{"id":10020,"date":"2010-12-02T18:30:00","date_gmt":"2010-12-02T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9995"},"modified":"2010-12-02T18:30:00","modified_gmt":"2010-12-02T17:30:00","slug":"me-myself-and-romeo-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/02\/me-myself-and-romeo-33\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 33."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"420\"<\/div>\n
„Co se ti stalo?“ P\u0159isko\u010d\u00edm k Billovi, vezmu jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a starostliv\u011b si ho prohl\u00ed\u017e\u00edm. Make-up m\u00e1 rozpatlan\u00fd po cel\u00e9m obli\u010deji, p\u0159ijde mi pobledl\u00fd, a to, \u017ee mi neodpov\u00edd\u00e1, mi na klidu moc nep\u0159id\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
„Tob\u011b je zase \u0161patn\u011b? Tak mluv, proboha!“<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku. Klid, Tommy. Asi jsem jen p\u0159eta\u017een\u00fd.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 \u00fapln\u011b ledov\u00fd ruce a jsi b\u00edl\u00fd jako st\u011bna.“ V\u016fbec se mi to nel\u00edb\u00ed. U\u017e kdy\u017e jsem ho na\u0161el v t\u00e9 lo\u017enici, nezd\u00e1l se mi \u00fapln\u011b v pohod\u011b. Ale p\u0159ikl\u00e1dal jsem to tomu, jak se pra\u0161til do hlavy. Te\u010f tohle.<\/div>\n
„Tome, jsem\u2026“<\/div>\n
„Nic se nem\u00e1 podce\u0148ovat.“ Nam\u00edtnu. M\u016f\u017ee to b\u00fdt naprost\u00e1 banalita, ale m\u016f\u017ee to b\u00fdt n\u011bco v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edho. Kdyby to bylo obr\u00e1cen\u011b, dokopal by m\u011b tam. Na to ho a\u017e moc dob\u0159e zn\u00e1m.<\/div>\n
„Je to od nerv\u016f, okay? Jsem pod tlakem, to je cel\u00e9.“ Bill zkontroluje sv\u016fj vzhled v zrcadle, uprav\u00ed si vlasy a vyhod\u00ed ubrousek do ko\u0161e.<\/div>\n
<\/div>\n
„Billy, m\u011bl by sis zaj\u00edt k doktorovi.“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 mi \u0159\u00edkat, co m\u00e1m d\u011blat!“ Za\u0159ve a prop\u00e1l\u00ed m\u011b o\u010dima. Kdy\u017e m\u011b m\u00edj\u00ed, vraz\u00ed do m\u011b ramenem a n\u011bco nespokojen\u011b zamuml\u00e1. Naprosto ignoruje moje vol\u00e1n\u00ed a pr\u00e1skne za sebou dve\u0159mi. V\u017edy\u0165 jsem tak moc ne\u0159ekl. Copak nech\u00e1pe, \u017ee m\u00e1m o n\u011bj strach? Odjak\u017eiva se o n\u011bj boj\u00edm v\u00edc ne\u017e o sebe. Kdyby se mu n\u011bco stalo, nep\u0159e\u017eil bych to. Bez n\u011bj bych \u017e\u00edt nemohl a ani necht\u011bl. Um\u0159el bych!<\/div>\n
<\/div>\n
„Jestli mi chce\u0161 d\u011blat k\u00e1z\u00e1n\u00ed, tak \u0161et\u0159i dech.“ Kdy\u017e vejdu do kancel\u00e1\u0159e, Bill sed\u00ed za stolem a prohl\u00ed\u017e\u00ed si n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry. Potichu za sebou zav\u0159u dve\u0159e, dojdu ke stolu a posad\u00edm se na \u017eidli. Nejprve jej jen v tichosti pozoruju, ale moje starostlivost o n\u011bj m\u011b p\u0159em\u016f\u017ee. Mus\u00edm se zeptat i za cenu toho, \u017ee ho znovu na\u0161tvu.<\/div>\n
„Jak se to stalo?“ Svoji ot\u00e1zku vyslov\u00edm boj\u00e1cn\u00fdm t\u00f3nem. Br\u00e1\u0161ka vypad\u00e1 docela nasupen\u011b, tak\u017ee ka\u017edou chv\u00edli m\u016f\u017ee znovu explodovat jako sopka.<\/div>\n
„Co?“ Sice na m\u011b zavr\u010d\u00ed, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed se tro\u0161ku uklidn\u00ed. „Roz\u010d\u00edlil jsem se. Ti debilov\u00e9 jsou tot\u00e1ln\u011b neschopn\u00ed. Dal jsem jim \u0161anci uk\u00e1zat, co v nich je. Co mi dok\u00e1zali? \u017de jedin\u00e9, co um\u00ed, je shr\u00e1bnout prachy za nic!!! Nejrad\u011bji bych je v\u0161echny vykopnul!“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Co kdybychom se sebrali a \u0161li dom\u016f? N\u011bco bych uva\u0159il, lehli bychom si k telce a mrkli se na n\u011bjakej film. Nebo m\u016f\u017eeme jen tak relaxovat.“ Navrhnu mu a douf\u00e1m, \u017ee mou nab\u00eddku p\u0159ijme. Bill pot\u0159ebuje odpo\u010d\u00edvat a ne se nervovat. Kdy\u017e se o m\u011b staral, p\u0159ekypoval energi\u00ed, na rtech m\u011bl permanentn\u011b \u00fasm\u011bv. Sice mi lezl na nervy, ale byl \u0161\u0165astn\u00fd. Jakmile se vr\u00e1til sem, za\u010dalo se s n\u00edm d\u00edt tohle. St\u00e1le v\u00edce ve mn\u011b nar\u016fst\u00e1 pocit, \u017ee ho ta pr\u00e1ce vys\u00e1v\u00e1. Navrhuje sice dle slov kritik\u016f jedny z nejlep\u0161\u00edch model\u016f, podle m\u011b je to hnus, ale na \u00fakor vlastn\u00edho zdrav\u00ed.<\/div>\n
„R\u00e1d bych,“ kone\u010dn\u011b na rtech vykouzl\u00ed \u00fasm\u011bv, „ale nejde to. Nem\u016f\u017eu odsud. Ztvrdnu tu do ve\u010dera. Ale jestli chce\u0161, tak m\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt d\u0159\u00edv a tu ve\u010de\u0159i uva\u0159it.“ J\u00edt dom\u016f d\u0159\u00edv a nechat ho tady? Vylou\u010deno! I kdybych se tu m\u011bl unudit k smrti, tak se od n\u011bj nehnu ani na krok. Rad\u011bji na n\u011bj dohl\u00eddnu. Co kdyby se mu ud\u011blalo zle?<\/div>\n
„Z\u016fstanu. Chce\u0161 pomoct?“ Moje ot\u00e1zka je asi zbyte\u010dn\u00e1. Ale kdyby mi vysv\u011btlil co a jak, t\u0159eba bych pobral co s t\u00edm a byl by hotov d\u0159\u00edv.<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161, \u017ee bys mohl.“ Bill mi p\u0159isune jednu z hrom\u00e1dku, l\u00e9pe \u0159e\u010deno po\u0159\u00e1dnou hromadu na stole, a okam\u017eit\u011b se vrhne do zasv\u011bcov\u00e1n\u00ed moj\u00ed osoby.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nejprve zkontroluje\u0161, zda souhlas\u00ed v\u0161echny \u00fadaje. Odb\u011bratel jsem j\u00e1. Tak\u017ee se mrkne\u0161, jestli souhlas\u00ed n\u00e1zev, adresa a ostatn\u00ed \u00fadaje. Podle tohoto,“ str\u010d\u00ed mi do ruky dal\u0161\u00ed pap\u00edr, „si najde\u0161 dodavatele. Zase se pod\u00edv\u00e1\u0161, zda je v\u0161echno spr\u00e1vn\u011b. Pak zkontroluje\u0161 datum, spisovou zna\u010dku a \u010d\u00e1stku. To\u0165 v\u0161e. N\u011bjak\u00e9 dotazy?“ Dotazy? Co\u017ee to m\u00e1m vlastn\u011b d\u011blat?<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u00edm hlavou a zahled\u00edm se na seznam. To si d\u011bl\u00e1 srandu! Tady te\u010dou prachy proudem. Bill by z fleku mohl firmu pou\u017e\u00edvat jako pra\u010dku \u0161pinav\u00fdch pen\u011bz. P\u0159i jeho \u0161t\u011bst\u00ed by se na to nikdy nep\u0159i\u0161lo. \u010cekal jsem obrat, ale takov\u00fd rozhodn\u011b ne. A takov\u00fdch blbost\u00ed, co nakupuje. Z toho by se jeden zbl\u00e1znil.<\/div>\n
„Jak to, \u017ee tohle ned\u011bl\u00e1 agentka?“ Podle m\u011b bere slu\u0161n\u00fd prachy, a p\u0159itom v\u011bt\u0161inu \u010dasu jen hl\u00edd\u00e1 p\u0159ede dve\u0159mi. Tohle by klidn\u011b mohla ud\u011blat, v\u0161ak by j\u00ed neubylo a aspo\u0148 by se na m\u011b po\u0159\u00e1d tak neksichtila, jako bych se chystal firmu kousek po kousku rozkr\u00e1st. Bill by m\u011bl aspo\u0148 o starost m\u00ed\u0148, mohli bychom vypadnout a zal\u00e9zt si spole\u010dn\u011b do postele.<\/div>\n
„Proto\u017ee si to rad\u011bji zkontroluji osobn\u011b.“ Ano, m\u016fj bratr prost\u011b nikomu nev\u011b\u0159\u00ed a na svoje pen\u00edzky si dohl\u00ed\u017e\u00ed s\u00e1m. Podle m\u011b by se tak moc nestalo, kdyby p\u0159i\u0161el o p\u00e1r set tis\u00edc. Ani by to nepoc\u00edtil.<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e to m\u00e1m.“ Prot\u00e1hnu se a oto\u010d\u00edm se ke k\u0159esl\u016fm, do nich\u017e se Bill asi p\u0159ed p\u016fl hodinou usadil. U\u017e nikdy v\u00edc tohle nechci d\u011blat! Ze v\u0161ech t\u011bch \u010d\u00edsel mi jde hlava kolem. O\u010di m\u011b p\u00e1l\u00ed a m\u00e1lem jsem u toho usnul.<\/div>\n
„Billy?“ Oslov\u00edm jej a vstanu. Kdy\u017e dojdu k n\u011bmu, ujist\u00edm se, \u017ee se mi to nezd\u00e1lo. Skute\u010dn\u011b sp\u00ed. P\u0159id\u0159epnu si a lehce ho pohlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i. Chudinka, mus\u00ed b\u00fdt z toho v\u0161eho unavenej. Asi bych se mu m\u011bl omluvit. Po\u0159\u00e1d jsem si z n\u011bj utahoval, \u017ee si jen \u010dm\u00e1r\u00e1 a nijak se nep\u0159ed\u0159e. Teprve dneska, kdy\u017e jsem ho na\u0161el rozklepan\u00e9ho u umyvadla, mi opravdu do\u0161lo, \u017ee to nen\u00ed sranda. Vy\u010derp\u00e1v\u00e1 ho to psychicky, co\u017e je nejsp\u00ed\u0161 mnohem hor\u0161\u00ed. Kdy\u017e \u010dlov\u011bk mak\u00e1 rukama, je sice unavenej, ale vysp\u00ed se a na\u010derp\u00e1 s\u00edly. Jen\u017ee jakmile pracuje hlavou, m\u00e1 ji neust\u00e1le p\u0159epln\u011bnou my\u0161lenkami a ob\u010das to nejde vypnout. P\u0159esto\u017ee se sna\u017e\u00ed sebev\u00edc, tok my\u0161lenek se ned\u00e1 zastavit n\u011bjak\u00fdm tla\u010d\u00edtkem. Bill\u016fv probl\u00e9m je i to, \u017ee neum\u00ed odpo\u010d\u00edvat. Workholik. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee tohle slovo pou\u017eiji ve spojitosti s jeho osobou. A v posledn\u00ed dob\u011b je toho na n\u011bj moc. Krom\u011b starost\u00ed s firmou m\u00e1 i starosti v osobn\u00edm \u017eivot\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co\u2026 J\u00e1 jsem\u2026“<\/div>\n
„Usnul.“ Potvrd\u00edm mu s \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e ne\u010dekan\u011b otev\u0159e o\u010di a nech\u00e1pav\u011b jimi t\u011bk\u00e1 kolem sebe. Znovu ho h\u0159betem ruky pohlad\u00edm a vstanu.<\/div>\n
„Kam to m\u00e1m d\u00e1t?“<\/div>\n
„Nech to na stole. Marion to uklid\u00ed.“ Z\u00edvne a prot\u00e1hne se.<\/div>\n
„P\u016fjdeme dom\u016f, hm?“ \u010cek\u00e1m, \u017ee za\u010dne se starou p\u00edsni\u010dkou, \u017ee odsud nem\u016f\u017ee odej\u00edt, ale jen p\u0159ik\u00fdvne a vstane. Asi si kone\u010dn\u011b p\u0159iznal, \u017ee je toho na n\u011bj p\u0159\u00edli\u0161. Pomalu se sune ke stolu, odkud si vezme kab\u00e1t a ta\u0161ku, a rozhl\u00ed\u017eeje se kolem sebe, op\u011bt z\u00edvne a povzdechne si. N\u00e1sledov\u00e1n mnou, vyjde ze dve\u0159\u00ed a zastav\u00ed se u stolu t\u00e9 jeho hl\u00eddac\u00ed feny. Obl\u00e9kaje si na sebe kab\u00e1t, mele n\u011bjak\u00e9 nesmysln\u00e9 zkratky a \u010d\u00edsla, zn\u00ed to jak n\u011bjak\u00fd tajn\u00fd \u0161ifry. Marion ale pochop\u00ed spr\u00e1vn\u011b, jen p\u0159ik\u00fdvne a pop\u0159eje Billovi hezk\u00fd zbytek dne. Sice mluvila v mno\u017en\u00e9m \u010d\u00edsle, ale pochybuji, \u017ee by to sm\u011b\u0159ovalo i ke mn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Sotva se zav\u0159ou dve\u0159e v\u00fdtahu a ten kr\u00e1m se rozjede, vrhne se mi Bill kolem krku. Hlavou spo\u010dine na m\u00e9m rameni, nech\u00e1v\u00e1 se konej\u0161iv\u011b hladit po z\u00e1dech. Je jak hadrov\u00e1 panenka na hran\u00ed, taky bych si s n\u00edm te\u010f mohl d\u011blat, co se mi zl\u00edb\u00ed. Mus\u00edm ho n\u011bjak p\u00e1r dn\u00ed udr\u017eet doma, jinou mo\u017enost nevid\u00edm. Pokud to neud\u011bl\u00e1m a bude d\u00e1l vystaven tomu tlaku, jeho organismus \u0159ekne ‚STOP‘, a on se mi zhrout\u00ed. To nechci! Nic na sv\u011bt\u011b nestoj\u00ed za to, aby si \u010dlov\u011bk ni\u010dil zdrav\u00ed. Nic.<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Billy, l\u00e1sko,“ zavol\u00e1m, jakmile za sebou zaklapnu dve\u0159e od bytu. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli jsou ti dva u\u017e vzh\u016fru. Kdy\u017e jsme se v\u010dera vr\u00e1tili, Bill se osprchoval a hned si zalezl do postele. Ani neve\u010de\u0159el, bylo mi ho l\u00edto budit, kdy\u017e tak spokojen\u011b spal. Ale te\u010f by u\u017e mohl b\u00fdt probranej.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u2026 \u00c1\u00e1\u00e1\u00e1!“ Zaje\u010d\u00edm, kdy\u017e hod\u00edm salto p\u0159es n\u011bco u dve\u0159\u00ed a skon\u010d\u00edm na zemi. Zat\u00edmco le\u017e\u00edm polomrtv\u00fd na z\u00e1dech na podlaze, usly\u0161\u00edm, jak se otev\u00edraj\u00ed dve\u0159e, a hned na to i Bill\u016fv nad\u0161en\u00fd hlas.<\/div>\n
„Tommy, ty jsi u\u017e\u2026 Tommy, co to prov\u00e1d\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„\u017diju nebo ne?“ Zasku\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Jak ses tam dostal?“ Podiv\u00ed se a p\u0159id\u0159epne si ke mn\u011b. Spole\u010dn\u011b s Absinthem se nade mnou skl\u00e1n\u011bj\u00ed a vym\u011b\u0148uj\u00ed si nech\u00e1pav\u00e9 pohledy. Jak bych se tam asi tak dostal! Naprosto norm\u00e1ln\u011b. A d\u00e1m ruku do ohn\u011b, \u017ee v tom m\u00e1 prsty on.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co to je?“ Zept\u00e1m se, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b zvednu a uk\u00e1\u017eu prstem na to, d\u00edk \u010demu jsem p\u0159ed p\u00e1r minutami m\u00e1lem p\u0159i\u0161el o \u017eivot.<\/div>\n
„N\u00e1byte\u010dek.“ Bill si nad\u0161en\u011b zatlesk\u00e1 a rozz\u00e1\u0159\u00ed se jako slun\u00ed\u010dko.<\/div>\n
„\u010c\u00ed?“ Vyslov\u00edm ot\u00e1zku a douf\u00e1m, \u017ee odpov\u011b\u010f bude jin\u00e1 ne\u017e ta, kterou o\u010dek\u00e1v\u00e1m. Bill mi ale s \u00fasm\u011bvem ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee n\u00e1byte\u010dek je n\u00e1\u0161. D\u00fdchej, Tome, d\u00fdchej! Nechce\u0161 ho zab\u00edt, nechce\u0161! To je jen do\u010dasn\u00e9 zatm\u011bn\u00ed tvoj\u00ed mysli.<\/div>\n
„My jsme si koupili n\u00e1bytek?“<\/div>\n
„Jasn\u011b! Tome, byla to v\u00fdhodn\u00e1 koup\u011b. Jedin\u00fd kus na sv\u011bt\u011b, unik\u00e1t. To jsme prost\u011b museli m\u00edt. Koupil jsem ji p\u0159ed t\u00fddnem.“ Ne my, ale on to musel m\u00edt. J\u00e1 bych se spokojil s n\u011b\u010d\u00edm norm\u00e1ln\u00edm. Za\u0161el bych do obchodu s n\u00e1bytkem a vybral si tam.<\/div>\n
<\/div>\n
Zhluboka se nadechnu, oto\u010d\u00edm se na pat\u011b a chyst\u00e1m se urychlen\u011b opustit tenhle byt. Pokud bych to neud\u011blal, minim\u00e1ln\u011b bych ho p\u0159izabil. Projdu se na \u010derstv\u00e9m vzduchu, zap\u00e1l\u00edm si a uklidn\u00edm se. Pak se vr\u00e1t\u00edm a pokus\u00edm se zjistit, pro\u010d mi to ne\u0159ekl, kdy\u017e u\u017e n\u00e1m ten kr\u00e1m t\u00fdden pat\u0159\u00ed. Tak j\u00e1 se strachuji o jeho zdrav\u00ed, a p\u0159itom bych se m\u011bl starat sp\u00ed\u0161 o to svoje a jeho bych m\u011bl vz\u00edt urychlen\u011b k psychiatrovi, aby se na n\u011bj pod\u00edval, proto\u017ee tohle nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed. \u010clov\u011bk ho nem\u016f\u017ee nechat p\u011bt minut bez dozoru, aby n\u011bco nevyvedl. Ud\u011blal jsem to n\u011bkolikr\u00e1t a m\u00e1m bar\u00e1k, kterej jsem necht\u011bl, n\u00e1byte\u010dek, o kterej jsem se neprosil a rad\u011bji nebudu dom\u00fd\u0161let, co p\u0159ijde jako dal\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku,“ oslov\u00edm Toma opatrn\u011b, kdy\u017e se asi po p\u016flhodin\u011b vr\u00e1t\u00ed zp\u00e1tky. Mne si nara\u017een\u00e1 z\u00e1da, proch\u00e1z\u00ed se po m\u00edstnosti a prohl\u00ed\u017e\u00ed si kus n\u00e1bytku, o n\u011bj\u017e zakopl. M\u00e1 se rozhl\u00e9dnout a ne sem vlet\u011bt. Po\u0159\u00e1d mu to \u0159\u00edk\u00e1m. Ale on ne, p\u00e1n je chytr\u00fd a\u017e a\u017e. L\u00edt\u00e1 d\u00e1l a pak shazuje vinu na m\u011b a na tu n\u011bmou tv\u00e1\u0159, kdy\u017e se mu n\u011bco stane. P\u0159itom v\u0161echny \u00fajmy na sv\u00e9m zdrav\u00ed m\u016f\u017ee p\u0159i\u010d\u00edst jen s\u00e1m sob\u011b.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, kam to d\u00e1me?“ Promluv\u00ed kone\u010dn\u011b a up\u0159e na m\u011b pohled.<\/div>\n
„To se n\u011bkam \u0161oupne.“ To jsou ot\u00e1zky. Kam bychom to asi d\u00e1vali. Nech\u00e1me to tady.<\/div>\n
„\u0160oupne.“ Zopakuje po mn\u011b a k\u00fdvne hlavou. Rezignovan\u011b se posad\u00ed na zem a vrt\u00ed hlavou. Co mu je? M\u00edsto aby byl r\u00e1d, \u017ee se star\u00e1m a koupil jsem n\u011bco do na\u0161eho domu, tv\u00e1\u0159\u00ed se, jako bych sp\u00e1chal n\u011bjak\u00fd zlo\u010din. „Tak si to ho\u010f na z\u00e1da a n\u011bkam to \u0161oupni.“<\/div>\n
„Tommy, tak to d\u00e1me zat\u00edm ke st\u011bn\u011b, a pak se to p\u0159eveze, ne?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Vykul\u00ed o\u010di a zalape po dechu. „Do domu? My nem\u00e1me ani opraven\u00fd schodi\u0161t\u011b, koupelna\u2026“<\/div>\n
„Je u\u017e skoro hotov\u00e1.“ Vyvedu ho z omylu, \u017ee na ni nikdo je\u0161t\u011b ani nes\u00e1hnul. Volali mi z t\u00e9 firmy, \u017ee ji co nevid\u011bt dokon\u010d\u00ed. Bude kr\u00e1sn\u00e1! V\u0161echno jsem si to s\u00e1m navrhnul, Tom bude nad\u0161en\u00fd, a\u017e ji uvid\u00ed.<\/div>\n
„Vymalov\u00e1no nen\u00ed, podlahy taky nejsou vym\u011bn\u011bn\u00fd, ale hlavn\u011b \u017ee m\u00e1me n\u00e1byte\u010dek. My holt m\u00e1me patent na bl\u00e1zinec, co?“<\/div>\n
„J\u00e1 to d\u011bl\u00e1m pro n\u00e1s.“ Kleknu si naproti n\u011bmu a polo\u017e\u00edm mu dla\u0148 na koleno. Chci, abychom to tam m\u011bli hezk\u00fd. O nic jin\u00e9ho mi nejde. Ned\u011bl\u00e1m mu naschv\u00e1ly, jak si mo\u017en\u00e1 mysl\u00ed. „Zlob\u00ed\u0161 se?“<\/div>\n
„Jo.“ Pol\u00edb\u00edm ho na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„A te\u010f?“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d.“ P\u0159itisknu tedy sv\u00e9 rty na jeho. Kdy\u017e se odt\u00e1hnu, pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a znovu se zept\u00e1m, zda je na m\u011b na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
„Hm, je\u0161t\u011b tro\u0161ku.“ La\u010dn\u011b se vrhne na moje rty a pomalu m\u011b pokl\u00e1d\u00e1 na zem. Dlouho mu ta jeho na\u0161tvanost nevydr\u017eela. Tom holt miluje usmi\u0159ov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Pomoc! Tome!!!“ Bill\u016fv hlas se nese bytem a dolehne a\u017e ke mn\u011b do koupelny. Hod\u00edm na sebe \u017eupan a i p\u0159es ukrutnou bolest zad se rozeb\u011bhnu do lo\u017enice, odkud si mysl\u00edm, \u017ee v\u00fdk\u0159ik zazn\u011bl.<\/div>\n
„Co se ti stalo?“ Zept\u00e1m se, kdy\u017e si ho d\u016fkladn\u011b prohl\u00e9dnu a neshled\u00e1m na n\u011bm \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky zran\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Co se mi stalo? Co se mi stalo? Tohle se mi stalo!“ \u0160kubne za kalhoty, do nich\u017e je nap\u016fl oble\u010den\u00fd a div se nerozbre\u010d\u00ed. „Jsem hnusnej a tlustej.“<\/div>\n
„Tlustej?“ Pod pojmem tlustej si p\u0159edstavuju n\u011bco naprosto jin\u00fdho, a ne Billa. V\u017edy\u0165 m\u00e1 jen malinko kulat\u011bj\u0161\u00ed zade\u010dek a boky! Slu\u0161\u00ed mu to tak rozhodn\u011b v\u00edc, ne\u017e kdy\u017e nem\u011bl daleko do t\u011bch chod\u00edc\u00edch v\u011b\u0161\u00e1k\u016f na hadry.<\/div>\n
„Ty to nevid\u00ed\u0161, nezapnu je! Tyhle kalhoty nejsou v\u016fbec elastick\u00fd. Nep\u0159izp\u016fsob\u00ed se tv\u00fdmu t\u011blu, nerozt\u00e1hnou se ani o milimetr. Nedopnu je, tak\u017ee jsem musel p\u0159ibrat.“ Vyk\u0159ikne hystericky a znovu se pokus\u00ed je dopnout. Jen\u017ee op\u011bt marn\u011b. Co je to za \u0161mejd? V\u0161echny hadry, co se dneska d\u011blaj\u00ed, jsou aspo\u0148 tro\u0161ku pru\u017en\u00fd. Tyhle hnusn\u00fd ale z\u0159ejm\u011b ne.<\/div>\n
„Pro\u010d sis nekoupil o \u010d\u00edslo v\u011bt\u0161\u00ed?“ Vz\u00e1p\u011bt\u00ed zjist\u00edm, \u017ee jsem m\u011bl rad\u011bji ml\u010det. Bill na m\u011b vyval\u00ed o\u010di a hned za\u010dne s t\u00edm, \u017ee on<\/em> si nem\u016f\u017ee koupit o \u010d\u00edslo v\u011bt\u0161\u00ed kalhoty, \u017ee jsem se musel zbl\u00e1znit, a nezapomene mi zd\u016fraznit, \u017ee nos\u00ed je\u0161t\u011b o \u010d\u00edslo men\u0161\u00ed velikost, ne\u017e je ta nejmen\u0161\u00ed p\u00e1nsk\u00e1, kterou jeho firma vyr\u00e1b\u00ed a prod\u00e1v\u00e1. \u017de jsem rad\u011bji nedr\u017eel hubu! Mohl jsem se toho u\u0161et\u0159it.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, nech toho. To j\u00e1.“ Abych u\u010dinil p\u0159\u00edtr\u017e jeho vy\u0161ilov\u00e1n\u00ed, rozhodnu se vz\u00edt vinu s\u00e1m na sebe. „Vypral jsem ti je a asi se srazily.“<\/div>\n
„Ty jsi pral tyhle kalhoty?“ Ka\u017ed\u00e9 slovo vyslovuje s p\u0159ehnan\u00fdm d\u016frazem, a jak pozoruji jeho v\u00fdraz, za\u010d\u00edn\u00e1m m\u00edt dojem, \u017ee nad t\u00edm jen nem\u00e1vne rukou, jak jsem si naivn\u011b myslel.<\/div>\n
„No. Pral.“<\/div>\n
„A mohl bys mi \u0159\u00edct, na kolik jsi je pral?“<\/div>\n
„Norm\u00e1lka na \u010dty\u0159ic\u00edtku. V\u0161ude to p\u00ed\u0161ou, ne? Akor\u00e1t asi byla chyba v tom, \u017ee jsem pou\u017eil b\u011b\u017enej prac\u00ed prost\u0159edek a ne ten jejich, no.“<\/div>\n
„Na \u010dty\u0159i\u2026“ Bill zalape po dechu a posad\u00ed se na zem. „Dlu\u017e\u00ed\u0161 mi \u010dtrn\u00e1ct stovek.“<\/div>\n
„Za co?“ P\u0159id\u0159epnu si k n\u011bmu.<\/div>\n
„Za ty kalhoty, a to to m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b se slevou. Nov\u00fd stoj\u00ed tis\u00edc osm set euro. Jen\u017ee ty jsi m\u016fj bratr, tak\u017ee jsem ti slevil dv\u011b stovky a dal\u0161\u00ed dv\u011b za to, \u017ee jsem je m\u011bl u\u017e na sob\u011b.“ Jak mil\u00e9! D\u011bl\u00e1 si prdel? Takovej kus hadru, teda takovej nepraktickej kus hadru a tolik prach\u016f? I kdy\u017e \u017ee m\u011b to p\u0159ekvapuje! Bill za hadry v\u017edycky vyhazoval majlant. Kdyby to aspo\u0148 bylo hezk\u00fd, ale za tohle bych nedal ani cent.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd, no. M\u016f\u017eu si to odpracovat?“ Opt\u00e1m se s \u00fasm\u011bvem. Bill se zvedne ze zem\u011b, asi ten \u0161ok u\u017e rozd\u00fdchal, serve ze sebe kalhoty a se z\u00e1jmem se na m\u011b pod\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Odpracovat? To ale bude\u0161 d\u0159\u00edt od r\u00e1na do ve\u010dera. Je ti to jasn\u00e9?“ Doufejme, \u017ee to pochopil, jak to bylo m\u00edn\u011bno, a nevylo\u017eil si to tak, \u017ee bych cht\u011bl skute\u010dn\u011b manu\u00e1ln\u011b pracovat. Ale ten \u00fasm\u011bv na jeho tv\u00e1\u0159i mi napov\u00edd\u00e1, \u017ee mysl\u00edme oba stejn\u00fd zp\u016fsob. A kdy\u017e jsme u toho, mohl bych si to odpracovat hned te\u010f.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Co se ti stalo?“ P\u0159isko\u010d\u00edm k Billovi, vezmu jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a starostliv\u011b si ho prohl\u00ed\u017e\u00edm. Make-up m\u00e1 rozpatlan\u00fd po cel\u00e9m obli\u010deji, p\u0159ijde mi pobledl\u00fd, a to, \u017ee mi neodpov\u00edd\u00e1, mi na klidu moc nep\u0159id\u00e1v\u00e1. „Tob\u011b je zase \u0161patn\u011b? Tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-10020","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10020","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10020"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10020\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10020"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10020"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10020"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}