{"id":10042,"date":"2010-11-30T17:00:00","date_gmt":"2010-11-30T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10017"},"modified":"2010-11-30T17:00:00","modified_gmt":"2010-11-30T16:00:00","slug":"love-death-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/30\/love-death-31\/","title":{"rendered":"Love & Death 31."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Step into to my world<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom:  <\/div>\n
<\/div>\n
Ti\u0161e vydechnu a jen jemn\u011b  do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de p\u0159ivinu huben\u00e9, t\u0159esouc\u00ed se t\u011blo, kter\u00e9  se v m\u00e9m objet\u00ed ot\u0159\u00e1s\u00e1 vzlyky. Opatrn\u011b vzt\u00e1hnu dla\u0148 a jen nesm\u011ble se dotknu jeho uhlov\u011b \u010dern\u00fdch vlas\u016f. <\/p>\n<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161, klid… klid, br\u00e1\u0161ko. V\u0161echno bude zase dobr\u00e9… u\u017e neplakej, pros\u00edm,“ za\u0161ept\u00e1m konej\u0161iv\u011b a dlan\u00ed n\u011b\u017en\u011b hlad\u00edm jeho z\u00e1da, naslouchaj\u00edc jeho tich\u00fdm vzlyk\u016fm, kter\u00e9 se mi zar\u00fdvaj\u00ed do srdce jako ty nejost\u0159ej\u0161\u00ed st\u0159\u00edpky, a p\u016fsob\u00ed mi tak bolest stejn\u011b, jako ka\u017ed\u00e1 jeho slza, vp\u00edjej\u00edc\u00ed se do l\u00e1tky m\u00e9ho tri\u010dka. Pomalu sklon\u00edm tv\u00e1\u0159 a vtisknu mal\u00fd, lehk\u00fd polibek do uhlov\u011b \u010dern\u00fdch vlas\u016f, s nimi\u017e si pr\u00e1v\u011b pohr\u00e1vaj\u00ed m\u00e9 prsty a jemn\u011b po nich p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed. Jako by ka\u017ed\u00e9, by\u0165 nepatrn\u00e9 zatah\u00e1n\u00ed \u010di prudk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, mohlo zp\u016fsobit m\u00e9mu mal\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi bolest. A j\u00e1 u\u017e mu nechci ubli\u017eovat.<\/div>\n
\n<\/div>\n
Prvn\u00ed slza se skut\u00e1l\u00ed  po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i a vpije se do t\u011bch \u010dern\u00fdch, havran\u00edch vlas\u016f. Nech\u00e1pu, jak jsem jej tu mohl nechat samotn\u00e9ho, po tom v\u0161em, co se stalo. Jak jsem v\u016fbec mohl dopustit, aby se tr\u00e1pil, aby ka\u017ed\u00fd den tr\u00e1vil jen tady, za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi a \u00fapln\u011b o samot\u011b. A\u017e te\u010f, kdy\u017e sly\u0161\u00edm jeho vzlyky, kter\u00e9 se mi odr\u00e1\u017e\u00ed v u\u0161\u00edch, kdy\u017e c\u00edt\u00edm ka\u017edou novou slzu, st\u00e9kaj\u00edc\u00ed po jeho jindy tolik \u0161\u0165astn\u00e9 a usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159i, a v m\u00e9 n\u00e1ru\u010di se chv\u011bje jeho k\u0159ehk\u00e9, bezbrann\u00e9 t\u011blo… teprve te\u010f si uv\u011bdomuji, jak velk\u00fd hlup\u00e1k jsem byl. Jak se asi Bill musel c\u00edtit, kdy\u017e tu byl cel\u00e9 ty dny s\u00e1m… a j\u00e1, a\u010dkoli jsem byl nabl\u00edzku, jsem za n\u00edm p\u0159i\u0161el a\u017e te\u010f. A\u017e po n\u011bkolika dnech, kdy jsem ot\u00e1lel a myslel jen s\u00e1m na sebe. Pro\u010d jsem si to uv\u011bdomil a\u017e te\u010f? Mo\u017en\u00e1… mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b ale nen\u00ed tak pozd\u011b, jak si mysl\u00edm. Ne tak pozd\u011b na to, aby se n\u011bkter\u00e9 v\u011bci nedaly zm\u011bnit.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Pousm\u011bji se a b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f  jen jemn\u011b odhrnu p\u00e1r pram\u00ednk\u016f vlas\u016f, spadaj\u00edc\u00edch do Billova \u010dela. Chv\u011bje se v m\u00e9 n\u00e1ru\u010di, jeho tv\u00e1\u0159 je vlhk\u00e1 od hork\u00fdch slz, je\u017e ji skr\u00e1p\u00ed, a jeho slab\u00e9, huben\u00e9 pa\u017ee m\u011b jen z posledn\u00edch sil, je\u017e v nich zbyly, obj\u00edmaj\u00ed. A p\u0159es to v\u0161echno je mi o tolik l\u00edp… mnohem l\u00edp, ne\u017e mi bylo je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, kdy\u017e jsem se chystal k odchodu. Te\u010f jej m\u00e1m u sebe, v bezpe\u010d\u00ed, a v\u00edm, \u017ee se mnou mu nic zl\u00e9ho nehroz\u00ed. \u017de se o n\u011bj u\u017e nemus\u00edm ob\u00e1vat. Te\u010f, kdy\u017e jsem s n\u00edm, u\u017e nikdy nedopust\u00edm, aby z\u016fstal s\u00e1m a tr\u00e1pil se. U\u017e nikdy jej nepust\u00edm ze sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee je pro n\u011bj jedin\u00fdm bezpe\u010d\u00edm. U\u017e nikdy.<\/div>\n
\n<\/div>\n
Bill:  <\/div>\n
<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161, klid… klid, br\u00e1\u0161ko. V\u0161echno bude zase dobr\u00e9… u\u017e neplakej, pros\u00edm,“ tich\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd hlas se ke mn\u011b doline skrz clonu m\u00fdch tich\u00fdch vzlyk\u016f a jen m\u00edrn\u011b zastav\u00ed slzy, voln\u011b st\u00e9kaj\u00edc\u00ed  po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Rozt\u0159esen\u011b se nadechnu a slab\u00fdmi pa\u017eemi jen z posledn\u00edch sil obejmu Tomovo t\u011blo, kter\u00e9 si m\u011b tul\u00ed k sob\u011b stejn\u011b, jako jeho m\u011bkk\u00e1, h\u0159ejiv\u00e1 n\u00e1ru\u010d.<\/div>\n
\n<\/div>\n
Pomalu p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka a nech\u00e1v\u00e1m se jen un\u00e1\u0161et jemn\u00fdmi doteky jeho citliv\u00fdch prst\u016f, je\u017e hlad\u00ed  m\u00e9 vlasy a lehce si s nimi pohr\u00e1vaj\u00ed. Vn\u00edm\u00e1m ka\u017ed\u00fd  jeho mal\u00fd pohyb \u010di jen slab\u00fd dotyk, kter\u00fd m\u011b st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce uji\u0161\u0165uje o jeho p\u0159\u00edtomnosti. A p\u0159esto st\u00e1le nemohu uv\u011b\u0159it skute\u010dnosti, \u017ee je tady. \u017de na m\u011b nezapomn\u011bl. \u017de sem p\u0159i\u0161el za mnou a sv\u016fj \u010das, str\u00e1ven\u00fd tady, ob\u011btoval kv\u016fli mn\u011b. \u017de m\u011b sv\u00edr\u00e1 ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di, \u0161ept\u00e1 konej\u0161iv\u00e1 sl\u016fvka a n\u011b\u017en\u011b lask\u00e1 pram\u00ednky m\u00fdch vlas\u016f, do kter\u00fdch vtisk\u00e1vaj\u00ed jeho rty mal\u00e9, drobn\u00e9 polibky.  <\/div>\n
<\/div>\n
A j\u00e1… j\u00e1 se jen ti\u0161e odd\u00e1v\u00e1m jeho nesm\u011bl\u00fdm dotek\u016fm a lehk\u00e9mu t\u0159epot\u00e1n\u00ed a chv\u011bn\u00ed, je\u017e nyn\u00ed prostupuje cel\u00fdm m\u00fdm t\u011blem, zat\u00edmco nebr\u00e1n\u00edm dal\u0161\u00edm slz\u00e1m st\u00e9kat po m\u00e9, jistojist\u011b u\u017e o\u0161kliv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Boj\u00edm se, \u017ee je to jen kr\u00e1sn\u00fd sen, kter\u00fd se ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem rozplyne jako m\u00fddlov\u00e1 bublina. Jen n\u00e1dhern\u00e9 sn\u011bn\u00ed, ze kter\u00e9ho se za chv\u00edli probud\u00edm a op\u011bt budu v tom tmav\u00e9m, \u010dern\u00e9m pokoji a st\u00e1le houstnouc\u00ed tm\u011b tak s\u00e1m.  <\/div>\n
„Tome,“ \u0161pitnu ti\u0161e a p\u0159isunu se bl\u00ed\u017e do t\u00e9 m\u011bkk\u00e9, p\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e9  n\u00e1ru\u010de, jako bych cht\u011bl zabr\u00e1nit jen t\u00e9 o\u0161kliv\u00e9 my\u0161lence, kter\u00e1 v\u0161ak s ka\u017ed\u00fdm Tomov\u00fdm objet\u00edm a n\u011b\u017en\u00fdm pohlazen\u00edm, je\u017e mi v\u011bnuj\u00ed jeho m\u011bkk\u00e9 prsty, za\u010d\u00edn\u00e1 pomalu ustupovat. Siln\u011b p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka… v\u0161echny m\u00e9 o\u0161kliv\u00e9 my\u0161lenky a m\u016fj strach v\u0161ak zmiz\u00ed v okam\u017eiku, kdy\u017e na sv\u00fdch z\u00e1dech uc\u00edt\u00edm mal\u00fd, nesm\u011bl\u00fd dotek Tomovy dlan\u011b.  <\/div>\n
<\/div>\n
Ti\u0161e vydechnu… a p\u0159es mou tv\u00e1\u0159 jen na okam\u017eik p\u0159el\u00e9tne mal\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e do m\u00e9ho nosu p\u0159il\u00e9tne ta tolik milovan\u00e1, podmaniv\u00e1 v\u016fn\u011b. Lehce se nadechnu toho sladk\u00e9ho oparu a nech\u00e1v\u00e1m se un\u00e1\u0161et lehk\u00fdmi t\u00f3ny Tomovy v\u016fn\u011b. P\u0159ipad\u00e1m si tak slab\u00fd a bezbrann\u00fd… a p\u0159esto v jeho n\u00e1ru\u010di nach\u00e1z\u00edm to, co jsem cel\u00e9 ty dny postr\u00e1dal. Teplo, n\u011bhu… a n\u011b\u010d\u00ed bl\u00edzkost. To je to, co mi tolik chyb\u011blo. V\u011bd\u011bt, \u017ee je tu n\u011bkdo se mnou. V\u011bd\u011bt, \u017ee tu nejsem s\u00e1m.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Odpus\u0165. Odpus\u0165  mi to, pros\u00edm,“ tich\u00fd hlas protrhne ticho v pokoji a p\u0159eru\u0161\u00ed tok m\u00fdch my\u0161lenek, kter\u00e9 mi a\u017e dosud proudily v hlav\u011b. Pomalu se od Toma odpoj\u00edm. Nedok\u00e1\u017eu potla\u010dit zv\u011bdavost, kterou ve mn\u011b jeho slova vyvolala.  <\/div>\n
„Co ti m\u00e1m odpustit, Tome? Neud\u011blal jsi nic, co bych ti m\u011bl odpou\u0161t\u011bt,“ nam\u00edtnu ti\u0161e, odpov\u011bdi na mou ot\u00e1zku se mi v\u0161ak dostane hned vz\u00e1p\u011bt\u00ed.<\/div>\n
„To, \u017ee jsem nejel s tebou. To, \u017ee jsem t\u011b nechal jet samotn\u00e9ho. J\u00e1 m\u011bl v tom aut\u011b sed\u011bt, ne ty. Tohle by se nikdy nestalo a pokud ano… byl bych to j\u00e1,“ za\u0161ept\u00e1 v odpov\u011b\u010f a op\u011bt se odml\u010d\u00ed. V jeho hlase m\u016f\u017eu nal\u00e9zt stopy po pl\u00e1\u010di… i p\u0159esto v\u0161ak nesouhlasn\u011b zavrt\u00edm hlavou.<\/div>\n
„Nem\u00e1m ti co odpou\u0161t\u011bt, Tome. To, co se stalo, v\u016fbec nen\u00ed tvoje vina,“ odv\u011bt\u00edm a sklop\u00edm tv\u00e1\u0159. V\u016fbec m\u011b nenapadlo, \u017ee by mohl m\u00edt v\u00fd\u010ditky, \u017ee by za to, co se stalo, mohl vinit sebe. Byla to moje chyba, za kterou jsem zaplatil, nebylo to nic, za co by m\u011bl n\u00e9st n\u00e1sledky Tom. Ani m\u011b nenapadlo, \u017ee by to m\u011blo b\u00fdt jinak.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je, Bille, a j\u00e1  to v\u00edm. Proto jsem sem za tebou p\u0159i\u0161el. Chci ti pomoci… pokud mi to tedy dovol\u00ed\u0161…,“ za\u0161ept\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b a j\u00e1 jen c\u00edt\u00edm jeho bl\u00edzkost, kter\u00e1 m\u011b te\u010f obklopuje je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. V\u00edm, co m\u00e1 na mysli… v\u017edy\u0165 je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed o tom mluvil.  <\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm… nev\u00edm, jestli… jestli je zrovna tohle dobr\u00fd n\u00e1pad, Tome,“ za\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a jen z posledn\u00edch sil polyk\u00e1m slzy, kter\u00e9 se mi op\u011bt hrnou do o\u010d\u00ed. V\u00edm, co v n\u011bm nejsp\u00ed\u0161 m\u00e1 slova vyvolala, c\u00edt\u00edm jeho p\u0159ekvapen\u00fd, a z\u00e1rove\u0148 i trochu zklaman\u00fd pohled, jen\u017e na m\u011b up\u00edr\u00e1. I p\u0159esto, \u017ee jej nem\u016f\u017eu vid\u011bt, nikdy se nic nezm\u011bn\u00ed na tom, \u017ee je moje dvoj\u010de. V\u00edm, nebo alespo\u0148 c\u00edt\u00edm, jak\u00e9 pocity se v n\u011bm odehr\u00e1vaj\u00ed.  <\/div>\n
„J-j\u00e1 nechci… nechci, aby ses… aby ses kv\u016fli mn\u011b n\u011bjak omezoval. Nechci t\u011b otravovat a… b\u00fdt ti na obt\u00ed\u017e,“ promluv\u00edm \u0161eptem a p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka, kdy\u017e se z m\u00fdch o\u010d\u00ed op\u011bt vykut\u00e1l\u00ed n\u011bkolik dal\u0161\u00edch slz. V\u00edm, \u017ee jej to bol\u00ed… o to v\u00edc to v\u0161ak bol\u00ed m\u011b. Ale nemohu p\u0159ijmout to, co mi je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed \u0159ekl. Nemohu mu zasahovat do \u017eivota a kazit mu jej, kdy\u017e ten m\u016fj u\u017e zni\u010den\u00fd je. Byl bych sobec, kdybych cht\u011bl zni\u010dit i ten Tom\u016fv… a to j\u00e1 nejsem. Nem\u016f\u017eu tohle dopustit. Na to jej m\u00e1m moc r\u00e1d.  <\/div>\n
„Tohle nen\u00ed pravda, Bille. Kdybych si opravdu nebyl jist\u00fd… kdybych opravdu nem\u011bl jasno v tom, co d\u011bl\u00e1m, nikdy bych sem za tebou nep\u0159i\u0161el. Tohle je m\u016fj  \u017eivot… a j\u00e1 ho m\u016f\u017eu str\u00e1vit jak chci a s k\u00fdm chci… a to u\u017e v\u00edm, Bille,“ za\u0161ept\u00e1 a jeho prsty se d\u00e1le prob\u00edraj\u00ed v m\u00fdch vlasech. Jeho slova mi ned\u00e1vaj\u00ed smysl, jsou a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pro mou pomatenou mysl, kter\u00e1 se jen marn\u011b pokou\u0161\u00ed pochopit jejich v\u00fdznam.  <\/div>\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b a m\u00e1m t\u011b r\u00e1d… copak tohle nesta\u010d\u00ed jako odpov\u011b\u010f? Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi mi na obt\u00ed\u017e a ni\u010d\u00ed\u0161 mi \u017eivot? Jak v\u016fbec m\u016f\u017ee\u0161 n\u011bco takov\u00e9ho \u0159\u00edct?“ jeho hlas se ke mn\u011b line p\u0159es tu tmavou, \u010dernou clonu a jen slab\u011b dozn\u00edv\u00e1 v m\u00e9 hlav\u011b, kter\u00e1 se jen \u00faporn\u011b sna\u017e\u00ed vn\u00edmat Tomova slova. C\u00edt\u00edm, jak se m\u00e9 o\u010di op\u011bt zal\u00e9vaj\u00ed slzami, a m\u00e9 t\u011blo se z neznateln\u00e9ho d\u016fvodu za\u010d\u00edn\u00e1 chv\u011bt. To, co \u0159\u00edk\u00e1, je tak jednoduch\u00e9 a lehk\u00e9, jako by nevid\u011bl v\u0161echny ty p\u0159ek\u00e1\u017eky, stoj\u00edc\u00ed v m\u00e9 cest\u011b. Je jich tolik… a j\u00e1 p\u0159ece nem\u00e1m dost s\u00edly na to, abych je v\u0161echny p\u0159ekonal. V\u017edycky jsem byl ten slab\u0161\u00ed, ten, kter\u00fd v\u017edycky prohr\u00e1l.  <\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm… boj\u00edm se. Nevid\u00edm nic… a nikdy u\u017e nic vid\u011bt nebudu. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to tak lehk\u00e9, Tome? Tohle nem\u016f\u017ee b\u00fdt jednoduch\u00e9. Nikdy to nebude jednoduch\u00e9,“ nam\u00edtnu ti\u0161e a nebr\u00e1n\u00edm slz\u00e1m, tvo\u0159\u00edc\u00edm si cesti\u010dku po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Jak m\u00e1m m\u00edt nad\u011bji, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee u\u017e nikdy nic jin\u00e9ho, ne\u017e tuto \u010dernou tmu neuvid\u00edm? Jak m\u00e1m v\u011b\u0159it, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee proti tomu nic nem\u016f\u017eu ud\u011blat? Jsem a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd a bezmocn\u00fd, ne\u017e abych se tomu dok\u00e1zal postavit.  <\/div>\n
Tich\u00fd v\u00fddech protrhne ticho v pokoji… a j\u00e1 jen m\u016f\u017eu naslouchat Tomovu hlasu, kter\u00fd  ke mn\u011b \u0161eptem promlouv\u00e1. C\u00edt\u00edm, jak opatrn\u011b vezme m\u00e9  dlan\u011b a n\u011b\u017en\u011b je stul\u00ed do t\u011bch sv\u00fdch.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille… j\u00e1 t\u011b  ch\u00e1pu, v\u00edm… v\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 strach a… a j\u00e1 ho m\u00e1m taky, br\u00e1\u0161ko. Jen\u017ee kdy\u017e budeme jen sed\u011bt, p\u0159em\u00fd\u0161let a u\u017e\u00edrat se t\u00edm, tak se nic nestane. Po\u0159\u00e1d budeme tam, kde jsem te\u010f a nic z toho se nezlep\u0161\u00ed. A j\u00e1 u\u017e se nechci d\u00edvat na to, jak se tr\u00e1p\u00ed\u0161. V\u00edm, \u017ee se toho boj\u00ed\u0161 a \u017ee je to pro tebe velk\u00fd risk, ale… jsme na to p\u0159eci dva, nikdy na to nebude\u0161 s\u00e1m, Bille, nikdy. Pros\u00edm, d\u016fv\u011b\u0159uj mi. Dovol mi to alespo\u0148 zkusit, pros\u00edm. Spolu to zvl\u00e1dneme, slibuji,“ za\u0161ept\u00e1 a na d\u016fkaz sv\u00e9ho slibu stiskne moji dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9 tak, jako jsme to d\u011bl\u00e1vali, kdy\u017e jsme byli mal\u00fdmi d\u011btmi.  <\/div>\n
C\u00edt\u00edm, jak m\u011b jeho tepl\u00e1, h\u0159ejiv\u00e1 dla\u0148 n\u011b\u017en\u011b hlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i, zat\u00edmco v m\u00e9 zmaten\u00e9 mysli v\u00ed\u0159\u00ed tis\u00edce my\u0161lenek. M\u00e1m nebo nem\u00e1m?<\/div>\n
\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Step into to my world Tom:   Ti\u0161e vydechnu a jen jemn\u011b  do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de p\u0159ivinu huben\u00e9, t\u0159esouc\u00ed se t\u011blo, kter\u00e9  se v m\u00e9m objet\u00ed ot\u0159\u00e1s\u00e1 vzlyky. Opatrn\u011b vzt\u00e1hnu dla\u0148 a jen nesm\u011ble se dotknu jeho uhlov\u011b \u010dern\u00fdch vlas\u016f.  „\u0160\u0161\u0161, klid… klid, br\u00e1\u0161ko. V\u0161echno bude zase dobr\u00e9…<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-10042","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10042","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10042"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10042\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10042"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10042"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10042"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}