{"id":10030,"date":"2010-12-01T18:30:00","date_gmt":"2010-12-01T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10005"},"modified":"2010-12-01T18:30:00","modified_gmt":"2010-12-01T17:30:00","slug":"a-wolf-s-tale-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/12\/01\/a-wolf-s-tale-5\/","title":{"rendered":"A wolf’s Tale 5."},"content":{"rendered":"
autor: firelucy<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"461\"<\/div>\n
<\/div>\n
Lobo<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom pozoroval Billa ze dve\u0159\u00ed. Byl \u00fapln\u011b potichu, jen tam tak st\u00e1l. Nev\u011bd\u011bl, kolik je hodin, ale byl si jist\u00fd, \u017ee zase zaspal. Byl vzh\u016fru skoro celou noc, pozoroval z okna oblohu, zat\u00edmco jeho mlad\u0161\u00ed bratr spal vedle n\u011bj.  <\/div>\n
Sledoval, jak blikaly hv\u011bzdy. M\u011bs\u00edc, kter\u00fd byl v \u00fapl\u0148ku, se mu zd\u00e1l snad je\u0161t\u011b b\u011blej\u0161\u00ed, ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm vid\u011bl. Obr\u00e1til se a za\u010dal pozorovat nam\u00edsto toho sv\u00e9 dvoj\u010de. A\u017e do t\u00e9 chv\u00edle si neuv\u011bdomil, jak moc je Bill podobn\u00fd no\u010dn\u00ed obloze.  <\/div>\n
Billovy \u010dern\u00e9 vlasy byly stejn\u00e9 jako hedv\u00e1bn\u00e9 no\u010dn\u00ed nebe, p\u016fsobil tak lahodn\u011b. Billovy o\u010di, kdy\u017e byly otev\u0159en\u00e9, se mu v mnoha sm\u011brech podobaly. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee je pon\u011bkud sentiment\u00e1ln\u00ed, ale prost\u011b si nemohl pomoct. To byly Tomovy hv\u011bzdy, ty o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di jeho bratra. A z\u00e1\u0159ily \u00fapln\u011b stejn\u011b jako ty venku.  <\/div>\n
Ale o \u010dem Tom nikdy neuva\u017eoval, byl m\u011bs\u00edc. M\u011bs\u00edc s mlhou, b\u00edl\u00e9 sv\u011btlo a skoro a\u017e vzhled n\u011bjak\u00e9ho ducha. Toma nikdy nenapadlo, \u017ee je m\u011bs\u00edc p\u0159\u00edmo vedle n\u011bj, v Billov\u011b bled\u00e9 k\u016f\u017ei. Nikdy mezi n\u00edm a m\u011bs\u00edcem nevid\u011bl podobnost, ohromilo jej to. Copak si tuhle podobnost, jakou z\u00e1\u0159\u00ed Billovo t\u011blo, nikdy neuv\u011bdomil? I kdy\u017e m\u011bl tolik mo\u017enost\u00ed to vid\u011bt?<\/p>\n<\/div>\n
Tom se vr\u00e1til zp\u011bt do reality, jeho o\u010di se zastavily na Billov\u011b zna\u010dce ze v\u010derej\u0161\u00ed noci. Sed\u011bl na seda\u010dce p\u0159ed zrcadlem. Miloval tam sed\u011bt. <\/div>\n
\n
Tom se odstr\u010dil od dve\u0159\u00ed, obdivoval, jak se Billovy \u010dern\u00e9 a b\u00edl\u00e9 vlasy na \u0161\u00edji lehce krout\u00ed. Bill vzal do ruky h\u0159eben a jemn\u011b si j\u00edm pro\u010des\u00e1val vlasy. Tom si p\u0159\u00e1l, aby tohle mohly d\u011blat jeho prsty.  <\/div>\n
„Tome, vyd\u011bsils m\u011b!“ Bill na \u017eidli\u010dce trochu povysko\u010dil, kdy\u017e se Tom pohnul a tak ozn\u00e1mil svou p\u0159\u00edtomnost. P\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu mlad\u0161\u00edmu bratrovi, jeho pohled hledal v zrcadle ten Bill\u016fv.<\/p>\n<\/div>\n
„Nebyl jsi tam, kdy\u017e jsem se vzbudil.“ Tom\u016fv hlas nebyl vy\u010d\u00edtav\u00fd, nebyla to ani ot\u00e1zka. Bylo to jen jednoduch\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, pro\u010d tam Tom byl a pro\u010d Billa hladil po vlasech.  <\/div>\n
„Kdy jsi v noci usnul?“ Bill se lehce zaklonil proti bratrovu b\u0159ichu a Tom jej po vlasech pohladil znovu.  <\/div>\n
„Pozd\u011b.“ Pravda byla, \u017ee Tom vlastn\u011b p\u0159esn\u011b nev\u011bd\u011bl. Nikdo si nevzpomene, kdy usnul, ale Tom si myslel, \u017ee to mohlo b\u00fdt a\u017e v rann\u00edch hodin\u00e1ch. Vzpom\u00ednal, \u017ee obloha se za\u010dala rozedn\u00edvat, kdy\u017e se p\u0159itulil ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti a kone\u010dn\u011b usnul.  <\/div>\n
„Mm, to je tak dobr\u00e9.“ Bill ti\u0161e zahu\u010del. Zvuk projel Tomovou p\u00e1te\u0159\u00ed a dal ob\u011b svoje ruce do Billov\u00fdch vlas\u016f, l\u00e1skypln\u011b jej mazlily. Tom se usm\u00e1l. C\u00edtil, jak se Bill uvol\u0148uje a pomalu propad\u00e1 do \u017eidle.  <\/div>\n
„Jo?“ Sjel prsty dol\u016f a za\u010dal Billovi mas\u00edrovat sp\u00e1nky.  <\/div>\n
„Jo!“ Bill vydechl, zav\u0159el o\u010di. Tom v zrcadle sledoval d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00fd obli\u010dej sv\u00e9ho dvoj\u010dete. Jeho l\u00edcn\u00ed kosti byly o n\u011bco v\u00edce rozpoznateln\u00e9 ne\u017e ty Tomovy. A bledost t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 k\u016f\u017ee. Tom\u016fv pohled sklouznul na bratrovy rty. Na\u0161pulen\u00e9 a skoro jako ply\u0161ov\u00e9, p\u0159esn\u011b takov\u00e9, jak\u00e9 se k Billovi hodily. Je vtipn\u00e9, jak se Bill\u016fv vzhled odr\u00e1\u017e\u00ed i v jeho osobnosti, stejn\u011b jako Tom\u016fv.  <\/div>\n
Toma za\u010dalo v jeho b\u0159i\u0161e lehce \u0161imrat, n\u011bkde. Nezn\u00e1m\u00fd pocit, kter\u00fd jej nutil p\u0159iv\u00edrat o\u010di. Billovy rty vypadaly tak m\u011bkce.  <\/div>\n
Dred\u00e1\u010d sledoval, jak jeho vlastn\u00ed prsty hlad\u00ed Billovy vlasy a sna\u017eil se soust\u0159edit jen na ten hedv\u00e1bn\u00fd pocit, kter\u00fd c\u00edtil proti sv\u00fdm dlan\u00edm. Hladk\u00fd a jemn\u00fd a tak perfektn\u00ed.  <\/div>\n
„Uh, pro\u010d jsi p\u0159estal?“ Bill\u016fv om\u00e1men\u00fd hlas protnul ticho.  <\/div>\n
Tomovy ruce byly na jeho ramenech, sna\u017eil se uklidnit \u017ealudek. C\u00edtil se, jako by m\u011bl zvracet, ne \u00fapln\u011b stejn\u011b. Jako\u017ee to, co by cht\u011blo vyj\u00edt, nen\u00ed v\u010derej\u0161\u00ed pol\u00e9vka, ale n\u011bjak\u00fd druh emoce.  <\/div>\n
Jako by to byli mot\u00fdli.  <\/div>\n
„Bo\u017ee, to bylo tak dobr\u00fd!“ Bill se prot\u00e1hnul na \u017eidli a pooto\u010dil se na Toma. Tom sv\u00e9mu \u017ealudku rychle p\u0159ik\u00e1zal, aby se uklidnil, a potom se usm\u00e1l na sv\u00e9 dvoj\u010de, ochotn\u00fd zbavit se sv\u00e9ho bolestn\u00e9ho v\u00fdrazu. „Chce\u0161, abych to ud\u011blal taky?“  <\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „Jasn\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
Za okam\u017eik se Billovy prsty dotkly jeho poko\u017eky na hlav\u011b, nevolnost byla zp\u011bt. Tom si nebyl zcela jist\u00fd, jestli by to mohl ozna\u010dit za nevolnost, ve skute\u010dnosti se nec\u00edtil nemocn\u00fd. Dlouh\u00e9 p\u011bst\u011bn\u00e9 prsty se pohybovaly po jeho \u010dele a zaj\u00ed\u017ed\u011bly a\u017e do dred\u016f. Tom se c\u00edtil trochu mal\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Mohl bych si vz\u00edt vosk, u\u017e to bude n\u011bjakou dobu, co jsme to d\u011blali naposled, \u017ee?“ Bill\u016fv hlas byl trochu zast\u0159en\u00fd. Tom si nebyl jist\u00fd, jestli to d\u011bl\u00e1 schv\u00e1ln\u011b, anebo jestli za to m\u016f\u017ee jeho sluch. P\u0159ik\u00fdvl a poslouchal, jak jeho dvoj\u010de p\u0159ehrabuje v\u011bci, aby na\u0161lo vosk.  <\/div>\n
Von\u011blo to jako ostru\u017einy.  <\/div>\n
Ani jednou Toma nezatahal za dredy, lehce do nich vmas\u00edroval vosk. Zachycoval jemn\u00e9 nov\u00e9  vlasy a p\u0159id\u00e1val je k dred\u016fm. Dokonce ani m\u00e1ma nebyla schopn\u00e1 to takhle d\u011blat, v\u017edycky Toma lehce tahala.  <\/div>\n
Bill byl jin\u00fd. Bill byl Bill. A Bill nikdy netahal.  <\/div>\n
To byl d\u016fvod, pro\u010d bylo tak lehk\u00e9 si te\u010f zd\u0159\u00edmnout. T\u011b\u017ece d\u00fdchal nosem a Billova p\u00e9\u010de byla pohodln\u00e1, tak p\u0159irozen\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Tom si ani neuv\u011bdomil, kdy\u017e  Bill p\u0159e\u0161el z oby\u010dejn\u00e9ho voskov\u00e1n\u00ed dred\u016f a za\u010dal si s nimi hr\u00e1t. Ne d\u0159\u00edv, ne\u017e mu sladk\u00fd hlas za\u0161eptal do ucha, jestli usnul nebo ne. Zamrkal, otev\u0159el o\u010di a pod\u00edval se do zrcadla na Bill\u016fv odraz.  <\/div>\n
Billova hlava byla t\u011bsn\u011b nad tou jeho; tak podobn\u00e9.  <\/div>\n
„Andy chce p\u0159ij\u00edt, aby vid\u011bl, jestli jsi v po\u0159\u00e1dku.“ Bill op\u0159el svou tv\u00e1\u0159 o Tomovu a dred\u00e1\u010d se divil nad tou jemnost\u00ed. „U\u017e je to dlouho, co jsme ho vid\u011bli naposled.“  <\/div>\n
„Jo.“ Tom oto\u010dil hlavu, \u010d\u00edm\u017e se p\u0159estal d\u00edvat na Billa v zrcadle a za\u010dal se d\u00edvat na Billa, kter\u00fd byl sotva centimetr od jeho tv\u00e1\u0159e. Sledoval, jak vypad\u00e1 Bill\u016fv nos z perspektivy, sladk\u00e9. Tom\u016fv nos byl jen nos. Ale Bill\u016fv nos byl sladk\u00fd, proto\u017ee to byl Bill.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee to nevad\u00ed?“ Bill se st\u00e1le d\u00edval do zrcadla.  <\/div>\n
„Mhm.“ Tom lehce str\u010dil sv\u00fdm nosem do Billovy tv\u00e1\u0159e. Dred\u00e1\u010d se zaj\u00edmal, jestli kdyby m\u011bl men\u0161\u00ed nos, mohl by te\u010f Billa pol\u00edbit. Lehce se naklonil a jeho rty jemn\u011b p\u0159ejely po Billov\u011b k\u016f\u017ei.<\/p>\n<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Bill se na n\u011bj usm\u00edval. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to d\u011bl\u00e1, i kdy\u017e to nemohl vid\u011bt.  <\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee je m\u016fj nos p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd?“ Byla to divn\u00e1 my\u0161lenka. Pokud by byl Tom\u016fv nos velk\u00fd, musel by b\u00fdt velk\u00fd i Bill\u016fv. A Bill\u016fv nos byl perfektn\u00ed.  <\/div>\n
„Ne, nemysl\u00edm si, \u017ee je tv\u016fj nos velk\u00fd!“ Bill oto\u010dil hlavu. Ot\u0159eli o sebe nosy. Eskym\u00e1ck\u00fd polibek, jak jim v\u017edycky \u0159\u00edkala babi\u010dka.<\/p>\n<\/div>\n
„Hm, kdy Andy p\u0159ijde?“ Tom za\u0161ilhal dol\u016f na jejich nosy, s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed to vypadalo dost sm\u011b\u0161n\u011b.  <\/div>\n
„Po ve\u010de\u0159i.“ Bill se na n\u011bj znovu usm\u00e1l, pravd\u011bpodobn\u011b kv\u016fli tomu, co Tom d\u011blal.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Tom za\u010dal znovu p\u0159em\u00fd\u0161let. Jestli\u017ee je jeho nos men\u0161\u00ed, mohl by te\u010f Billa pol\u00edbit?<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, nakr\u00e1j\u00ed\u0161 pro m\u011b mrkev?“ Simone ho ledabyle pohladila po hlav\u011b a prakticky p\u0159esko\u010dila k troub\u011b, kde vesele bublala om\u00e1\u010dka s \u010derven\u00fdm v\u00ednem. Billovy o\u010di se setkaly p\u0159es st\u016fl s t\u011bma Tomov\u00fdma. Tom kr\u00e1jel za stolem brambory na kosti\u010dky.  <\/div>\n
„Kdy\u017e jsme kone\u010dn\u011b doma, tak mus\u00edme pom\u00e1hat v kuchyni.“ Bill hrav\u011b zanad\u00e1val, tak\u017ee se jeho star\u0161\u00ed bratr usm\u00e1l. „U\u017e se mi st\u00fdsk\u00e1 po t\u011bstovin\u00e1ch a mra\u017een\u00fd pizze.“<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, v\u00e1\u017en\u011b?“ Simone podotkla a oto\u010dila se na n\u011bj s p\u00e1nv\u00ed, n\u011bkolik kapek hust\u00e9 hn\u011bd\u00e9 om\u00e1\u010dky se ocitlo na podlaze. „Bu\u010f hodn\u00fd, dokud ti ned\u00e1m z\u00e1st\u011bru.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se \u0161t\u011bkav\u011b zasm\u00e1l, Bill nemohl nic d\u011blat, jen se ot\u0159\u00e1sl. Tyhle V\u00e1noce byly peklo. Ta z\u00e1st\u011bra byla \u010derven\u00e1 s b\u00edl\u00fdmi srd\u00ed\u010dky, proboha.<\/p>\n<\/div>\n
„Dr\u017e hubu.“ Bill kopnul sv\u00e9ho bratra pod stolem do nohy. Tom se jen usm\u00e1l.  <\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec byl roztr\u017eit\u00fd  hned potom, co Simone vyndala steak z lednice. Bill pozorn\u011b sledoval, jak Tomovi spadla pusa p\u0159i pohledu na ten velk\u00fd kus masa. Dred\u00e1\u010d prakticky slintal.<\/p>\n<\/div>\n
Simone p\u00e1rkr\u00e1t do masa \u0159\u00edzla, aby ho naplnila bylinkami. Tom nedok\u00e1zal odvr\u00e1tit pohled, jak n\u016f\u017e p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po \u010derven\u00e9m povrchu a miz\u00ed uvnit\u0159 \u010d\u00e1sti mrtv\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete.  <\/div>\n
„Tome.“ Bill sv\u00e9 dvoj\u010de kopnul znovu. \u017d\u00e1dn\u00e1 odezva. „Tome!“  <\/div>\n
„Co?“ Dred\u00e1\u010d zavrt\u011bl hlavou a obr\u00e1til sv\u016fj pohled na Billa.<\/p>\n<\/div>\n
„Se\u0161 divnej.“ Bill k\u0159iknul s \u00fasm\u011bvem. Tom trochu ztuhnul, kdy\u017e se dv\u00ed\u0159ka od trouby zav\u0159ela.  <\/div>\n
Netrvalo dlouho, co dvoj\u010data nakr\u00e1jela i zeleninu a ut\u00edkala do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. „Cht\u011bl jsi to sn\u00edst!“<\/p>\n<\/div>\n
„Co?“ Tom se na n\u011bj divn\u011b pod\u00edval, z\u0159ejm\u011b nepochopil, co Bill myslel.  <\/div>\n
„Ten steak!“ Bill str\u010dil prstem do Tomovy hrudi, st\u00e1l tak bl\u00edzko, \u017ee z Toma mohl c\u00edtit v\u016fni brambor.  <\/div>\n
„Bille.“ Tom se na n\u011bj pod\u00edval a pohladil Billa mate\u0159sk\u00fdm zp\u016fsobem po tv\u00e1\u0159i. V\u016fn\u011b brambor te\u010f byla mnohem v\u00edc z\u0159ejm\u00e1, jak m\u011bl Tom ruku na Billov\u011b obli\u010deji. „P\u016fjdeme j\u00edst!“   <\/div>\n
A potom u\u017e Bill nemohl nic \u0159\u00edct, proto\u017ee Tom ode\u0161el do koupelny a nad\u00e1val nad t\u00edm, jak p\u00e1chne. Dred\u00e1\u010d tam chv\u00edli st\u00e1l a nad n\u011b\u010d\u00edm dumal. Steak ur\u010dit\u011b mus\u00ed j\u00edt na seznam!<\/p>\n<\/div>\n
A byla tu i dal\u0161\u00ed v\u011bc, kter\u00e1  Billa tr\u00e1pila a nezahrnovala syrov\u00e9 maso. Pro\u010d se jeho \u017ealudek choval tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b? Bill si polo\u017eil ruku dol\u016f a krou\u017eiv\u00fdmi pohyby si mnul sv\u016fj podb\u0159i\u0161ek. Zamyslel se, o kolik lep\u0161\u00ed by bylo, kdyby mu to d\u011blala Tomova ruka. Jeho \u017ealudek se znovu proto\u010dil.  <\/div>\n
Co to, sakra?<\/p>\n<\/div>\n
Billa z jeho my\u0161lenek vyt\u00e1hnul a\u017e zvonek a n\u00e1hle si vzpomn\u011bl, \u017ee je c\u00edtit po mrkvi. \u010cernovlas\u00fd chlapec polo\u017eil ruku na z\u00e1clonu, kdy\u017e \u0161el po chodb\u011b, a zaj\u00edmal se, jestli ty z\u00e1clony v\u016fbec n\u011bkdo pere.  <\/div>\n
Tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 ho pozdravila, kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e, byla jeden velk\u00fd \u00fasm\u011bv. Bill usly\u0161el zn\u00e1m\u00e9 zav\u0159e\u0161t\u011bn\u00ed a hned potom se mu nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel omotal kolem krku. Bill se sm\u00e1l a Andreas ho \u0161\u0165astn\u011b obj\u00edmal.<\/p>\n<\/div>\n
„Bo\u017ee, byli jste pry\u010d snad v\u011b\u010dnost!“ Bill ustoupil stranou, aby jeho p\u0159\u00edtel mohl vej\u00edt dovnit\u0159. Jakmile byl Andreas uvnit\u0159, Bill dve\u0159e zav\u0159el. Nemohl si pomoct, ale usm\u00edval se je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e uvid\u011bl, \u017ee m\u00e1 jeho kamar\u00e1d sv\u00edtiv\u011b \u017elut\u00e9 tri\u010dko.  <\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee se ta \u017elut\u00e1 opravdu nehod\u00ed k tv\u00fdm vlas\u016fm, \u017ee?“ Andreas si v\u017edycky d\u011blal srandu z toho, kdy\u017e mu Bill d\u00e1val m\u00f3dn\u00ed tipy. Blon\u010f\u00e1k jej hrav\u011b pl\u00e1cnul, p\u0159edt\u00edm, ne\u017e si trochu vyhrnul kalhoty a odhalil tak ot\u0159esn\u011b \u017elutou pono\u017eku. „Oh, prost\u011b skv\u011bl\u00fd!“<\/p>\n<\/div>\n
„Dr\u017e hubu, aspo\u0148 nevypad\u00e1m jako \u0161\u00edlen\u00fd v\u011bdec.“ Andreas se zasm\u00e1l, kdy\u017e na n\u011bj Bill vypl\u00e1znul jazyk. „Tak\u017ee, Einsteine, kde je Med\u00faza?“  <\/div>\n
„Hey, ne\u0159\u00edkej mi tak!“ Za\u0161klebil se Tom, kdy\u017e p\u0159i\u0161el ke dvojici. Bill se a\u017e divil, jak se Tom v posledn\u00ed dob\u011b usm\u00edv\u00e1. Bylo hezk\u00e9 vid\u011bt, \u017ee se star\u00fd Tom navrac\u00ed v pln\u00e9 s\u00edle. Mo\u017en\u00e1, \u017ee se v\u011bci vr\u00e1t\u00ed do star\u00fdch kolej\u00ed d\u0159\u00edve, ne\u017e si myslel.<\/p>\n<\/div>\n
„Med\u00faza byla hust\u00e1, chlape, ned\u011blej si z jej\u00edho jm\u00e9na srandu!“ Andreas chytnul Tomovu nata\u017eenou ruku a podivn\u011b nap\u016fl se objali, Bill nikdy ten v\u00fdznam nech\u00e1pal.  <\/div>\n
„Med\u00faza byla o\u0161kliv\u00e1 holka a m\u011bla hady ve vlasech.“ Tom \u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku.   <\/div>\n
„No, ta \u010d\u00e1st s holkou je po\u0159\u00e1dku, pokud v\u00edm.“ Andreas vzal pol\u0161t\u00e1\u0159 a hodil ho po n\u011bm. Bill se sm\u00e1l Tomovu pohledu. „Ale v\u00ed\u0161 co, u\u017e je to dlouho, co jsi nebyl ve \u0161kole a ve sprch\u00e1ch, tak\u017ee kdo v\u00ed, co se schov\u00e1v\u00e1 pod tim tv\u00fdm vytahan\u00fdm oble\u010den\u00edm.“  <\/div>\n
„V\u00ed\u0161, m\u011bl bys b\u00fdt mil\u00fd.“ Tom padnul do k\u0159esla, k\u00fdvnul na Billa, aby si sednul k n\u011bmu, kdy\u017e si Andreas sednul na \u017eidli. „Had\u00ed kousnut\u00ed je jedovat\u00fd!“  <\/div>\n
„C\u00edt\u00edm ve\u010de\u0159i.“ Andreas rychle zm\u011bnil t\u00e9ma. Nikdo necht\u011bl \u0161tv\u00e1t Toma a jeho z\u00e1hadn\u00e9 hrozby. „Myslel jsem, \u017ee j\u00edte d\u0159\u00edv.“  <\/div>\n
„J\u00edme, Andreasi, ale dneska jsem kluky po\u017e\u00e1dala, aby nakr\u00e1jeli zeleninu, z\u0159ejm\u011b to bylo p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9.“ Simone se objevila v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, usm\u00e1la se na Andrease a za\u010dala se sm\u00e1t dvoj\u010dat\u016fm, kdy\u017e vid\u011bla jejich ura\u017een\u00e9 pohledy. „D\u00e1\u0161 si steak a om\u00e1\u010dku z \u010derven\u00e9ho v\u00edna?“<\/p>\n<\/div>\n
„Velmi r\u00e1d, pan\u00ed K.“ Andreas j\u00ed oplatil \u00fasm\u011bv a Bill se zasm\u00e1l, ka\u017ed\u00e1 ve\u010de\u0159e v dom\u011b Kaulitz\u016f byla blon\u010f\u00e1kovo obl\u00edben\u00e9 j\u00eddlo.  <\/div>\n
„Tak\u017ee p\u0159iprav\u00edm st\u016fl pro \u010dty\u0159i!“ Simone zmizela ve dve\u0159\u00edch.  <\/div>\n
Zbytek ve\u010dera chlapci str\u00e1vili t\u00edm, \u017ee se navz\u00e1jem p\u0159edh\u00e1n\u011bli. Andreas vypr\u00e1v\u011bl o tom, jak byl jeho \u017eivot nudn\u00fd mezit\u00edm, co tu nebyli. Zat\u00edmco Tom a Bill vypr\u00e1v\u011bli o jejich turn\u00e9. Andreas ani jednou nenarazil na to, pro\u010d  jsou doma. Nejbl\u00ed\u017ee se k t\u00e9matu dostali, kdy\u017e se Tom Andyho zeptal na novinky. Andreas se zm\u00ednil o tom, jak v\u0161ichni report\u00e9\u0159i \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd kytarista Tom Kaulitz byl nalezen sv\u00fdm dvoj\u010detem na Berl\u00ednsk\u00e9m leti\u0161ti na z\u00e1chodech zran\u011bn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se jen ti\u0161e zaj\u00edmal, co v\u0161echno by mohli \u0159\u00edct sv\u011btu, kdyby n\u011bco vyp\u00e1trali. Pr\u00e1v\u011b te\u010f nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd podez\u0159el\u00fd, \u017e\u00e1dn\u00e1 stopa, ani nejmen\u0161\u00ed kousek DNA, kter\u00fd by mohl policii pomoct s p\u00e1tr\u00e1n\u00edm. Bill uc\u00edtil zn\u00e1m\u00fd pocit strachu v \u017ealudku, jen trochu.                <\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d jsem nemohl Andyho obejmout na rozlou\u010denou?“ Bill se ptal Toma, kdy\u017e \u0161el p\u0159ed n\u00edm po schodech. Tom zamumlal n\u011bco, o \u010dem si byl jist\u00fd, \u017ee jeho mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka nem\u016f\u017ee rozeznat. „Co?“<\/p>\n<\/div>\n
„Nic.“ Tom sledoval Billa do jeho pokoje. Nech\u00e1pal, pro\u010d st\u00e1le chod\u00ed sp\u00e1t k Billovi. Nebo sp\u00ed\u0161, pro\u010d s Billem sd\u00edl\u00ed jednu postel.  <\/div>\n
„Ne, ne nic.“ Bill se k n\u011bmu oto\u010dil, tv\u00e1\u0159il se v\u00e1\u017en\u011bji. „Tome, nen\u00ed tohle jedna z t\u011bch tvejch n\u00e1lad, \u017ee ne? Proto\u017ee jestli jo, tak budeme muset \u0159\u00edct doktorce Cameronov\u00e9, aby ti p\u0159edepsala jin\u00fd pr\u00e1\u0161ky.“  <\/div>\n
Objevilo se to tak n\u00e1hle, to Tomovo nestabiln\u00ed chov\u00e1n\u00ed. Ost\u0159e se nadechoval, c\u00edtil, jak se jeho hru\u010f pln\u00ed vzduchem a bol\u00ed jej, kdy\u017e ho zadr\u017euje. Odm\u00edtal, aby znovu ztratil kontrolu nad sv\u00fdmi emocemi. Bill p\u0159e\u0161el k n\u011bmu. Tom si pozoroval nohy.  <\/div>\n
„Tome?“ Bill\u016fv hlas zn\u011bl znepokojen\u011b, mo\u017en\u00e1 i trochu vyd\u011b\u0161en\u011b. „Tome, jsi v po\u0159\u00e1dku?“  <\/div>\n
„Bille, j\u00e1…“ Tom nemohl vydechnout, p\u00e1lilo ho v krku.<\/p>\n<\/div>\n
Za okam\u017eik ho Bill objal. Tom ho zoufale sev\u0159el. Kone\u010dn\u011b za\u010dal d\u00fdchat, uvoln\u011bn\u011b. „Nechci to, Bille, nechci, aby se mi tohle d\u011blo!“<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, Tome.“ Bill ho t\u0159el rukama na z\u00e1dech, aby jej uklidil a ut\u011b\u0161il z\u00e1rove\u0148. „Bo\u017ee, brou\u010dku, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee nechce\u0161. Je mi to l\u00edto. Kurva, nev\u00edm, pro\u010d to \u0159\u00edk\u00e1m, Tome. Je mi to… tak moc l\u00edto.“<\/p>\n<\/div>\n
Skute\u010dnost, \u017ee ho Bill nazval brou\u010dkem, si uv\u011bdomil a\u017e pozd\u011bji, kdy\u017e Bill usnul a Tom se znovu d\u00edval na hv\u011bzdy. Pr\u00e1v\u011b te\u010f p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee jedin\u00e9, co m\u016f\u017ee ud\u011blat, je dr\u017eet sv\u00e9 dvoj\u010de jako o \u017eivot a udr\u017eet si alespo\u0148 kousek sv\u00e9 norm\u00e1lnosti.  <\/div>\n
„Ale co kdybys to byl ty…“ Jeho vlastn\u00ed \u0161epot nebyla ot\u00e1zka, v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill to v\u011bd\u011bl.  <\/div>\n
„Tomi…“<\/p>\n<\/div>\n
„Billi, kdybys to byl ty…“ Tom zalapal po dechu, kdy\u017e uc\u00edtil, jak se jeho hru\u010f bolestn\u011b zkroutila. „Kdybys to byl ty, kdybys zem\u0159el, tak bych s tebou zem\u0159el i j\u00e1.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ale Tomi, nezem\u0159el jsi. Jsi st\u00e1le tady.“ Bill ho pol\u00edbil na krk a to Toma uklidnilo v\u00edc ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho.  <\/div>\n
Tom se zhluboka nadechl. Ten pocit je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b neode\u0161el, ale blokovalo to trochu jeho my\u0161lenku. C\u00edtil ka\u017edou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ky, jak se d\u016fv\u011brn\u011b tla\u010d\u00ed proti n\u011bmu. Bylo to tak uklid\u0148uj\u00edc\u00ed.  <\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jen to tak \u0159\u00edk\u00e1m.“ Dred\u00e1\u010d u\u017e ho nedr\u017eel tak moc pevn\u011b, ale nedovolil mu, aby se odd\u00e1lil. Nikdy to nedovol\u00ed.  <\/div>\n
„Tomi.“ Billovy rty se znovu dotkly jeho k\u016f\u017ee. „Jen pro po\u0159\u00e1dek, taky bych pro tebe zem\u0159el.“<\/div>\n
  <\/div>\n
autor: firelucy<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Larkys<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a>           <\/p>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: firelucy Lobo ~*~ Tom pozoroval Billa ze dve\u0159\u00ed. Byl \u00fapln\u011b potichu, jen tam tak st\u00e1l. Nev\u011bd\u011bl, kolik je hodin, ale byl si jist\u00fd, \u017ee zase zaspal. Byl vzh\u016fru skoro celou noc, pozoroval z okna oblohu, zat\u00edmco jeho mlad\u0161\u00ed bratr spal vedle n\u011bj.  <\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[375],"tags":[],"class_list":["post-10030","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-wolf-s-tale"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10030","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10030"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10030\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10030"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10030"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10030"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}