{"id":10005,"date":"2010-12-04T18:00:00","date_gmt":"2010-12-04T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9980"},"modified":"2010-12-04T18:00:00","modified_gmt":"2010-12-04T17:00:00","slug":"lutte-pour-l-amour-44","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/04\/lutte-pour-l-amour-44\/","title":{"rendered":"Lutte pour l’amour 44."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"355\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Co to jako d\u011bl\u00e1\u0161?“ vykul\u00ed na m\u011b o\u010di Bill usazen\u00fd ve van\u011b, kdy\u017e si v\u0161imne, \u017ee jsem si svl\u00e9kl triko a rozep\u00edn\u00e1m si p\u00e1sek u kalhot.<\/div>\n
„Jdu za tebou, ne?“ Zavrt\u00edm hlavou, \u010d\u00edm\u017e mu nazna\u010duji, \u017ee nech\u00e1pu, jak se na n\u011bco takov\u00e9ho m\u016f\u017ee v\u016fbec pt\u00e1t. N\u00e1sledn\u011b si st\u00e1hnu d\u017e\u00edny i tren\u00fdrky. Hn\u011bd\u00e9 o\u010di m\u00e9ho dvoj\u010dete se okam\u017eit\u011b zabodnou tam, kam jsem o\u010dek\u00e1val, a malinko zrudne.<\/div>\n
„Ehm,“ odtrhne pohled od m\u00e9ho penisu a vzhl\u00e9dne ke mn\u011b. „Sem se nevejde\u0161.“ V\u011bnuje mi l\u00edtostiv\u00fd pohled. Mr\u0161ka jedna roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00e1! J\u00e1 mu uk\u00e1\u017eu, jak se tam nevejdu. Hned se bude moci p\u0159esv\u011bd\u010dit o opaku.<\/div>\n
„Ale vejdu.“ Nam\u00edtnu a ne\u017e se Bill nad\u011bje, vlezu si k n\u011bmu, z ruky mu vezmu houbu, ji\u017e smo\u010d\u00edm ve vod\u011b, a zlehka s n\u00ed za\u010dnu om\u00fdvat jeho z\u00e1da. Spokojen\u011b zamru\u010d\u00ed. Pomalu si jej na sebe polo\u017e\u00edm a houbou za\u010dnu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po jeho hrudi. Vdechuji v\u016fni jeho vlas\u016f, kter\u00e9 m\u011b \u0161imraj\u00ed na tv\u00e1\u0159i. Oba ml\u010d\u00edme a u\u017e\u00edv\u00e1me si bl\u00edzkosti toho druh\u00e9ho. Billovy \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty hlad\u00ed moje nohy, sem tam m\u011b na stehnech po\u0161kr\u00e1be nehty.<\/p>\n<\/div>\n
„Kdy \u017ee tam jde\u0161? Mysl\u00edm do toho kurzu\u2026“<\/div>\n
„Poz\u00edt\u0159\u00ed,“ za\u0161ept\u00e1 a oto\u010d\u00ed ke mn\u011b hlavu a mn\u011b okam\u017eit\u011b dojde, \u010deho se do\u017eaduje. Pol\u00edb\u00edm jeho pln\u00e9 rty a upust\u00edm houbu, jeho hru\u010f te\u010f hlad\u00ed moje ruce. B\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f lask\u00e1m vlhkou sametovou poko\u017eku a nenasytn\u011b l\u00edb\u00e1m jeho \u00fasta. Po chvilce se ode m\u011b odt\u00e1hne a s hlavou op\u0159enou o moje rameno se na m\u011b slab\u011b pousm\u011bje. Jak jen je n\u00e1dhern\u00fd!<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Sice jsem tro\u0161ku nerv\u00f3zn\u00ed, ale t\u011b\u0161\u00edm se tam.“ P\u0159izn\u00e1 se mi a vtiskne mi houbu zp\u011bt do dlan\u011b, vyb\u00edzej\u00edc m\u011b tak, abych pokra\u010doval, v \u010dem jsem p\u0159estal.<\/div>\n
„Stejn\u011b\u2026 Co tam bude\u0161 d\u011blat? Je n\u011bco, co neum\u00ed\u0161?“ Podle m\u011b se nem\u00e1 co p\u0159iu\u010dit. V porovn\u00e1n\u00ed se mnou je g\u00e9niem. Na rozd\u00edl od n\u011bj jsem um\u011bleck\u00e9 vlohy do v\u00ednku nedostal a v\u00fdtvarku jsem ve \u0161kole bytostn\u011b nesn\u00e1\u0161el. Pamatuji si dokonce, \u017ee mi Bill p\u0159i hodin\u00e1ch pom\u00e1hal, abych dostal aspo\u0148 n\u011bjakou slu\u0161nou zn\u00e1mku. Stejn\u011b. Takov\u00e9 p\u0159edm\u011bty by se v\u016fbec zn\u00e1mkovat nem\u011bly. Ka\u017ed\u00fd nem\u016f\u017ee b\u00fdt druh\u00fd Picasso jako m\u016fj br\u00e1cha.  <\/div>\n
„Existuj\u00ed v\u011bci, v nich\u017e bych se mohl zdokonalit.“ Odv\u011bt\u00ed mi s n\u00e1znakem sm\u00edchu v hlase a hlasit\u011b vydechne, kdy\u017e sjedu o n\u011bco n\u00ed\u017e ne\u017e prve.<\/div>\n
„Hloupost. Um\u00ed\u0161 v\u0161echno.“ Typick\u00fd Bill. V\u011b\u010dn\u011b o sob\u011b pochybuje a st\u00e1le se mu n\u011bco nezd\u00e1. P\u0159itom nezn\u00e1m nikoho, kdo by dok\u00e1zal tak v\u011brn\u011b zachytit aktu\u00e1ln\u00ed chv\u00edli. Kdy\u017e si nap\u0159\u00edklad vezmu ty jeho kresby, na nich\u017e jsme byli my dva v milostn\u00e9m opojen\u00ed, tak jsem si jist, \u017ee bych nena\u0161el nikoho jin\u00e9ho, kdo by to nakreslil l\u00e9pe. Ani ti patlalov\u00e9 zvu\u010dn\u00fdch jmen by to nedovedli!<\/div>\n
„Neum\u00edm.“<\/div>\n
„Um\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Neum\u00edm.“<\/div>\n
„Chce\u0161 se h\u00e1dat?“<\/div>\n
„To n\u011bco m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 nau\u010dit jedin\u011b TY<\/em>.“ \u0158ekne tajemn\u00fdm hlasem a m\u011b bodne ve slabin\u00e1ch, kdy\u017e mi dojde, co se skr\u00fdv\u00e1 za slovem n\u011bco<\/em>. Kdy\u017e m\u011b Bill pol\u00edb\u00ed na bradu, p\u0159iv\u0159u o\u010di a n\u00e1hle p\u0159ed sebou spat\u0159\u00edm v\u00fdjev na\u0161ich propleten\u00fdch t\u011bl. Vid\u00edm s\u00e1m sebe, jak pronik\u00e1m do Billa, a dokonce sly\u0161\u00edm, jak tou\u017eebn\u011b st\u00e9n\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi?“ Zn\u00e1m\u00fd hlas m\u011b p\u0159inut\u00ed otev\u0159\u00edt o\u010di a vr\u00e1tit se zp\u011bt od sn\u011bn\u00ed do reality.<\/div>\n
„Jak dlouho?“ T\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e zavzdych\u00e1m.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Bill\u016fv zmaten\u00fd v\u00fdraz mi napov\u00ed, \u017ee je krapet mimo a moje zvrhl\u00e9 my\u0161lenky o\u010dividn\u011b nesd\u00edlel. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Jak se mi zprvu hnusila jen p\u0159edstava, \u017ee bychom se mohli milovat, tak te\u010f m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b vzru\u0161uje. Nedok\u00e1\u017eu s\u00e1m \u0159\u00edct, kde nastala ta zm\u011bna, jak to Bill dok\u00e1zal. Ono je to v podstat\u011b jedno. Milujeme se? Ano, to sta\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Lep\u0161\u00edho u\u010ditele sis vybrat nemohl.“ Prohl\u00e1s\u00edm sebev\u011bdom\u011b.<\/div>\n
„Hele, trocha skromnosti by ne\u0161kodila.“ Pl\u00e1cne m\u011b do stehna a oba se za\u010dneme sm\u00e1t. Zni\u010dehonic v\u0161ak oba zmlkneme. P\u0159ihl\u00ed\u017e\u00edm tomu, jak m\u011b Bill uchop\u00ed za dla\u0148 a za\u010dne si hr\u00e1t s m\u00fdmi prsty, dlouze si je prohl\u00ed\u017e\u00ed, jeden po druh\u00e9m osah\u00e1v\u00e1, a\u017e je nakonec proplete s t\u011bmi sv\u00fdmi.<\/div>\n
„Dokonal\u00fd, vi\u010f?“ Ot\u00e1\u017ei se tlumen\u00fdm hlasem a br\u00e1\u0161ka jen p\u0159ik\u00fdvne.<\/div>\n
„L\u00edb\u00edm se ti?“ I on rozmlouv\u00e1  \u0161eptem a tiskne si mou ruku na prsa.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed\u0161. Jsi n\u00e1dhern\u00fd.“<\/div>\n
„Jak?“<\/div>\n
„Moc.“ P\u0159itisknu \u00fasta na jeho ucho a pevn\u011bji jej obejmu.<\/div>\n
„Jak?“ Aha, tak mlad\u00fd p\u00e1n bude n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed a o\u010dek\u00e1v\u00e1 origin\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed vyzn\u00e1n\u00ed. To si ale nevybral moc dob\u0159e, tohle mi moc nejde.<\/div>\n
„Neexistuje nic, co by se ti kr\u00e1sou mohlo jen p\u0159ibl\u00ed\u017eit, nato\u017e vyrovnat.“ Op\u0159u se tv\u00e1\u0159\u00ed o tu jeho a pousm\u011bji se. Nic nen\u00ed hez\u010d\u00ed ne\u017e on. A kdo tvrd\u00ed, \u017ee je, l\u017ee.  <\/div>\n
„Jak\u00e9 to je, Tomi?“<\/div>\n
„Co?“ Zachrapt\u00edm a mazliv\u011b se ot\u00edr\u00e1m rty o jeho l\u00ed\u010dko.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161\u2026 Tamto.<\/em>“ A jsme u toho zase. Op\u011bt nenaz\u00fdv\u00e1 v\u011bci prav\u00fdmi jm\u00e9ny. Stydlivka! \u010clov\u011bk by si myslel, \u017ee si u\u017e zvykl a ono ne. Zbo\u017e\u0148uji, kdy\u017e je v rozpac\u00edch. V\u017edycky t\u011bk\u00e1 o\u010dima v\u0161ude mo\u017en\u011b a jeho tv\u00e1\u0159e maj\u00ed r\u016f\u017eov\u00fd n\u00e1dech.<\/div>\n
„Nev\u00edm.“ Pokr\u010d\u00edm rameny.<\/div>\n
„Ale v\u00ed\u0161.“ Pohod\u00ed hlavou a zakabon\u00ed se.<\/div>\n
„V\u00edm, co mysl\u00ed\u0161, ale nev\u00edm, jak\u00e9 to je.“ Objasn\u00edm mu, jak jsem to myslel a Bill okam\u017eit\u011b zpozorn\u00ed.<\/div>\n
„Po\u010dkej, ty jsi\u2026“<\/div>\n
„No, tak to fakt nejsem,“ zasm\u011bji se jeho \u00favaze o tom, \u017ee jsem stejn\u011b neposkvrn\u011bn\u00fd jako on. Pro tak romantickou du\u0161i, jakou je Bill, by to jist\u011b bylo kr\u00e1sn\u00e9, ale pravda je jin\u00e1.<\/div>\n
„Tak jak to\u2026“<\/div>\n
„Bude to jin\u00e9. S tebou<\/em> to bude jin\u00e9.“ V prvn\u00ed \u0159ad\u011b bude v\u016fbec prvn\u00edm klukem, s n\u00edm\u017e se takhle sbl\u00ed\u017e\u00edm. Za druh\u00e9 to bude poprv\u00e9 z l\u00e1sky. Kdy\u017e nad t\u00edm tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, zat\u00edm jsem nikoho nemiloval. D\u0159\u00edve \u0161lo jen o tu fyzickou p\u0159ita\u017elivost a touhu ukojit t\u011blesn\u00e9 pot\u0159eby. Mezi n\u00e1mi jde v\u0161ak o n\u011bco v\u00edc. To pouto, je\u017e n\u00e1s spojuje, se ned\u00e1 slovy popsat, a nelze je ani pochopit. Podle m\u011b na sv\u011bt\u011b nejsou jin\u00ed dva lid\u00e9, jejich\u017e l\u00e1ska by se t\u00e9 na\u0161\u00ed podobala. Na\u0161e l\u00e1ska je v\u00fdjime\u010dn\u00e1, nepopsateln\u00e1 a pro okol\u00ed nepochopiteln\u00e1. N\u011bkolikr\u00e1t jsem sly\u0161el, \u017ee sex je n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e milov\u00e1n\u00ed. Vysm\u00edval jsem se tomu, a z t\u011bch, co mi to \u0159\u00edkali, jsem m\u011bl akor\u00e1t tak legraci. Dnes jsem v\u0161ak nucen uva\u017eovat nad t\u00edm, \u017ee p\u0159ece jen mohli m\u00edt pravdu. Svou my\u0161lenku si budu moci snad brzy potvrdit.  <\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Pot\u0159ebuji toho tolik.“ Prohl\u00e1s\u00edm rezignovan\u011b, kdy\u017e se zahled\u00edm na seznam, kter\u00fd jsem si sestavil. „D\u00edvej\u2026“ Str\u010d\u00edm mu jej pod nos a zakousnu se do jednoho z toust\u016f, kter\u00e9 Tom p\u0159ipravil.<\/div>\n
„Koup\u00edm to.“ Nab\u00eddne se a p\u0159isune se bl\u00ed\u017e ke mn\u011b. Popsan\u00fd list odlo\u017e\u00ed na stolek a hlavou spo\u010dine na m\u00e9m rameni. Dneska m\u00e1 n\u011bjakou mazlivou n\u00e1ladu. Nejprve se ke mn\u011b tulil ve van\u011b, ze kter\u00e9 jsme vylezli p\u0159ed chvilkou, a to a\u017e tehdy, kdy byla voda skoro jako led, a oba jsme div nedrkotali zubama. Te\u010f se ke mn\u011b l\u00eds\u00e1 znovu. Mazel! Kdo by to byl do n\u011bj \u0159ekl?<\/div>\n
„Jsi hodn\u00fd, ale j\u00e1 bych si to rad\u011bji obstaral s\u00e1m\u2026“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 strach, \u017ee nekoup\u00edm spr\u00e1vn\u011b, vi\u010f?“ U\u0161kl\u00edbne se, ale v\u00edm, \u017ee se nezlob\u00ed. S\u00e1m o sob\u011b prohl\u00e1sil, \u017ee se v t\u011bch v\u011bcech na patl\u00e1n\u00ed, jak malov\u00e1n\u00ed naz\u00fdv\u00e1, nevyzn\u00e1. Tak\u017ee by na m\u011b nemohl b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd. „Tak vyraz\u00edme spole\u010dn\u011b, hm? Z\u00edtra odpoledne, co ty na to?“ Kdy\u017e k\u00fdvnu, rozz\u00e1\u0159\u00ed se mu o\u010di jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se do\u017eaduji vyrazit mezi lidi. On je \u0161\u0165astn\u00fd. Ale co teprve j\u00e1!<\/div>\n
„D\u011bkuji.“ Stisknu jeho dla\u0148 a p\u0159id\u00e1m \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d.“ <\/div>\n
„Ale m\u00e1m. D\u00edk tob\u011b jsem za\u010dal znovu \u017e\u00edt. Bez tebe by to bylo t\u011b\u017ek\u00e9.“ Kdy\u017e m\u00e1  \u010dlov\u011bk pro koho a s k\u00fdm \u017e\u00edt, je \u017eivot n\u00e1dhern\u00fd. V opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b je pouhopouhou nutnost\u00ed, marnost\u00ed. Ve dvou jsou starosti a probl\u00e9my snesiteln\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee se rozlo\u017e\u00ed na dvoje bedra. Pokud je na v\u0161echno \u010dlov\u011bk s\u00e1m, je jeho sou\u017een\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed. Nikdy mu za to nep\u0159estanu b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd. Kdyby tu nebyl, ut\u00e1p\u011bl bych se d\u00e1l v depres\u00edch. To Tom mi vr\u00e1til chu\u0165 do \u017eivota. Sice mi p\u00e1rkr\u00e1t ubl\u00ed\u017eil, opravdu m\u011b ranil, ale tyhle jeho proh\u0159e\u0161ky byly smaz\u00e1ny. Vsad\u00edm se, \u017ee kdybych mu to dovolil, nosil by m\u011b nep\u0159etr\u017eit\u011b na rukou. Splnil by mi i to nejnesmysln\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed jen kv\u016fli tomu, aby vykouzlil \u00fasm\u011bv na m\u00fdch rtech. Za nic na sv\u011bt\u011b bych ho nevym\u011bnil. A existuje-li r\u00e1j, je j\u00edm Tomova n\u00e1ru\u010d. O tom nem\u016f\u017ee b\u00fdt pochyb. N\u011bkomu by na\u0161e l\u00e1ska mohla p\u0159ipadat zvr\u00e1cen\u00e1, nechutn\u00e1, proto\u017ee jsme brat\u0159i. Pokud by se to n\u011bkdo dozv\u011bd\u011bl, stihnul by n\u00e1s trest. Nen\u00ed v\u0161ak l\u00e1ska nej\u010dist\u0161\u00edm citem? Je. Jak m\u016f\u017eou b\u00fdt potrest\u00e1ni lid\u00e9 za to, \u017ee se miluj\u00ed? Tento cit p\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt h\u0159\u00edchem. A je-li j\u00edm, pak jsem vinen. Oba jsme vinni.   <\/div>\n
„Tomi,“ uchop\u00edm jej za bradu a p\u0159im\u011bji jej pohl\u00e9dnout mi do o\u010d\u00ed. Ty jeho se lesknou slzami.<\/div>\n
„Je ze m\u011b sentiment\u00e1ln\u00ed star\u00e1 baba.“ Zaksicht\u00ed se. Tenhle v\u00fdraz zn\u00e1m. Tom nen\u00ed \u010dlov\u011bkem, co r\u00e1d mluv\u00ed o sv\u00fdch citech. Nikdy mu to moc ne\u0161lo. Skrze slova je vyjad\u0159ovat dvakr\u00e1t neum\u00ed. V tomhle jsem byl v\u017edycky lep\u0161\u00ed. Jakmile se za\u010dne takhle \u0161klebit a vtipkovat, sna\u017e\u00ed se zleh\u010dit situaci. Ne proto\u017ee by mu byla nep\u0159\u00edjemn\u00e1, sp\u00ed\u0161e proto, \u017ee nev\u00ed co \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Pako.“ Str\u010d\u00edm do n\u011bj a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem sta\u017een do jeho n\u00e1ru\u010de. T\u00edm \u0159ekne v\u00edc ne\u017e  tis\u00edce slovy. P\u0159esto m\u011b v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159iprav\u00ed o dech\u2026<\/div>\n
„Miluji t\u011b.“ Za\u0161ept\u00e1 mi do vlas\u016f. Jeho hlas je tak tich\u00fd, \u017ee jde sotva sly\u0161et. Ta dv\u011b sl\u016fvka p\u0159esto k m\u00fdm u\u0161\u00edm dolehla. Moje srdce se rozbu\u0161\u00ed tak prudce, a\u017e se za\u010dnu ob\u00e1vat, \u017ee dostanu infarkt. No, aspo\u0148 bych um\u0159el jako nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech lid\u00ed na tomhle sv\u011bt\u011b. Poprv\u00e9 za sv\u016fj \u017eivot sly\u0161\u00edm vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky adresovan\u00e9 moj\u00ed osob\u011b. Nikdo mi nikdy ne\u0159ekl, \u017ee m\u011b miluje. A\u017e dnes pat\u0159ila ta slova mn\u011b. A vyslovila je osoba, pro ni\u017e bije moje srdce a od n\u00ed\u017e jsem to cht\u011bl sly\u0161et nejv\u00edce. Tak dlouho jsem na n\u011b \u010dekal, tou\u017eil po nich a jedno z m\u00fdch nejv\u011bt\u0161\u00edch p\u0159\u00e1n\u00ed se splnilo.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Fakt tu nem\u00e1m z\u016fstat s tebou?“ Tom se m\u011b asi pop\u00e1t\u00e9 zept\u00e1 na tu samou ot\u00e1zku a starostliv\u011b se na m\u011b zahled\u00ed. A to jsem si myslel, \u017ee neexistuje ustaran\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk ne\u017e na\u0161e m\u00e1ma. Pr\u00e1v\u011b tu mi te\u010f br\u00e1\u0161ka siln\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1.<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, b\u011b\u017e u\u017e. Nemohl bych se soust\u0159edit. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e m\u011b pak vyzvedne\u0161, hm?“ Mrknu na n\u011bj. „Ehm, Tomi, tady\u2026“ Zaraz\u00edm ho, kdy\u017e si ke mn\u011b d\u0159epne a pravd\u011bpodobn\u011b se chyst\u00e1 ukr\u00e1st mi polibek. Kolem je n\u011bkolik lid\u00ed, podoba mezi n\u00e1mi je v\u00edc ne\u017e z\u0159ejm\u00e1, tak\u017ee by se asi nesta\u010dili divit, co to tu prov\u00e1d\u00edme.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ M\u00edsto pol\u00edben\u00ed se mus\u00ed spokojit s objet\u00edm. P\u0159itiskne si m\u011b k sob\u011b tak siln\u011b, a\u017e se boj\u00edm, \u017ee m\u011b udus\u00ed. Jsem nucen ho od sebe dokonce odstr\u010dit, jinak by m\u011b tu obj\u00edmal do skon\u00e1n\u00ed sv\u011bta.<\/div>\n
„Jdi u\u017e.“ P\u0159ik\u00e1\u017eu mu a uk\u00e1\u017eu na dve\u0159e. Neochotn\u011b se zvedne, dvakr\u00e1t mi p\u0159isl\u00edb\u00ed, \u017ee tu bude v\u010das, a kone\u010dn\u011b zmiz\u00ed. Stejn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee nepojede dom\u016f a celou dvouhodinovku prosed\u00ed v aut\u011b. Nesm\u011bl bych ho zn\u00e1t. I kdyby se jen o minutu zpozdil, vy\u010d\u00edtal by si to.  <\/div>\n
„Ahoj, jsem Mell,“ ozve se vedle m\u011b d\u00edv\u010d\u00ed hlas.<\/div>\n
„Bill,“ p\u0159estav\u00edm se na opl\u00e1tku a prohl\u00e9dnu si ji. Tipoval bych, \u017ee bude mlad\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Vlasy m\u00e1 sta\u017een\u00e9 do ohonu, l\u00ed\u010den\u00ed je sp\u00ed\u0161e decentn\u00ed, i p\u0159esto je hezk\u00e1. Mn\u011b osobn\u011b se l\u00edb\u00ed, Tom by m\u011bl na v\u011bc jist\u011b jin\u00fd n\u00e1zor. Jak baba nem\u00e1 mini, vlasy do pasu a minim\u00e1ln\u011b trojky, nem\u00e1 \u0161anci, aby si j\u00ed v\u0161iml. Budu doufat, \u017ee se se mnou nedala do \u0159e\u010di, aby vyzv\u00eddala, kdo byl ten, co se mnou p\u0159i\u0161el. Nep\u0159ekvapilo m\u011b to. Holky na \u0161kole se se mnou bavily, jen aby se dozv\u011bd\u011bly n\u011bco o Tomovi. J\u00e1 nikdy \u017e\u00e1dnou nezaj\u00edmal.<\/div>\n
„Jsi tu nov\u00fd, \u017ee jo? Minule jsem t\u011b tu nezahl\u00e9dla a v\u011b\u0159, \u017ee tebe bych si pamatovala.“ Pla\u0161e se na m\u011b usm\u011bje. Aha, tak to nebude Tom, kdo j\u00ed u\u010daroval. D\u00edky Bohu, \u017ee ji nesly\u0161\u00ed ten m\u016fj \u017e\u00e1rlivec! Ten by j\u00ed dal!<\/div>\n
„Jo, nestihl jsem minulou hodinu. Zapsal jsem se pozd\u011bji. Na\u0161t\u011bst\u00ed bylo voln\u00e9 m\u00edsto a vzali m\u011b. Jinak bych musel \u010dekat na dal\u0161\u00ed term\u00edn.“ Potvrd\u00edm j\u00ed jej\u00ed domn\u011bnku a usm\u011bji se. „Kdo ty kurzy vede?“<\/div>\n
„N\u011bjak\u00e1 holka, ale minule tu nebyla. Pr\u00fd byla nachlazen\u00e1. Gerhard, ten tu za ni zaskakoval, \u0159\u00edkal, \u017ee dneska u\u017e ale dojde. Pr\u00fd studuje n\u011bjakou um\u011bleckou \u0161kolu. Jako ta holka. Gerhard ji moc chv\u00e1lil.“ No, tak snad sle\u010dna skute\u010dn\u011b p\u0159ijde, jsem na ni opravdu zv\u011bdav\u00fd.<\/div>\n
„A co jste d\u011blali?“ vypt\u00e1v\u00e1m se d\u00e1l a ani na okam\u017eik nezmiz\u00ed \u00fasm\u011bv z m\u00fdch rt\u016f. Zat\u00edm jsem toti\u017e nepost\u0159ehl, \u017ee by na m\u011b n\u011bjak divn\u011b civ\u011bla. Bav\u00ed se se mnou naprosto norm\u00e1ln\u011b. P\u0159ece jen existuj\u00ed lidi, kte\u0159\u00ed ch\u00e1pou, co chci, a \u017ee nestoj\u00edm o l\u00edtost, ale o to, aby m\u011b brali takov\u00e9ho, jak\u00fd jsem a jednali se mnou jako se zdrav\u00fdm jedincem.<\/div>\n
„Jen n\u00e1m \u0159\u00edkal n\u011bjak\u00e9 organiza\u010dn\u00ed v\u011bci a vypr\u00e1v\u011bl, co budeme d\u011blat. Tady,“ Mell mi p\u0159istr\u010d\u00ed sv\u016fj blok s pozn\u00e1mkami, abych si mohl p\u0159e\u010d\u00edst, co m\u011b \u010dek\u00e1 a \u010demu se budu moci p\u0159iu\u010dit. Jak se vz\u00e1p\u011bt\u00ed dozv\u00edd\u00e1m, nebudeme jen malovat, ale dozv\u00edme se i n\u011bco z teorie.  <\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ ozve se opod\u00e1l pov\u011bdom\u00fd hlas a \u0161um kolem utichne. Okam\u017eit\u011b zvednu hlavu, abych se ujistil, \u017ee sly\u0161\u00edm dob\u0159e a netrp\u00edm n\u011bjak\u00fdmi halucinacemi. P\u0159ed sebou spat\u0159\u00edm osobu, kterou jsem dlouh\u00e9 t\u00fddny nevid\u011bl. Pro jistotu je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t zamrk\u00e1m, abych se ubezpe\u010dil, \u017ee se mi to v\u0161echno jen nezd\u00e1 a ona skute\u010dn\u011b stoj\u00ed p\u0159ede mnou.<\/div>\n
„Jmenuji se Violett Schneiderov\u00e1 a\u2026“  <\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Co to jako d\u011bl\u00e1\u0161?“ vykul\u00ed na m\u011b o\u010di Bill usazen\u00fd ve van\u011b, kdy\u017e si v\u0161imne, \u017ee jsem si svl\u00e9kl triko a rozep\u00edn\u00e1m si p\u00e1sek u kalhot. „Jdu za tebou, ne?“ Zavrt\u00edm hlavou, \u010d\u00edm\u017e mu nazna\u010duji, \u017ee nech\u00e1pu, jak se na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[299],"tags":[],"class_list":["post-10005","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lutte-pour-l-amour"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10005","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10005"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10005\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10005"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10005"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10005"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}