{"id":1004,"date":"2017-09-19T16:00:00","date_gmt":"2017-09-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=998"},"modified":"2017-09-19T16:00:00","modified_gmt":"2017-09-19T15:00:00","slug":"uzavreny-kruh-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/09\/19\/uzavreny-kruh-14\/","title":{"rendered":"Uzav\u0159en\u00fd kruh 14."},"content":{"rendered":"
autor: Mal\u00e1m\u00faza<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Opil\u00ed a neuk\u00e1zn\u011bn\u00ed, \u010d\u00e1st 2 (aneb P\u00edpnut\u00ed)<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Tom se probudil se zast\u00e9n\u00e1n\u00edm a s kocovinou.<\/em><\/div>\n

Zprvu to nebylo nic neobvykl\u00e9ho. Nebylo pro n\u011bj zvl\u00e1\u0161tn\u00ed probudit se n\u011bkde, kde to ne\u010dekal, nebo s rozmazan\u00fdmi a ne\u00fapln\u00fdmi vzpom\u00ednkami na minulou noc. Nebyl vyd\u011b\u0161en\u00fd. Byl to b\u011b\u017en\u00fd hotelov\u00fd pokoj, o kter\u00e9m v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed jeho, ale poznal Billova zavazadla a oble\u010den\u00ed, kter\u00fdm byla poseta podlaha ve vzd\u00e1len\u00e9m rohu mezi dve\u0159mi a koupelnou. Kdy\u017e se trochu v\u00edce rozhl\u00e9dl, spat\u0159il pootev\u0159en\u00fd minibar. Kurva, jestli tam bylo v\u0161echno rozbit\u00e9, David je zakousne za ten \u00fa\u010det. Soud\u011b podle jeho hlavy z toho stejn\u011b nejsp\u00ed\u0161 polovinu vypili.<\/em><\/div>\n
A\u010dkoliv si uv\u011bdomil, \u017ee jedna z rukou le\u017e\u00edc\u00ed na jeho hrudi nen\u00ed jeho vlastn\u00ed, nebyl znepokojen\u00fd. Sp\u00ed\u0161 kdy\u017e rozpoznal \u010dernou francouzskou manik\u00faru, p\u0159ineslo mu to na tv\u00e1\u0159 lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. Bylo dobr\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee tam neomdlel s\u00e1m.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Ale pak se zavrt\u011bl. Jeho rann\u00ed erekce se ot\u0159ela p\u0159\u00edmo o chladnou p\u0159ikr\u00fdvku a on ztuhl. Pohl\u00e9dl na Billa, kter\u00fd le\u017eel na boku \u010delem k n\u011bmu, a zpod \u010dern\u00e9 h\u0159\u00edvy mu vykukoval pouze nos.<\/em><\/div>\n

N\u011bco bylo \u0161patn\u011b.<\/em><\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee je nah\u00fd. A i kdy\u017e ob\u010das bl\u00e1znil, kdy\u017e byl opil\u00fd, rozhodn\u011b se n\u00e1hodn\u011b nesvl\u00edkal. Ale tentokr\u00e1t to ud\u011blal. Svl\u00edknul se. Jo, tam byly jeho d\u017e\u00edny, na dosah jeho palc\u016f u nohou, v noh\u00e1ch postele pod p\u0159ikr\u00fdvkou.<\/em><\/div>\n
A pak tam byla Billova nah\u00e1 noha p\u0159ehozen\u00e1 p\u0159es jeho vlastn\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

C\u00edtil, jak mu zrychluje srdce, kdy\u017e znovu pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho bratra. Bill byl bez tri\u010dka, ale to nebylo nic neobvykl\u00e9ho. Tom se b\u00e1l zvednou p\u0159ikr\u00fdvku a pod\u00edvat se. Tak\u017ee se m\u00edsto toho pokou\u0161el vzpomenout, vyvolat vzpom\u00ednky na to, co d\u011blali, ne\u017e usnuli. Zavrt\u011bl hlavou, frustrovan\u011b, kdy\u017e m\u011bl v hlav\u011b st\u00e1le pr\u00e1zdno.<\/em><\/div>\n

Opatrn\u011b, tak pomalu, \u017ee si ani nebyl jist\u00fd, jestli to ve skute\u010dnosti ud\u011bl\u00e1, sev\u0159el mezi prsty okraj p\u0159ikr\u00fdvky a nakoukl pod ni. Byl naprosto vyd\u011b\u0161en\u00fd t\u00edm, co vid\u011bl, a je\u0161t\u011b v\u00edc t\u00edm, \u017ee jeho penis na to zareagoval.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

Odhodil p\u0159ikr\u00fdvku a vyklop\u00fdtal z postele, jen sotva p\u0159ist\u00e1l na nohou. Bill zamumlal n\u011bco nesouvisl\u00e9ho a s povzdechem oto\u010dil hlavu na druhou stranu. Kriste, byl tak kr\u00e1sn\u00fd, a t\u00edm to cel\u00e9 je\u0161t\u011b zhor\u0161oval. Le\u017eel tam, tak zatracen\u011b nevinn\u00fd, se skvrnami od zaschl\u00e9ho spermatu na boc\u00edch. Tom nevid\u011bl tolik zaschl\u00e9ho spermatu od doby, kdy byl teenager a jeho mysl byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dychtiv\u00e1 na to, aby \u010dekala, ne\u017e se probud\u00ed a postar\u00e1 se o to, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159esn\u011b tohle to bylo.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Bo\u017ee.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Tom si zatla\u010dil p\u011bstmi do o\u010d\u00ed a oto\u010dil se, sna\u017eil se do plic dostat co nejv\u00edc vzduchu. Bo\u017ee, to nemohl. Nikdy nebyl v p\u0159\u00edtomnosti Billa takhle opil\u00fd, nikdy nebyli takhle opil\u00ed spole\u010dn\u011b, ale ur\u010dit\u011b by to neud\u011blal. Tom by se ho nedotkl. Ne po v\u0161ech t\u011bch letech, kdy se tak moc sna\u017eil to neud\u011blat.<\/em><\/div>\n

Dovolil si dal\u0161\u00ed pohled na sv\u00e9 ti\u0161e oddechuj\u00edc\u00ed dvoj\u010de a zaklel, srdce se mu tentokr\u00e1t zastavilo.<\/em><\/div>\n
Ud\u011blal krok vp\u0159ed, aby se pod\u00edval zbl\u00edzka, ale pak se zastavil. Pr\u00e1v\u011b te\u010f by nem\u011bl b\u00fdt nikde bl\u00edzko Billa. Bo\u017ee, tohle byly mod\u0159iny – na Billov\u00fdch stehnech, jeho boc\u00edch a krku. P\u011bkn\u011b bolestiv\u011b vypadaj\u00edc\u00ed mod\u0159iny ve tvaru prst\u016f.<\/em><\/div>\n
Kurva, co to ud\u011blal? Co? Jestli se Billa dotkl, no\u017en\u00e1 u\u017e nikdy nebude schopn\u00fd pod\u00edvat se mu do tv\u00e1\u0159e; pokud sv\u00e9mu mal\u00e9mu bratrovi ubl\u00ed\u017eil, mo\u017en\u00e1 se bude muset zab\u00edt.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Ach, do prdele. Sakra. Kurva.“ Tom se zachytil okraje matrace a rozt\u0159esen\u011b klesl k podlaze. Jakmile sed\u011bl, z hrudi se mu vydraly prvn\u00ed vzlyky. D\u0159\u00edve, ne\u017e to v\u011bd\u011bl, se jimi ot\u0159\u00e1sal, ti\u0161e, aby nevzbudil toho nete\u010dn\u00e9ho and\u011bla v posteli, a taky proto, \u017ee se nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt vydat n\u011bjak\u00fd zvuk. Vzlyky jeho t\u011blo tak ni\u010dily, jako by se nasucho d\u00e1vil, zat\u00edmco sed\u011bl nah\u00fd na podlaze n\u00e1hodn\u00e9ho hotelov\u00e9ho pokoje v brzk\u00e9m rann\u00edm sv\u011btle.<\/em><\/div>\n

Teprve kdy\u017e se rozezvonil telefon na no\u010dn\u00edm stolku, musel se p\u0159inutit se uklidnit a vy\u0161kr\u00e1bat se na nohy, aby ho mohl zvednout. Nemohl riskovat, \u017ee by ten zvuk Billa probudil.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Co se d\u011bje?“ Do\u017eadoval se, nen\u00e1vid\u011bl ten t\u0159es jeho hlasu.<\/em><\/div>\n

„Bud\u00ed\u010dek, pane,“ odpov\u011bd\u011bl \u017eensk\u00fd hlas. „Je osm hodin.“<\/em><\/div>\n
Zatracen\u011b, sraz u autobusu je v 8:30, te\u010f si vzpomn\u011bl.<\/em><\/div>\n
Tom opatrn\u011b polo\u017eil telefon zp\u00e1tky do stojanu, ani\u017e by odpov\u011bd\u011bl, a vstal. Ot\u0159el si z tv\u00e1\u0159e slzy a rychle na\u0161el sv\u00e9 tri\u010dko hozen\u00e9 p\u0159es jeden z kufr\u016f. Pak, zat\u00edmco se sna\u017eil nepod\u00edvat se p\u0159itom na Billa, se vr\u00e1til k posteli a nat\u00e1hl se pod p\u0159ikr\u00fdvku, aby vylovil sv\u00e9 d\u017e\u00edny. Dokonce se ani neobt\u011b\u017eoval vklouznout do bot nebo si upravit \u010depici a vydal se ze dve\u0159\u00ed s kalhotami i \u010depic\u00ed v ruk\u00e1ch.<\/em><\/div>\n
Nemohl Billa nechat, aby se probudil stejn\u011b jako on. Pokud to p\u016fjde, m\u016f\u017ee si myslet, \u017ee si ho t\u0159eba celou noc s\u00e1m honil. Jestli si on nepamatoval, co p\u0159esn\u011b se v noci stalo, tak mo\u017en\u00e1 Bill taky ne.<\/em><\/div>\n
Ze v\u0161ech v\u011bc\u00ed, p\u0159ed kter\u00fdmi Billa chr\u00e1nil, si nikdy nepomyslel, \u017ee jej bude muset chr\u00e1nit i p\u0159ed sebou.<\/em><\/div>\n
\n

„Tome? Tome, poslouch\u00e1\u0161 m\u011b v\u016fbec?“<\/p><\/div>\n

Tom trhl pohledem od slonovinov\u011b b\u00edl\u00fdch gard\u00e9ni\u00ed, na kter\u00e9 bezv\u00fdrazn\u011b z\u00edral. Byly to u\u017e t\u00fddny, co byl pry\u010d od domova, a st\u00e1le nedok\u00e1zal p\u0159estat myslet na Billa. Vanessa st\u00e1la po jeho lev\u00e9 stran\u011b spolu s kv\u011btin\u00e1\u0159em a vypadala trochu na\u0161tvan\u011b. P\u0159\u00e1l si, aby j\u00ed mohl vysv\u011btlit, \u017ee by r\u00e1d udr\u017eel svou bloud\u00edc\u00ed mysl a byl<\/em> tu s n\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n

Chci, abys m\u011b znovu pol\u00edbil… Je to okay? Cht\u00edt to?<\/em><\/div>\n

\n

„Tome.“ Vanessa polo\u017eila ruku na jeho rameno a pohl\u00e9dla z jeho tv\u00e1\u0159e na kv\u011bty v jeho zorn\u00e9m poli. „Tyhle se ti l\u00edb\u00ed?“ zeptala se, opatrn\u011b prstem pohladila jeden z m\u011bkk\u00fdch okv\u011btn\u00edch pl\u00e1tk\u016f a Tom se najednou c\u00edtil, jako by s n\u00edm bylo mluveno jako s d\u00edt\u011btem.<\/p><\/div>\n

\u017denich. Stejn\u00e1 v\u011bc.<\/div>\n
Odka\u0161lal si. „Jsou v pohod\u011b.“ Byly docela hezk\u00e9 a l\u00edbily se mu, kdy\u017e nad t\u00edm te\u010f skute\u010dn\u011b zauva\u017eoval, ale on nebyl ten, kdo je bude muset n\u00e9st.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee lilie, kter\u00e9 jste vybrali, jsou kr\u00e1snou volbou,“ dodal kv\u011btin\u00e1\u0159 a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k Vanesse z druh\u00e9 strany. Ta se oto\u010dila od Toma, rukou st\u00e1le konej\u0161iv\u011b sv\u00edrala jeho pa\u017ei. „Ale nechcete m\u00edt v kytici p\u0159\u00edli\u0161 b\u00edl\u00e9 barvy.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl Tom pevn\u011b, oto\u010dil se k ob\u011bma \u010delem a sna\u017eil se, aby vypadal v\u00edce v\u011bdom\u011b a daleko rozhodn\u011bji. „Zapome\u0148te na n\u011b, jen jsem se d\u00edval.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom byl zrovna uprost\u0159ed par\u00e1dn\u00edho rytmu, snad poprv\u00e9 za hodn\u011b dlouhou dobu, kdy\u017e byl p\u0159eru\u0161en. Typick\u00e9. Vanessa byla ve studiu, nat\u00e1\u010dela, d\u016fm byl pr\u00e1zdn\u00fd, opravdu se mu l\u00edbil ten nov\u00fd materi\u00e1l, kter\u00fd dal dohromady, i zvuky, kter\u00e9 vyd\u00e1vala jeho kytara, a vtom se ozvalo nep\u0159est\u00e1vaj\u00edc\u00ed p\u00edp\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

Zaklel a opatrn\u011b polo\u017eil sv\u016fj n\u00e1stroj na pohovku, vstal a mas\u00edroval si mozoly na prstech, zat\u00edmco p\u0159ech\u00e1zel po rozlehl\u00e9 hale k p\u0159edn\u00edm dve\u0159\u00edm. Nap\u016fl tam dob\u011bhl a stisknul funkci mluven\u00ed na interkomu, kter\u00fd byl nainstalov\u00e1n u dve\u0159\u00ed, jakmile se zastavil.<\/div>\n
„Jo, Charlie,“ \u0159ekl p\u0159edt\u00edm, ne\u017e tla\u010d\u00edtko uvolnil.<\/div>\n
Mechanismus po chv\u00edli p\u00edpnul. „… Tady je Stan, pane.“<\/div>\n
Sakra.<\/div>\n
Tom znovu stiskl. „Promi\u0148te, Stane, myslel jsem, \u017ee je \u00fater\u00fd.“ A on si myslel, \u017ee m\u00e1 dom\u00e1c\u00ed person\u00e1l u\u017e v mal\u00edku. Zvl\u00e1\u0161t\u011b proto, \u017ee, up\u0159\u00edmn\u011b, zase tolik lid\u00ed nezam\u011bstn\u00e1vali. „Co se d\u011bje?“ zeptal se.<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed p\u00edpnut\u00ed. „Je tady venku u br\u00e1ny n\u011bjak\u00fd mlad\u00fd mu\u017e, pane.“<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak se mu zmaten\u011b nakr\u010dilo \u010delo. „Na dne\u0161ek nem\u00e1m \u017e\u00e1dnou sch\u016fzku.“ Bylo to velmi vz\u00e1cn\u00e9, aby si n\u011bjakou<\/em> domlouval dom\u016f. „Kdo je to?“<\/div>\n
\n

P\u00edpnut\u00ed. „Zeptal jsem se, pane, ale ne\u0159ekl mi to, mluv\u00ed n\u011bmecky.“ Tom c\u00edtil, jak se mu kr\u00e1tce zachv\u011blo srdce v n\u00e1hl\u00e9m z\u00e1chvatu \u00fazkosti a strachu. „\u0158ekl jsem mu, \u017ee ho nem\u016f\u017eu pustit dovnit\u0159, ale \u017ee bych ho mohl s v\u00e1mi spojit. J\u00e1 s n\u00edm ani nem\u016f\u017eu mluvit. Ale mysl\u00edm<\/em>, \u017ee mi rozum\u00ed.“<\/div>\n

Tom se ost\u0159e nadechl a v\u00e1hav\u011b znovu zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko. „Spojte ho.“<\/div>\n
„Ano, pane.“<\/div>\n
Tom na to nechal Stanovi dostatek \u010dasu a s\u00e1m vyu\u017eil p\u0159\u00edle\u017eitosti, aby se obrnil na to, \u010d\u00ed bude ten hlas, kter\u00fd usly\u0161\u00ed. Vsadil by na Georga. Bylo dokonce mo\u017en\u00e9, \u017ee za n\u00edm Bill vyslal Andrease; nedostal se k tomu, aby ho nav\u0161t\u00edvil, zat\u00edmco byl doma, proto\u017ee m\u011bl co d\u011blat, aby se srovnal s kapelou. Po n\u011bkolika okam\u017eic\u00edch stiskl. „Hal\u00f3?“<\/div>\n
Odpov\u011b\u010f v n\u011bm\u010din\u011b byla jednoduch\u00e1: „To jsem j\u00e1.“<\/p>\n

autor: Mal\u00e1m\u00faza<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mal\u00e1m\u00faza Opil\u00ed a neuk\u00e1zn\u011bn\u00ed, \u010d\u00e1st 2 (aneb P\u00edpnut\u00ed) Tom se probudil se zast\u00e9n\u00e1n\u00edm a s kocovinou. Zprvu to nebylo nic neobvykl\u00e9ho. Nebylo pro n\u011bj zvl\u00e1\u0161tn\u00ed probudit se n\u011bkde, kde to ne\u010dekal, nebo s rozmazan\u00fdmi a ne\u00fapln\u00fdmi vzpom\u00ednkami na minulou noc. Nebyl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[681],"tags":[],"class_list":["post-1004","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uzavreny-kruh"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1004","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1004"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1004\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1004"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1004"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1004"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}