{"id":10014,"date":"2010-12-03T16:30:00","date_gmt":"2010-12-03T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9989"},"modified":"2010-12-03T16:30:00","modified_gmt":"2010-12-03T15:30:00","slug":"zivot-je-na-hovno-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/03\/zivot-je-na-hovno-2\/","title":{"rendered":"\u017divot je… na hovno 2."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Doprdele, Davide, ud\u011blej s t\u00edm p\u0159ece n\u011bco!“<\/div>\n
„A co jako? Bille, takhle n\u00e1m to \u0159ekl Universal,“ sna\u017eil se mana\u017eer uklidnit po telefonu sv\u00e9ho sv\u011b\u0159ence.<\/div>\n
„Jen\u017ee mn\u011b je jedno, co \u0159ekl Universal!“ prsknul Bill roz\u010dilen\u011b. „Tohle prost\u011b neud\u011bl\u00e1m!“<\/div>\n
Na chvilku se na druh\u00e9  stran\u011b telefonu rozhostilo ticho.<\/div>\n
„Bille,“ promluvil po chv\u00edli znovu David. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee tohle nem\u00e1\u0161 r\u00e1d. Jenom\u017ee pod\u00edvej se, jak\u00e1 je situace! Nahr\u00e1vek se prod\u00e1v\u00e1 \u010d\u00edm d\u00e1l m\u00ed\u0148, v\u0161ichni si to rad\u0161i st\u00e1hnou! Mus\u00edme to n\u011b\u010d\u00edm ozvl\u00e1\u0161tnit, jinak tam na n\u00e1s krom p\u00e1r skaln\u00edch zarytc\u016f nep\u0159ijde ani noha!“<\/div>\n
„Jen\u017ee-„<\/div>\n
„Bille, takhle to ud\u011blat mus\u00edme<\/em>. Nejsem to j\u00e1, kdo to navrhl.“<\/div>\n
„Ale-„<\/div>\n
„Hele mus\u00edm kon\u010dit, mus\u00edm je\u0161t\u011b zavolat po\u0159adatel\u016fm, \u017ee to je takhle. Dr\u017e se.“<\/div>\n
„Ale Davide, j\u00e1…“<\/div>\n
Odpov\u011bd\u00ed mu bylo zap\u00edp\u00e1n\u00ed  na druh\u00e9 stran\u011b telefonu, jak mana\u017eer sv\u016fj mobil vypnul.  <\/div>\n
Bill tup\u011b koukal do pr\u00e1zdna. Odm\u00edtal tomu v\u0161emu uv\u011b\u0159it. Strnule dr\u017eel telefon a jeho k\u0159ehk\u00e1  du\u0161e se modlila, aby to, co sly\u0161el, \u017ee maj\u00ed v Japonsku ud\u011blat, byl pouze scestn\u00fd vtip.  Jen\u017ee to vypadalo, \u017ee to bude pravda. Universal jim tam domluvil rozhovor s n\u011b\u010d\u00edm, co m\u011blo b\u00fdt tamn\u00ed Kerner nebo tak n\u011bjak. A aby jejich prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva v zemi roztomil\u00fdch \u0161ikmoo\u010dk\u016f byla opravdu n\u00e1\u0159ez, dostal Bill, jako\u017eto frontman, za \u00fakol m\u00edt aspo\u0148 po \u010d\u00e1st rozhovoru s tou \u00fa\u017easnou moder\u00e1torskou kreaturou kolem krku hada a d\u011blat, jak m\u00e1 tahle zv\u00ed\u0159ata taky r\u00e1d, kdy\u017e u\u017e se s Tomem ak\u010dn\u011b anga\u017eovali do boje proti otro\u010den\u00ed divok\u00fdch zv\u00ed\u0159at v cirkuse. \u017de prej to bude vypadat naprosto \u00fa\u017easn\u011b.<\/div>\n
\n
Jen\u017ee nikdo u\u017e nehled\u011bl na to, \u017ee m\u00e1 Bill z t\u011bchhle plaz\u016f strach. Pro\u010d by se t\u00edm taky kdo m\u011bl zab\u00fdvat? On byl jen loutka, fabrika na pen\u00edze, kter\u00e9 tekly Universalu, a proto\u017ee si hudebn\u00ed spole\u010dnost te\u010f nemohla nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 vyskakovat, kdy\u017e nem\u011bla kv\u016fli t\u00fd dementn\u00ed krizi moc nazbyt, t\u011b\u017eila, kde se jenom dalo, a Bill byl k tomu \u00fapln\u011b ide\u00e1ln\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed. A \u017ee se mu to mnohdy nel\u00edbilo? Sm\u016fla. Nahr\u00e1vac\u00ed spole\u010dnost kluk\u016fm umo\u017e\u0148ovala relativn\u011b pohodov\u00fd \u017eivot, a pro to je t\u0159eba i n\u011bco vydr\u017eet.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi,“ p\u00edpnul Bill pla\u010dtiv\u011b pot\u00e9, co odhodil mobil na st\u016fl.<\/div>\n
„Copak, brou\u010dku?“  \u0161eptnul Tom a ihned k n\u011bmu p\u0159ib\u011bhl a konej\u0161iv\u011b sev\u0159el jeho hlavu do sv\u00fdch h\u0159ejiv\u00fdch dlan\u00ed. Sta\u010dil mu jedin\u00fd pohled k tomu, aby v\u011bd\u011bl, co se stalo. „Dal\u0161\u00ed nesmysln\u00fd po\u017eadavky, vi\u010f…“<\/div>\n
Bill jen n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvnul a z jeho kr\u00e1sn\u00fdch velk\u00fdch o\u010d\u00ed se za\u010daly kut\u00e1let slzy.<\/div>\n
„J\u00e1… j\u00e1 u\u017e to dlouho takhle nevydr\u017e\u00edm… j\u00e1 to nedok\u00e1\u017eu,“ kn\u00edknul, prudce Toma sev\u0159el kolem krku a zoufale se mu rozbre\u010del do ramene. „Tomi, pro\u010d zase j\u00e1? Pro\u010d my? Pro\u010d? V\u017edycky n\u00e1m nech\u00e1vali v rozhodnut\u00ed svobodu a – a te\u010f…“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, brou\u010dku, j\u00e1 v\u00edm,“ \u0161eptnul mu Tom do ucha a p\u0159es br\u00e1\u0161kovu hlavu se zad\u00edval do pr\u00e1zdna. Ni\u010dilo ho, kdy\u017e vid\u011bl, jak Bill posledn\u00ed dobou trp\u00ed. Navenek se zp\u011bv\u00e1k sice sna\u017eil tv\u00e1\u0159it, \u017ee to zvl\u00e1d\u00e1 (ono jen tak mezi n\u00e1mi, co jin\u00fdho mu zbejvalo, \u017ee?), ale Tom byl prvn\u00ed, kdo spat\u0159il, jak se zp\u011bv\u00e1kovi kolem o\u010d\u00ed r\u00fdsuj\u00ed malinkat\u00e9, ale hlubok\u00e9 vr\u00e1se\u010dky smutku, \u017ee kruhy pod o\u010dima za\u010d\u00ednaj\u00ed b\u00fdt v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed, celkov\u011b jeho obli\u010dej den ze dne sinalej\u0161\u00ed a pohled \u017ee je u\u017e absolutn\u011b bez \u017eivota. Ostatn\u00ed si toho za\u010dali v\u0161\u00edmat pozd\u011bji. Jen\u017ee nikdo proti tomu nemohl nic d\u011blat. Doba je te\u010f t\u011b\u017ek\u00e1, a jestli oni cht\u011bli p\u0159e\u017e\u00edt, co\u017e cht\u011bli za ka\u017edou cenu, jak to jednou neproz\u0159eteln\u011b \u0159ekli (a Universal toho te\u010f podle, z\u00e1ke\u0159n\u011b a p\u011bkn\u011b sprost\u011b vyu\u017e\u00edval), tak museli slevit ze sv\u00e9 nez\u00e1vislosti a museli za\u010d\u00edt tancovat, jak veden\u00ed p\u00edskalo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Billy, tak pro\u010d si nevezmeme pauzu? V\u00ed\u0161 p\u0159ece, \u017ee David by n\u00e1m ji domluvil… taky u\u017e si o tebe d\u011bl\u00e1 starost-„<\/div>\n
Jak ho ale varovala jeho p\u0159edtucha, tak se i stalo. Bill se na n\u011bj i p\u0159es slzy \u0161okovan\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Tome, to ale nem\u016f\u017eu! V\u017edy\u0165… by se musely odp\u00edskat n\u011bjak\u00fd term\u00edny a men\u0161\u00ed akci\u010dky, co n\u00e1m \u00fadajn\u011b tak hoooorkot\u011b\u017eko domlouvali.“<\/div>\n
„Jen\u017ee tvoje zdrav\u00ed je p\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e n\u011bjak\u00fd hoooooooorkot\u011b\u017eko domlouvan\u00fd akci\u010dky!“ zv\u00fd\u0161il Tom hlas, Bill byl v\u0161ak je\u0161t\u011b nekompromisn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Ne! Je to domluven\u00fd! Mus\u00edm to prost\u011b zvl\u00e1dnout, prost\u011b mus\u00edm!“<\/div>\n
„Vyser se na to, akor\u00e1t si odrovn\u00e1\u0161 zdrav\u00ed-„<\/div>\n
„Neodrovn\u00e1m, nejsem z cukru!“ skoro a\u017e zak\u0159i\u010del Bill a za\u010dal se t\u0159\u00e1st jako osika.<\/div>\n
„Hovno! Slo\u017e\u00ed\u0161 se nebo t\u011b klepne zubat\u00e1 rovnou na podiu-„<\/div>\n
„TAK MI ASPO\u0147 UNIVERSAL ZAPLAT\u00cd RAKEV! A JESTLI NEBUDE \u010cERN\u00c1 SE ST\u0158\u00cdBRN\u00ddMI HV\u011aZDI\u010cKAMI, TAK V\u00c1S POSMRTN\u011a ZABIJU V\u0160ECKY!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zara\u017een\u011b ustoupil, kdy\u017e Bill v amoku ch\u0148apnul dekorativn\u00ed v\u00e1zu na stole a t\u0159\u00edsknul s n\u00ed o zem tak, a\u017e se st\u0159epy rozlet\u011bly po cel\u00e9 m\u00edstnosti – a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se ozvalo tich\u00e9 zakv\u00edlen\u00ed ve chv\u00edli, kdy se jeden z nich zap\u00edchnul p\u0159es pono\u017eku do Billova chodidla. Bill klesnul na zem, p\u0159i\u010dem\u017e se jen o chlup vyhnul dal\u0161\u00edmu hroz\u00edc\u00edmu \u0159ezanci, a smutn\u00fdm pohledem hypnotizoval st\u0159ep, tr\u010d\u00edc\u00ed mu z nohy. Up\u0159en\u011b sledoval, n\u00e1hle po tom ne\u010dekan\u00e9m v\u00fdbuchu a\u017e moc zkrotl\u00fd, jak vl\u00e1kna sv\u011btl\u00e9 pono\u017eky nasakuj\u00ed jeho krv\u00ed a jeho mysl v tu chv\u00edli byla jaksi mimo jeho t\u011blo.<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b zvednul hlavu, kdy\u017e vid\u011bl, jak se k n\u011bmu Tom sklonil a ml\u010dky mu st\u0159ep vyt\u00e1hnul, zran\u011bn\u00ed o\u0161et\u0159il a nohu jemn\u011b ov\u00e1zal. Pot\u00e9 ji v\u0161ak nepolo\u017eil. Dr\u017eel ji d\u00e1l v rukou a jenom ji sv\u00fdmi prsty hladil a laskal.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ \u0161eptnul Bill ti\u0161e. Musel sebrat ve\u0161kerou svou odvahu, jej\u00ed\u017e uboh\u00e9 zbyte\u010dky v n\u011bm je\u0161t\u011b d\u0159\u00edmaly, nerozbit\u00e9 tlakem posledn\u00edch t\u00fddn\u016f, aby se sv\u00e9mu dvoj\u010deti dok\u00e1zal pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. „Tohle jsem necht\u011bl… necht\u011bl jsem to rozb\u00edt, necht\u011bl jsem na tebe k\u0159i\u010det…“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsi nic neud\u011blal,“ nam\u00edtnul Tom klidn\u00fdm hlasem. „Jenom ti ruply nervy…“<\/div>\n
„To by se mi ale nem\u011blo st\u00e1t.“<\/div>\n
„Mn\u011b by se to na tv\u00e9m m\u00edst\u011b stalo u\u017e d\u00e1vno,“ ujistil ho Tom a i p\u0159es pochmurnou atmosf\u00e9ru, kter\u00e1 kolem nich panovala, se musel pousm\u00e1t, kdy\u017e se Billovy o\u010di p\u0159ekvapen\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily. „Mo\u017en\u00e1 jsem fyzicky siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ty. Ale psychicky na tebe nem\u00e1m, i kdybych cht\u011bl sebev\u00edc.“<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bkolik dlouh\u00fdch chvil si hled\u011bli do o\u010d\u00ed. Bill m\u011bl ve tv\u00e1\u0159i vepsan\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed  a nejistotu, nev\u00edru v sebe sama, Tom\u016fv pohled byl naopak jist\u00fd, pevn\u00fd a uklid\u0148uj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
„Zvl\u00e1dneme to, Billy… dok\u00e1\u017eeme tyhle hr\u016fzy p\u0159e\u017e\u00edt… a a\u017e potom nad n\u00e1mi vysvitne slunce, bude z\u00e1\u0159it o to jasn\u011bji. I p\u0159es tenhle d\u011bsivej chaos m\u00e1me po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b velkou nad\u011bji, \u017ee v\u0161echno bude jako d\u0159\u00edv…“<\/div>\n
„S\u00e1m nem\u00e1m \u017e\u00e1dnou,“ hlesnul Bill a stulil se k Tomovi jako zv\u00ed\u0159\u00e1tko, kter\u00e9 hled\u00e1 u sv\u00e9ho p\u00e1na ochranu, teplo a bezpe\u010d\u00ed. „Jak by je\u0161t\u011b n\u011bkdy mohlo b\u00fdt n\u011bco kr\u00e1sn\u00e9…“<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku,“ \u0161eptnul Tom a konej\u0161iv\u011b Billovi vsadil n\u011b\u017enou pusinku do vlas\u016f. „Jestli u\u017e nev\u011b\u0159\u00ed\u0161 ani s\u00e1m sob\u011b… v\u011b\u0159 aspo\u0148 mn\u011b. V\u011b\u0159 n\u00e1m… My to zvl\u00e1dneme.  Zase bude dob\u0159e, zlat\u00ed\u010dko… v\u011b\u0159 mi, pros\u00edm…“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ kn\u00edknul st\u011b\u017e\u00ed sly\u0161iteln\u011b Bill, hled\u00edc do pr\u00e1zdna, naslouchaj\u00edc v\u0161ak p\u0159itom pe\u010dliv\u011b ka\u017ed\u00e9mu \u00faderu Tomova srdce a bratrov\u011b hlasu. „P\u0159ijde mi, \u017ee u\u017e nic nem\u00e1 cenu…“<\/div>\n
„Takhle nemluv, l\u00e1sko,“ pok\u00e1ral ho Tom.  <\/div>\n
Zvedl se, vzal to k\u0159ehk\u00e9  t\u011bl\u00ed\u010dko do n\u00e1ru\u010de a na\u0161lapuj\u00edc velmi opatrn\u011b, aby se vyhnul st\u0159ep\u016fm, odnesl Billa do lo\u017enice. Zachumlal ho do hu\u0148at\u00e9 deky a navrch p\u0159idal i pe\u0159inu. Na okam\u017eik br\u00e1\u0161ku opustil, ale jen proto, aby vypnul oba jejich mobily, aby je nikdo nemohl ru\u0161it. Pak sb\u011bhnul do kuchyn\u011b, vyt\u00e1hl dva velik\u00e9 bucl\u00e1\u010dky a dal do mikrovlnky oh\u0159\u00e1t v ka\u017ed\u00e9m z nich silnou d\u00e1vku kakaa. Kdy\u017e hrnky vyt\u00e1hl, p\u0159idal do ka\u017ed\u00e9ho po\u0159\u00e1dnou l\u017e\u00edci medu a odnesl l\u00e1kav\u011b von\u00edc\u00ed n\u00e1poj do lo\u017enice. Sv\u016fj polo\u017eil na no\u010dn\u00ed stolek, volnou rukou nadzvedl Billa do polosedu a pevn\u011b ho podp\u00edraj\u00edc, p\u0159ilo\u017eil mu je\u0161t\u011b tepl\u00fd hrn\u00ed\u010dek s omamn\u011b von\u00edc\u00edm n\u00e1pojem ke rt\u016fm a s \u00fasm\u011bvem ho p\u0159im\u011bl se nap\u00edt. Jeho \u00fasm\u011bv se je\u0161t\u011b v\u00edce rozt\u00e1hnul od ucha k uchu, kdy\u017e vid\u011bl, jak Bill po polknut\u00ed hn\u011bd\u00e9 tekutiny zav\u0159el o\u010di a pak je otev\u0159el, hled\u00edc jakoby skrz nepr\u016fhledn\u00fd z\u00e1voj.<\/div>\n
„Takhle n\u00e1m ho v\u017edycky d\u011blala maminka,“ \u0161eptnul a do hlasu se mu vkr\u00e1dalo dojet\u00ed nad vzpom\u00ednkami, tolik let u\u017e star\u00fdmi. „Takhle siln\u00e9 a s medem…“<\/div>\n
„Ano,“ \u0161eptnul ti\u0161e Tom. „Bumbej, zlat\u00ed\u010dko…“<\/p>\n<\/div>\n
Nedal ruku pry\u010d, dokud Bill nedopil. Pak ho op\u011bt a\u017e po krk zachumlal, vypil sv\u016fj, u\u017e  vla\u017en\u00fd p\u0159\u00edd\u011bl, a pak se vt\u011bsnal pod deku i pe\u0159inu k br\u00e1\u0161kovi tak, aby ho mohl pevn\u011b obejmout. S pot\u011b\u0161en\u00edm zaznamenal, \u017ee se Bill p\u0159estal t\u0159\u00e1st, a \u017ee mu dokonce na tv\u00e1\u0159i poblik\u00e1v\u00e1 bla\u017een\u00fd v\u00fdraz. Jako by zapomn\u011bl na v\u0161echno, co ho v posledn\u00edch t\u00fddnech t\u00ed\u017eilo.<\/div>\n
Tulili se k sob\u011b v\u00edc a v\u00edc, dokud nakonec Bill, zmo\u017een\u00fd starostmi a ukol\u00e9ban\u00fd sladk\u00fdm tepl\u00fdm n\u00e1pojem a Tomov\u00fdm hlasem, broukaj\u00edc\u00edm In die Nacht, neusnul – po dlouh\u00e9 dob\u011b klidn\u00fdm, bezstarostn\u00fdm, posiluj\u00edc\u00edm sp\u00e1nkem bez no\u010dn\u00edch m\u016fr.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa „Doprdele, Davide, ud\u011blej s t\u00edm p\u0159ece n\u011bco!“ „A co jako? Bille, takhle n\u00e1m to \u0159ekl Universal,“ sna\u017eil se mana\u017eer uklidnit po telefonu sv\u00e9ho sv\u011b\u0159ence. „Jen\u017ee mn\u011b je jedno, co \u0159ekl Universal!“ prsknul Bill roz\u010dilen\u011b. „Tohle prost\u011b neud\u011bl\u00e1m!“ Na chvilku se na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[378],"tags":[],"class_list":["post-10014","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zivot-je-na-hovno"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10014","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10014"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10014\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10014"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10014"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10014"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}