1val n\u011bkoho tak mlad\u00e9ho, a zajist\u00e9 ne tak kr\u00e1sn\u00e9ho. Se svou reputac\u00ed ohledn\u011b n\u00e1bo\u017enosti a odm\u00edt\u00e1n\u00ed n\u00e1padn\u00edk\u016f, si u\u017e opravdu nemohl vyb\u00edrat.<\/p>\n<\/div>\n
„Posa\u010fte se, pros\u00edm,“ nab\u00eddl nejsta\u0159eji vypadaj\u00edc\u00ed mu\u017e, uk\u00e1zal na dv\u011b pr\u00e1zdn\u00e9 \u017eidle p\u0159ed Billem a Gordonem.<\/div>\n
Sluha zvedl ruce dlan\u011bmi vzh\u016fru a dv\u011b \u017eidle se pro Billa a jeho otce odsunuly od stolu, aby se na n\u011b mohli posadit. Kdy\u017e se usadili, \u017eidle se zase p\u0159isunuly zp\u00e1tky a mu\u017e zmizel. Bill nev\u011bd\u011bl, kam se koukat; zvedl pohled a zachytil Tomovy o\u010di, a znovu se pohledem rad\u011bji v\u011bnoval stolu p\u0159ed n\u00edm.  <\/div>\n
„Bille, p\u0159ipravili jsme st\u016fl v takov\u00e9m duchu, aby to pro tebe bylo zn\u00e1m\u00e9.“ Bill se pod\u00edval na mu\u017ee, kter\u00fd mluvil. „J\u00e1 jsem Jorg z Domu Vave\u016f. P\u0159ejeme si, abys tu m\u011bl co nejv\u011bt\u0161\u00ed pohodl\u00ed.“<\/div>\n
„M\u016fj otec a j\u00e1 v\u00e1m d\u011bkujeme, Lorde Jorgu, za takovou pohostinnost.“ Zvedl Bill pohled je\u0161t\u011b v\u00edc a pak ho slu\u0161n\u011b sn\u00ed\u017eil dol\u016f.<\/div>\n
„Gordone z Domu Madleemu, nelhal jste. Jeho kr\u00e1sa je nep\u0159ekonateln\u00e1.“<\/div>\n
Bill se za\u010dervenal. Nev\u011bd\u011bl, \u017ee o n\u011bm jeho otec takto mluvil. „Ano, n\u00e1\u0161 D\u016fm je velmi poct\u011bn.“ Usm\u00e1l se Gordon.<\/p>\n<\/div>\n
Jorg p\u0159ik\u00fdvl. „Ano, to je. Tohle je m\u016fj man\u017eel David.“ Uk\u00e1zal na mu\u017ee po jeho prav\u00e9 ruce, kter\u00fd p\u0159ik\u00fdvl a h\u0159ejiv\u011b se usm\u00e1l. „A tohle, samoz\u0159ejm\u011b, je m\u016fj syn a n\u00e1stupce Tom.“<\/div>\n
„Po\u017eehn\u00e1n bu\u010f D\u016fm Madleemu,“ vykoktal ze sebe Tom. P\u0159ipadal si jako bl\u00e1zen, kdy\u017e tato slova opustila jeho rty, ale u\u017e je nemohl vz\u00edt zp\u00e1tky. Bill se na n\u011bj opatrn\u011b pod\u00edval a pousm\u00e1l se. Tenze v jeho ramenech se trochu uvolnila, a u\u017e si nep\u0159ipadal jako bl\u00e1zen tak moc jako p\u0159edt\u00edm. „Jsme poct\u011bni, \u017ee jste p\u0159ijali na\u0161i audienci.“<\/div>\n
„Ano, no, p\u0159i\u0161la v tu nejp\u0159\u00edhodn\u011bj\u0161\u00ed dobu.“ Upravil si Gordon p\u0159edek sv\u00e9 r\u00f3by, kdy\u017e David zvedl ruku. \u010caj byl prost\u0159en v p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 zelenkav\u00e9, a u\u017e jen z pohledu na to ve velmi drah\u00e9 a star\u00e9 souprav\u011b. \u010caj byl prost\u00edr\u00e1n sou\u010dasn\u011b s purdem<\/em>. Bill se musel usm\u00e1t; bylo to jeho obl\u00edben\u00e9 j\u00eddlo, ale jejich rodina si nemohla dovolit spoustu t\u00e9to chutn\u00e9 ryby.<\/div>\n
„Pro n\u00e1s tak\u00e9 tak,“ souhlasil Jorg, pok\u00fdval na sv\u00e9ho druha a st\u0159elil po Tomovi takov\u00fdm pohledem, jen\u017e Bill v\u00edd\u00e1val na tv\u00e1\u0159i sv\u00e9ho otce a\u017e moc \u010dasto. Tom vypadal p\u0159esn\u011b tak neochotn\u011b, jak se c\u00edtil. Kdy\u017e tedy zrovna o\u010dima nehltal Billa. Bill se znovu za\u010dervenal a zvedl sv\u016fj \u0161\u00e1lek \u010daje, ucucl si. Chutnal zvl\u00e1\u0161tn\u011b; m\u00e9n\u011b bylinkov\u011b, ne\u017e byl zvykl\u00fd.  <\/div>\n
„Rozum\u00edm, \u017ee v\u00e1\u0161 D\u016fm u\u017e jednou s\u00eddlil v Tetrapolis,“ pokra\u010doval Jorg, aby \u0159e\u010d nest\u00e1la, zvedl sv\u016fj vlastn\u00ed \u010daj. Bill si byl jist\u00fd, \u017ee ta ot\u00e1zka pat\u0159ila jeho otci. Poznal by, kdyby ot\u00e1zka byla jemu. A co bylo nejlep\u0161\u00ed; Bill si moc v\u011bc\u00ed z d\u011btstv\u00ed v tomto m\u011bst\u011b nepamatoval. Bylo mu st\u011b\u017e\u00ed \u0161est let, kdy\u017e odsud odjeli.<\/div>\n
Gordon si nepohodln\u011b  poposedl doleva. „Ano,“ souhlasil. „P\u0159ed spoustou let. U Boh\u016f, Bill byl pouze mal\u00e9 d\u00edt\u011b. U\u017e je to n\u011bjak\u00e1 doba.“<\/div>\n
Bill doufal, \u017ee Jorg tu ot\u00e1zku nebude cht\u00edt rozeb\u00edrat d\u00e1l. Bylo to pro D\u016fm Madleemu pon\u011bkud poni\u017euj\u00edc\u00ed, kdy\u017e partner jeho otce utekl, vzal s sebou i rodinn\u00e9 bohatstv\u00ed, kter\u00e9 by technicky p\u0159i leg\u00e1ln\u00edm Rozvodu p\u0159ipadlo jemu. Takov\u00fd konec Spojen\u00ed byl pro Bohy ur\u00e1\u017ekou a Bill se ot\u0159\u00e1sl poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e o tom n\u011bkdo za\u010dal mluvit.  <\/div>\n
„No, snad tedy tahle zm\u011bna nebude pro Billa takov\u00fdm \u0161okem,“ \u0159ekl Jorg a Bill si oddychl \u00falevou, \u017ee se Jorg zaj\u00edmal pouze o jeho pohodl\u00ed. Ale pak se znovu zamyslel nad t\u00edm, co star\u0161\u00ed mu\u017e \u0159\u00edkal, a c\u00edtil, jak mu klesl \u017ealudek, kdy\u017e pomyslel na to, \u017ee by m\u011bl opustit domov a vr\u00e1tit se zp\u00e1tky sem do bezbo\u017en\u00e9ho m\u011bsta.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“<\/div>\n
Bill zvedl pohled a uv\u011bdomil si, \u017ee na n\u011bj mluv\u00ed Tom. Znovu se za\u010dervenal a poprosil Ka’vu, aby mu dala vyrovnanost, ne\u017e zvedl pohled. „Je mi fajn,“  zamumlal.<\/div>\n
„\u2026Dob\u0159e.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom a vypadal nejist\u011b znepokojen\u011b. Oba dva mlad\u00edci si uv\u011bdomovali, kam konverzace sp\u011bje, a odvr\u00e1tili od sebe pohledy.<\/p>\n<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to, \u017ee m\u016fj syn a v\u00e1\u0161 mlad\u00fd P\u00e1n jsou k sob\u011b vl\u00eddn\u011b naklon\u011bni.“ Jorg\u016fv \u00fasm\u011bv nemohl b\u00fdt v\u00edce samolib\u00fd ne\u017e Gordon\u016fv v\u00edce \u00falevn\u00fd.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to tak.“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to si tedy m\u016f\u017eeme pohovo\u0159it v zahrad\u011b; oni budou moci prodiskutovat budoucnost a my se m\u016f\u017eeme vrhnout p\u0159\u00edmo na obchod.“<\/div>\n
„Shled\u00e1v\u00e1m tento n\u00e1vrh p\u0159\u00edmo skv\u011bl\u00fdm.“<\/div>\n
Bill polknul v\u00edce sv\u00e9ho \u010daje a polo\u017eil hrne\u010dek zp\u00e1tky na pod\u0161\u00e1lek, pak se o pozornost p\u0159ihl\u00e1sily jeho t\u0159esouc\u00ed se ruce.<\/div>\n
„Tome, uka\u017e Billovi n\u00e1\u0161 p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd trahd lah<\/em>. Jsem si jist\u00fd, \u017ee se tam moc r\u00e1d pod\u00edv\u00e1.“<\/div>\n
„To bych r\u00e1d,“ vyhrkl Bill po tom, co uc\u00edtil t\u0159en\u00ed na kotn\u00edku. Rychle si dal ruku p\u0159es pusu a byl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee na n\u011bj Tom nez\u00edr\u00e1. V\u011bt\u0161ina mu\u017e\u016f shled\u00e1vala jeho \u00fasta atraktivn\u00edmi.<\/div>\n
Tom polknul a zvedl se ze \u017eidle, nab\u00eddl Billovi ruku. „Modr\u00e9 r\u016f\u017ee pr\u00e1v\u011b rozkvetly a ta v\u016fn\u011b je celkem hezk\u00e1. Bude se ti to l\u00edbit.“ <\/div>\n
„To jsem si jist\u00fd, d\u011bkuji.“ Bill doufal, \u017ee jeho otec vid\u011bl, \u017ee se vlastn\u011b nab\u00eddl. I kdy\u017e se musel dvakr\u00e1t kousat do jazyku, aby ne\u0159ekl n\u011bco nevhodn\u00e9ho. Toto bylo d\u016fle\u017eit\u00e9 a tito lid\u00e9 nebyli jen zbohatl\u00edci z Triopolis. Jak p\u0159ijal Tomovu ruku, Bill se znovu pomodlil ke Ka’va, aby m\u011bl dost odvahy, a p\u0159ekonal cht\u00ed\u010d pod\u00edvat se zp\u00e1tky na sv\u00e9ho otce, kdy\u017e opou\u0161t\u011bli m\u00edstnost.  <\/div>\n
Bylo tu mnohem ti\u0161eji, kdy\u017e  do\u0161li na chodbu, a vydali se zp\u00e1tky tam, odkud p\u0159i\u0161el se sv\u00fdm otcem a sluhou. Te\u010f, kdy\u017e tu nikdo jin\u00fd nebyl, bylo ticho je\u0161t\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed. Bill m\u011bl pocit, \u017ee by m\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale nem\u011bl tu\u0161en\u00ed co.<\/div>\n
„M\u016fj otec mi \u0159ekl, \u017ee se celkem vyzn\u00e1\u0161 v um\u011bn\u00ed magie,“ nadhodil Tom, zachr\u00e1nil ho od dilematu.<\/div>\n
„\u0158ekl bych, \u017ee ano,“ p\u0159itakal skromn\u011b Bill. V\u011bd\u011bl, \u017ee je talentovan\u00fd, ale nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, aby byl kv\u016fli tomu arogantn\u00ed.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1, \u017ee jsi byl velmi zdatn\u00fd v kl\u00e1\u0161tern\u00ed \u0161kole,“ \u0159ekl Tom a Bill sebou cuknul. Nev\u011bd\u011bl, \u017ee jeho potenci\u00e1ln\u00ed n\u00e1padn\u00edk toho bude v\u011bd\u011bt tolik o jeho minulosti.<\/div>\n
„Byl jsem, ano.“<\/div>\n
„To je celkem p\u016fsobiv\u00e9.“  <\/div>\n
„M\u016fj Pane,“ za\u010dal Bill, zastavil se p\u0159\u00edmo p\u0159ed vchodem do zahrady a oto\u010dil se na Toma. Jeho spole\u010dn\u00edk se zrovna tak zastavil. „Jsem pon\u011bkud zahanben. Nic o v\u00e1s nev\u00edm.“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj u\u0161kl\u00edbl, co\u017e  nebyla reakce, kterou o\u010dek\u00e1val. Bill se znovu za\u010dal \u010dervenat. „Jestli o sob\u011b nechce\u0161 mluvit, tak sta\u010dilo jen \u0159\u00edct,“  \u0159ekl Tom.<\/div>\n
Nebylo to \u010dast\u00e9, \u017ee by Billa n\u011bkdo p\u0159ekvapil.<\/div>\n
„Stejn\u011b u\u017e jsme tu.“ Oto\u010dil se Tom, aby mohl pokra\u010dovat v cest\u011b, zastavil se nedaleko od vchodu a \u010dekal na Billa, aby se k n\u011bmu p\u0159ipojil, kr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
Bill k n\u011bmu p\u0159istoupil, opatrn\u011b se rozhl\u00e9dl. Bylo to p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9; Tom m\u011bl pravdu ohledn\u011b r\u016f\u017e\u00ed a jejich p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 v\u016fn\u011b. Ale byly p\u0159erostl\u00e9, se v\u0161\u00edm okoln\u00edm list\u00edm, skoro p\u0159er\u016fstaly trahd lah<\/em>. Kdyby Bill nev\u011bd\u011bl, \u017ee to tam je, nebyl si jist\u00fd, jestli by to s\u00e1m od sebe poznal. Modlitebn\u00ed vyboulenina na zemi byla skoro ukryta.  <\/div>\n
M\u011bl dojem, \u017ee se to tu moc nepou\u017e\u00edv\u00e1.<\/div>\n
Bill nec\u00edtil zn\u00e1m\u00fd  klid, kter\u00fd poci\u0165oval, kdy\u017e byl na sv\u00e9m vlastn\u00edm trahd lah<\/em>. Skoro mu to d\u011blalo starosti.<\/div>\n
„My\u2026 moc nepou\u017e\u00edv\u00e1me n\u00e1\u0161 trahd lah<\/em>.“ Tom nezn\u011bl zahanben\u011b, v\u016fbec ne, a Bill si skousl ret, aby ne\u0159ekl nic neciteln\u00e9ho. „Tak\u017ee, tv\u016fj a m\u016fj otec se, zat\u00edmco my mluv\u00edme, dohodnou na v\u011bnu.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. Tohle \u010dekal. „Vypad\u00e1 to tak.“<\/div>\n
„Osobn\u011b, rad\u011bji bych vid\u011bl, jestli se spole\u010dn\u011b sneseme.“<\/div>\n
Bill se na Toma pod\u00edval a p\u0159ik\u00fdvl. „Mimo to, by to bylo moudr\u00e9, ale m\u016fj otec se u\u017e rozhodl.“<\/div>\n
„Stejn\u011b jako m\u016fj. Nebudu ti lh\u00e1t, Bille. J\u00e1 jsem nev\u011bstu* nehledal. Kdyby to bylo na mn\u011b, ne\u017eenil bych se, dokud bych se nec\u00edtil p\u0159ipraven\u00fd. Nechci dom\u00e1cnost tak brzo. U\u017e\u00edv\u00e1m si svobodu.“<\/div>\n
„Kdybychom my v\u0161ichni byli schopni d\u011blat to, co chceme, kdykoliv bychom si usmysleli, sv\u011bt by se z\u0159\u00edtil do chaosu.“ Slova opustila Billovy rty d\u0159\u00edv, ne\u017e si to uv\u011bdomil. Tom\u016fv obli\u010dej ztuhnul a Bill rad\u011bji polknul svou p\u00fdchu, pak sklonil hlavu. „Omlouv\u00e1m se, m\u016fj Pane. To byla pouze fr\u00e1ze z knihy Ka’va. \u010casto cituji, kdy\u017e nem\u00e1m ideu, co \u0159\u00edct d\u00e1l\u2026“ Bill cht\u011bl um\u0159\u00edt zahanben\u00edm, o\u010dima sklouzl na hladkou kamennou cesti\u010dku pod jeho chodidly.  <\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. „To jsem si jist\u00fd. Ale jak jsi \u0159ekl; tv\u016fj otec se u\u017e rozhodl, stejn\u011b jako m\u016fj. Nem\u011bli bychom si to u\u017e\u00edt? Nebo se alespo\u0148 pokusit?“<\/div>\n
Bill polknul a p\u0159ik\u00fdvl. „Mo\u017en\u00e1  bychom se mohli znovu setkat? Bez tlaku na\u0161ich rodi\u010d\u016f? Nikdy jsem zasnouben\u00fd nebyl a necht\u011bl bych to usp\u011bchat.“ <\/div>\n
„Ne, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom ch\u00e1pav\u011b. „Mo\u017en\u00e1\u2026 P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden?“<\/div>\n
„Co t\u0159eba v \u00fater\u00fd, m\u016fj Pane?“<\/div>\n
„\u00dater\u00fd se mi nehod\u00ed. St\u0159eda?“<\/div>\n
„Tento den m\u00e1m jako den modlitebn\u00ed.“ Pod\u00edval se Bill vzh\u016fru pr\u00e1v\u011b v\u010das, aby vid\u011bl nechu\u0165 v Tomov\u011b obli\u010deji.<\/div>\n
„Tak\u017ee, jsi Zbo\u017en\u00fd.“<\/div>\n
„\u010clov\u011bk se sna\u017e\u00ed, m\u016fj Pane.“<\/p>\n<\/div>\n
„Lorde Tome, Bille,“ usly\u0161el, ne\u017e mu Tom stihl odpov\u011bd\u011bt. Oba se oto\u010dili. „Va\u0161i rodi\u010de si \u017e\u00e1daj\u00ed va\u0161i spole\u010dnost v Hv\u011bzdn\u00e9m Pokoji.“ Poklonil se sluha pobl\u00ed\u017e dve\u0159\u00ed a Bill polknul, rychle n\u00e1sledoval mu\u017ee dovnit\u0159 tam, kde byl i jeho otec. Domov byl pouze o teleport d\u00e1l a on se nemohl do\u010dkat, a\u017e se tam vr\u00e1t\u00ed.  <\/div>\n
„Uspokojiv\u00e9 setk\u00e1n\u00ed, v\u011b\u0159\u00edm?“  \u0159ekl Jorg, kdy\u017e ve\u0161li do m\u00edstnosti a Bill p\u0159ik\u00fdvl, jeliko\u017e v\u011b\u0159il, \u017ee pr\u00e1v\u011b jeho se t\u00e1\u017ee.<\/div>\n
„Ano,“ souhlasil Tom jako dodatek k jeho gestu.<\/div>\n
Bill se neposadil. Jeho otec u\u017e st\u00e1l, a tak necht\u011bl nazna\u010dovat, \u017ee by m\u011bli z\u016fstat d\u00e9le, ne\u017e je pot\u0159eba. Gordon vypadal opravdu nad\u0161en\u011b, a Bill doufal, \u017ee ho tahle audience alespo\u0148 na n\u011bjakou dobu uspokoj\u00ed.<\/div>\n
„Vyjednali jsme posledn\u00ed detaily,“ informoval je Gordon a Bill p\u0159ik\u00fdvl. P\u0159esn\u011b to o\u010dek\u00e1val. Nikdy nebyl na audienci, kter\u00e1 prob\u00edhala tak dob\u0159e. Ale nejsp\u00ed\u0161 a\u017e Toma znovu uvid\u00ed, o t\u00fdden pozd\u011bji, tak ho bude moci l\u00e9pe poznat. S t\u00edm, jak ateistick\u00fd jeho n\u00e1padn\u00edk byl, si nemyslel, \u017ee to bude moc n\u00e1ro\u010dn\u00e9.<\/div>\n
„Skv\u011ble,“ \u0159ekl Tom a Bill c\u00edtil, jak se d\u00edv\u00e1 jeho sm\u011brem, i kdy\u017e se nekoukal na n\u011bj.<\/div>\n
„Pak je v\u0161e dohodnuto,“ \u0159ekl Jorg, zvedl se na nohy a usm\u00e1l se na Davida, pak se znovu oto\u010dil na n\u011b. „Sedmdes\u00e1tidenn\u00ed m\u016f\u017ee zapo\u010d\u00edt.“<\/p>\n<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vyhrkl Bill bez n\u00e1dechu. M\u011bl pocit, jako by mu n\u011bkdo vyrazil vzduch z plic.<\/div>\n
„Te\u010f?“ dodal Tom, zn\u011bl p\u0159esn\u011b tak \u0161okovan\u011b.<\/div>\n
„Vzhledem k situaci obou Dom\u016f, nem\u00e1me d\u016fvod, abychom se zdr\u017eovali,“ vysv\u011btlil Jorg a znovu st\u0159elil po Tomovi pohledem.<\/div>\n
„Ale\u2026 te\u010f<\/em>?“ zopakoval Tom.<\/div>\n
„Bill tu z\u016fstane,“ odpov\u011bd\u011bl Gordon. „Z\u00edtra za\u010dne prvn\u00ed den deseti Svat\u00fdch T\u00fddn\u016f.“<\/div>\n
„Ot\u010de-“ za\u010dal Bill, ud\u011blal krok vp\u0159ed, p\u0159ipraven protestovat, \u0161kemrat<\/em> o v\u00edce \u010dasu, kdyby musel.<\/div>\n
„Po\u0161lu sem Andrease s tv\u00fdmi v\u011bcmi,“ ujistil ho jeho otec, p\u0159eru\u0161il ho. Bill poznal odm\u00edtnut\u00ed, kdy\u017e jedno sly\u0161el. St\u00e1l tam, p\u0159ekvapen\u00fd, jedin\u00e9, co ho uklid\u0148ovalo, bylo, \u017ee Tom byl ve stejn\u00e9m stavu.<\/div>\n
„Tom t\u011b odvede do tv\u00fdch pokoj\u016f,“ \u0159ekl Jorg Billovi, ne\u017e se pod\u00edval na sv\u00e9ho syna. „\u017de ano, Tome?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 ano.“<\/p>\n<\/div>\n
Oto\u010dil se k odchodu, jen se letmo ohl\u00e9dl, aby se ujistil, \u017ee je n\u00e1sledov\u00e1n. Billovi chv\u00edli trvalo, ne\u017e p\u0159inutil sv\u00e1 chodidla k pohybu, je\u0161t\u011b jednou se oto\u010dil, aby zachytil p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed sv\u00e9ho otce, kter\u00e9 mu dod\u00e1valo odvahu. Bill ho tak nen\u00e1vid\u011bl je\u0161t\u011b v\u00edc. V\u00e1\u017en\u011b si t\u00edmhle nebyl jist\u00fd.  <\/div>\n
Jeho v\u00edra byla ale velk\u00e1. <\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Bushido se malinko usm\u00e1l, kdy\u017e zahl\u00e9dl sv\u016fj domov. Tentokr\u00e1t to byla velk\u00e1 cesta, a i kdy\u017e nen\u00e1vid\u011bl, \u017ee p\u0159edal obranu P\u011bti M\u011bst n\u011bkomu, jako byl Ira, v\u011bd\u011bl, \u017ee si pot\u0159ebuje odpo\u010dinout. Vystoupil z teleportu a usm\u00e1l se, kdy\u017e se mu troj\u00ed slu\u017eebnictvo uklonilo.<\/div>\n
„Dobr\u00fd ve\u010der, Lorde Bushido.“ <\/div>\n
„Dobr\u00fd ve\u010der. Vid\u00edm, \u017ee jste udr\u017eovali zahradu, tak jak to m\u00e1m r\u00e1d. Jsem moc pot\u011b\u0161en, ale nech\u00e1m si sv\u00e9 posudky, dokud neuvid\u00edm d\u016fm.“ Podal sv\u00e9 zavazadlo Arthurovi, zat\u00edmco myslel na t\u0159i v\u011bci; uvol\u0148uj\u00edc\u00ed sprchu, op\u011btovn\u00e9 navr\u00e1cen\u00ed ke studi\u00edm nebo trahd lah<\/em>.<\/div>\n
„Budu na modlitebn\u00edm m\u00edst\u011b,“ rozhodl se. „Pros\u00edm, p\u0159ipravte mi lehk\u00e9 j\u00eddlo a p\u0159ineste ho do m\u00e9ho Slune\u010dn\u00edho Pokoje. M\u00e1m spoustu korespondence.“<\/div>\n
„Ano, m\u016fj Pane.“ Poklonili se v\u0161ichni sluhov\u00e9 a ode\u0161li ka\u017ed\u00fd svou cestou.  <\/div>\n
Bushido se vydal do men\u0161\u00ed ze zahrad, aby se dostal pry\u010d od v\u0161eho zvuku, a c\u00edtil p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd klid. Vrbov\u00e9 listy na trahd lah<\/em> byly perfektn\u011b upraven\u00e9, a kdy\u017e vydechl, listy se rozestoupily a umo\u017enily mu vstup. Dal si na \u010das a modlil se ke Ka’va; Bushido bude pot\u0159ebovat s\u00edlu na dal\u0161\u00ed Sen\u00e1t. Modlil se k Hunah, aby nep\u0159est\u00e1val s \u017eehn\u00e1n\u00edm Domu Rao, a nakonec se modlil k Bohu Spole\u010denstv\u00ed, Zilovi. Po tak dlouh\u00e9 cest\u011b si Bushido uv\u011bdomoval v\u00edc ne\u017e kdy jindy, jak by jeho domov pot\u0159eboval dotyk chot\u011b. N\u011bkoho, kdo by ho doma uv\u00edtal.<\/div>\n
\n

S povzdechem se zvedl a opustil trahd lah<\/em>, \u0161el p\u0159\u00edmo do Slune\u010dn\u00edho Pokoje, kde v\u011bd\u011bl, \u017ee \u010dek\u00e1 jeho pr\u00e1ce. Byl si jist\u00fd, po tom, co zkontroloval Infonexus, \u017ee m\u00e1 spoustu v\u011bc\u00ed, o kter\u00e9 se mus\u00ed postarat. V\u011bt\u0161ina byla potvrzen\u00ed \u00fa\u010dt\u016f, kter\u00e9 byly placeny slu\u017eebnictvem, kdy\u017e tu nebyl. Ale jedna v\u011bc\u2026 Na p\u0159\u00edchoz\u00ed po\u0161t\u011b bylo naps\u00e1no, \u017ee poch\u00e1z\u00ed z Diopolis. Neznal nikoho z\u2026 Usm\u00e1l se nad symbolem Domu a spustil zpr\u00e1vu.  <\/div>\n

„M\u016fj p\u0159\u00edteli,“<\/em> za\u010dal hlas Gordona z Doma Madleemu, jeho zn\u00e1m\u00fd obli\u010dej v sob\u011b m\u011bl trochu nostalgie. Vypadal mnohem star\u0161\u00ed. „Je to u\u017e spousta let od doby, co jsme byli naposledy v kontaktu, ale m\u00e1m jeden d\u016fle\u017eit\u00fd obchod.“<\/em><\/div>\n
Ta slova donutila Bushida ke kr\u00e1tk\u00e9mu zamy\u0161len\u00ed, pak Gordon\u016fv hlas pokra\u010doval.<\/div>\n
„M\u016fj syn – mo\u017en\u00e1 si ho bude\u0161 matn\u011b pamatovat – je u\u017e skoro rok ve v\u011bku na \u017een\u011bn\u00ed; to je a\u017e moc dlouh\u00e1 doba pro n\u011bkoho s jeho kr\u00e1sou. R\u00e1d bych ti navrhl audienci, kter\u00e1 by ho zahrnovala. Odpus\u0165 mi, \u017ee jsem to nenab\u00eddl d\u0159\u00edv, ale Bill je celkem mlad\u00fd, a a\u010d nerad, mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee je p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b opravdu neslu\u0161n\u00fd na sv\u00e9 n\u00e1padn\u00edky.“<\/em> Sledoval, jak Gordon\u016fv obli\u010dej zn\u011b\u017en\u011bl, skoro m\u011bl pocit, jako by s n\u00edm byl v m\u00edstnosti. „Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli chci, aby si m\u016fj syn vzal star\u00e9ho voj\u00e1ka, jako jsme my dva.“<\/em>  <\/div>\n
Bushido se trochu usm\u00e1l, i kdy\u017e to nikdo nemohl vid\u011bt\u2026 nemohl \u0159\u00edct, \u017ee by Gordona obvi\u0148oval. Po pon\u00ed\u017een\u00ed jeho rodiny nebylo mo\u017en\u00e9, aby m\u011bl v\u00edc d\u011bt\u00ed. <\/div>\n
„Ale te\u010f, uv\u011bdomuji si, \u017ee jsem se nemohl zeptat lep\u0161\u00edho mu\u017ee, aby si ho vzal. Pros\u00edm, jak j\u00e1 byl v\u017edy loaj\u00e1ln\u00ed k tob\u011b, p\u0159ijmi tuto nab\u00eddku. Douf\u00e1m, \u017ee se brzy uvid\u00edme, Anisi.“<\/em><\/div>\n
Gordon\u016fv obr\u00e1zek se zachv\u011bl a zmizel.<\/p>\n<\/div>\n
Bushido dlouhou chv\u00edli sed\u011bl, \u0165ukal si prstem na bradu a mra\u010dil se. Nemohl \u0159\u00edct, jak star\u00e1  ta zpr\u00e1va byla, ale m\u011bl by ji snad p\u0159ijmout? Nest\u011b\u017eoval si p\u0159ed chvilkou na to, \u017ee by pot\u0159eboval chot\u011b? Nemodlil se za partnera? Bohov\u00e9 ho je\u0161t\u011b nikdy nezklamali.<\/div>\n
Bill z Domu Madleemu. Nemyslel na n\u011bj u\u017e roky.<\/div>\n
Bylo dost nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/div>\n
Nap\u0159\u00edmil se, rychle n\u011bco napsal. Netrvalo to dlouho, ne\u017e na\u0161el Bill\u016fv profil mezi v\u0161emi ostatn\u00edmi, nab\u00edzen\u00fdmi na svatbu. Byly tu o n\u011bm informace a ofici\u00e1ln\u00ed fotografie. Ale byly to monitory, kter\u00e9 okam\u017eit\u011b zaujaly jeho pozornost. R\u016fzn\u00e1 videa ze skryt\u00e9 kamery; Bill jak j\u00ed, jak mluv\u00ed, jak se usm\u00edv\u00e1, dokonce i jak sp\u00ed.  <\/div>\n
Bushido t\u011b\u017ece polkl, kdy\u017e  sledoval posledn\u00ed. Takov\u00e1 p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 \u017eij\u00edc\u00ed bytost, nikdy nic podobn\u00e9ho nevid\u011bl.<\/div>\n
Pamatoval si Billa, ale jen jako mal\u00e9, p\u0159ed\u010dasn\u011b vysp\u011bl\u00e9 d\u00edt\u011b, p\u011bti nebo \u0161estilet\u00e9,  kter\u00e9 poskakovalo kolem j\u00eddeln\u00edho stolu v rodinn\u00e9m dom\u011b, kam byl p\u0159ed lety \u010dasto zv\u00e1n. Sledoval dosp\u011bl\u00e9ho Billa, jak se p\u0159evaluje ve span\u00ed, zakryt\u00fd pouze tenkou de\u010dkou, jak vydechuje sv\u00fdmi pln\u00fdmi lehce pootev\u0159en\u00fdmi rty, c\u00edtil v sob\u011b vlnu touhy.<\/div>\n
C\u00edtil, jak mu jsou kalhoty t\u011bsn\u011bj\u0161\u00ed, jen p\u0159i p\u0159edstav\u011b, jak l\u00edb\u00e1 tyto rty; nat\u00e1hl ruku, aby se dotkl sv\u00e9 erekce. Okam\u017eit\u011b mu mysl zahltily obr\u00e1zky Billa, jak pod n\u00edm lap\u00e1 po dechu, a ti\u0161e zanad\u00e1val.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016fj Pane?“ sly\u0161el za sebou a rychle se postavil, a\u017e moc<\/em> rychle, byl si jist\u00fd; necht\u011bl vypadat p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Ano?“ zachrapt\u011bl nep\u0159\u00edjemn\u011b.<\/div>\n
Sluha couvnul, ale promluvil. „Va\u0161e ve\u010de\u0159e, Pane,“ \u0159ekl, zvedl t\u00e1c s pokrmem.<\/div>\n
Bushido p\u0159ik\u00fdvl, ustra\u0161en\u011b.  „Ano, ano. Polo\u017e to a jdi,“ poru\u010dil.<\/div>\n
Sluha poslechl, nechal t\u00e1c b\u00fdt a ode\u0161el. Kdy\u017e se dve\u0159e zav\u0159ely, Bushido zt\u011b\u017eka vydechl, pod\u00edval se zp\u00e1tky na obrazovku Infonexu.  <\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 by m\u011bl nav\u0161t\u00edvit sv\u00e9 konkub\u00edny.  <\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Nen\u00ed tu moc v\u011bc\u00ed na vybalov\u00e1n\u00ed,“ zamumlal Andreas, kdy\u017e se Bill rozhl\u00eddl po sv\u00e9m apartm\u00e1nu. Sna\u017eil se, opravdu ano, ale nebylo nic, na co by si mohl st\u011b\u017eovat. Barvy byly bohat\u011b hn\u011bd\u00e9 a modr\u00e9; jeho obl\u00edben\u00e9 barvy. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak dlouho u\u017e m\u011bl jeho otec tohle napl\u00e1novan\u00e9, jestli\u017ee byla jeho komnata za\u0159\u00edzena podle jeho preferenc\u00ed. Velk\u00e1 obrazovka Infonexu byla na p\u0159edn\u00ed st\u011bn\u011b, nad velmi zdobn\u00fdm kancel\u00e1\u0159sk\u00fdm pracovi\u0161t\u011bm. „Koupelna je celkem hezk\u00e1; vana je opravdu velk\u00e1, p\u0159esn\u011b tak, jak to m\u00e1te r\u00e1d.“<\/div>\n
„Mmm\u2026“ bylo jedin\u00e9, co se Bill p\u0159inutit \u0159\u00edct. P\u0159e\u0161el k oknu a tenou\u010dk\u00e9 z\u00e1v\u011bsy se ohrnuly; jeho pokoj byl p\u0159\u00edmo nad trahd lah.<\/em> Trochu se pousm\u00e1l a odvr\u00e1til se od toho v\u00fdhledu.  <\/div>\n
„Andreasi, tys o tomhle v\u011bd\u011bl?“ zeptal se p\u0159\u00edsn\u011b.<\/div>\n
„O \u010dem, m\u016fj Pane Bille?“ Bill se nadechl a rychle vyslal rychl\u00fd plam\u00ednek magie; nec\u00edtil ze sv\u00e9ho sluhy \u017e\u00e1dn\u00fd podraz. „M\u016fj Pane, jestli si to p\u0159ejete v\u011bd\u011bt, v\u017edycky v\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1m pravdu.“ Byl v tom n\u00e1znak v\u00fdtky a Billova ramena klesla.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Andreasi. Byl to dlouh\u00fd den, a te\u010f to na m\u011b asi v\u0161echno dolehlo.“ Podrbal se ve vlasech a usykl, kdy\u017e ho do hlavy p\u00edchla perle\u0165ov\u00e1 sponka. „P\u0159eji si, abych mohl b\u00fdt doma, rychle bych tohle ze sebe sundal.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu v\u00e1m to sundat, m\u016fj Pane, pokud si p\u0159ejete.“ <\/div>\n
„D\u011bkuju, Andreasi. Pot\u0159ebuju se uvolnit a tahle sm\u011b\u0161n\u00e1 v\u011bc v m\u00fdch vlasech mi v\u016fbec nepom\u00e1h\u00e1.“ Neo\u017een\u011bn\u00ed mu\u017ei nem\u011bli dovoleno nechat jejich vlasy voln\u011b dol\u016f kdekoliv, kde nebylo z\u00e1zem\u00ed jejich rodiny; bylo to pr\u00e1vo jen pro ty, kte\u0159\u00ed byli \u017eenat\u00ed nebo v jejich Sedmdes\u00e1tidenn\u00ed.  <\/div>\n
Bill polknul. Te\u010f mezi n\u011b pat\u0159il i on.<\/div>\n
Posadil se ke sv\u00e9mu kosmetick\u00e9mu stolku a vydechl, kdy\u017e Andreasovy prsty za\u010daly odstra\u0148ovat pinetky a kv\u011btiny z jeho vlas\u016f. Nechal o\u010di na mal\u00e9 so\u0161ce Ka’va, kter\u00e1 byla postavena na sk\u0159\u00ed\u0148ce pobl\u00ed\u017e olt\u00e1\u0159e, a modlil se, aby mu dala s\u00edlu.  <\/div>\n
„Tak, hotovo,“ \u0159ekl Andreas s \u00fasm\u011bvem a naklonil se kolem Billa, aby zvedl velk\u00fd jemn\u00fd kart\u00e1\u010d. Bill si nemohl pomoct, musel zavrn\u011bt, kdy\u017e mu kart\u00e1\u010d za\u010dal odplavovat v\u0161echnu bolest a nechal se uvolnit ze v\u0161\u00ed tenze.  <\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 m\u00e9n\u011b p\u0159\u00edsn\u011b s rozpu\u0161t\u011bn\u00fdmi vlasy.“<\/p>\n<\/div>\n
Oba dva chlapci se oto\u010dili za neo\u010dek\u00e1van\u00fdm hlasem a vid\u011bli Toma, op\u00edral se o ze\u010f a u\u0161kl\u00edb\u00e1val se. Andreas se rychle poklonil a Bill se neochotn\u011b zvedl na nohy, kdy\u017e Tom p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„D\u011bkuji, m\u016fj Pane.“ Bill nev\u011bd\u011bl, jak p\u0159esn\u011b m\u00e1 na tato slova odpov\u011bd\u011bt, a tak \u0161el bezpe\u010dnou cestou.<\/div>\n
Tom se jen strojen\u011b usm\u00e1l a projel prsty hebk\u00fdmi, tmav\u00fdmi vlasy. „Moc p\u011bkn\u00e9.“ Prsty p\u0159ejel po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i a ten vykulil o\u010di. Skoro jako by c\u00edtil tu elekt\u0159inu, kter\u00e1 tam byla, kdy\u017e se dotkli.<\/div>\n
Z v\u00fdrazu na Tomov\u011b obli\u010deji si byl jist\u00fd, \u017ee nen\u00ed s\u00e1m, kdo je tak p\u0159ekvapen\u00fd.<\/div>\n
Tom si odka\u0161lal, nelehce. „Moc p\u011bkn\u00e9,“ zopakoval, dal ruku dol\u016f.<\/div>\n
Bill naklonil hlavu. „D\u011bkuju.“<\/div>\n
„M\u00e1m v pr\u00e1vu t\u011b vz\u00edt do postele, a\u017e z\u00edtra, pokud si to p\u0159eje\u0161,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Tom.<\/div>\n
„Ano, m\u016fj Pane,“ Bill musel souhlasit.<\/div>\n
„Ale mysl\u00edm si\u2026 \u017ee si na sebe budeme muset zvyknout.“ <\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b zvedl hlavu. Znovu mu chv\u00edli trvalo, ne\u017e na\u0161el ta spr\u00e1vn\u00e1 slova. „\u2026Ano, d\u011bkuji.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a p\u0159ejel o\u010dima k Andreasovi, kter\u00fd st\u00e1l na stran\u011b se svou blon\u010fatou hlavou sklopenou dol\u016f. Tom ho chv\u00edli pozoroval, pak couvnul a \u0159ekl. „M\u016f\u017ee\u0161 si nechat sv\u00e9ho osobn\u00edho sluhu, a \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9.“ Pak se oto\u010dil a ode\u0161el ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Je tak odm\u011b\u0159en\u00fd,“ okomentoval Andreas po tom, co ode\u0161el.<\/div>\n
Bill to shledal jako opravdu moc nedosta\u010den\u00fdm zji\u0161t\u011bn\u00edm ohledn\u011b charakteru sv\u00e9ho budouc\u00edho man\u017eela.  <\/div>\n
*v origin\u00e1le „bride“ – i kdy\u017e je slovo nev\u011bsta v \u010de\u0161tin\u011b vn\u00edm\u00e1no pouze v \u017eensk\u00e9m rod\u011b, tady zastupuje funk\u010dn\u00ed roli v budouc\u00edm p\u00e1ru, proto jsme to nechaly tak, jak to bylo v origin\u00e1le, i kdy\u017e to zn\u00ed v tomto p\u0159\u00edpad\u011b pon\u011bkud podivn\u011b :o)<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Little Muse a Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix & Little Muse D\u00edky moc v\u00e1m v\u0161em za koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 jste napsali k prvn\u00edmu d\u00edlu. Little Muse, kter\u00e9 Lil.Katie pos\u00edlala va\u0161e koment\u00e1\u0159e p\u0159elo\u017een\u00e9, m\u011bla radost, \u017ee jste pov\u00eddku hned od za\u010d\u00e1tku p\u0159ijali tak dob\u0159e, a trochu n\u00e1m k tomu n\u011bco m\u00e1lo napsala,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[381],"tags":[],"class_list":["post-10004","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-this-hour-s-duty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10004","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10004"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10004\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10004"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10004"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10004"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}