{"id":10043,"date":"2010-11-30T16:30:00","date_gmt":"2010-11-30T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=10018"},"modified":"2010-11-30T16:30:00","modified_gmt":"2010-11-30T15:30:00","slug":"remorse-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/11\/30\/remorse-11\/","title":{"rendered":"Remorse 11."},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Bubbly<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se za Tomem zamkly dve\u0159e, z\u016fstal jsem z\u00edrat do tmy, jako kdybych z n\u00ed mohl n\u011bco vysledovat. V cel\u00e9m srubu bylo ticho, sna\u017eil jsem se zachytit jak\u00fdkoliv zvuk, kter\u00fd by odn\u011bkud vy\u0161el. Cht\u011bl jsem sly\u0161et, o \u010dem si dole budou pov\u00eddat. Doufal jsem, \u017ee si ho BJ nezavolal jenom proto, aby mu upravil obli\u010dej.<\/div>\n
D\u00e9\u0161\u0165 vytrvale bubnoval do okenn\u00edch tabulek. Alespo\u0148 se u\u017e p\u0159estalo bl\u00fdskat. P\u0159es \u0161um\u011bn\u00ed de\u0161t\u011b nesly\u0161el nic. D\u00e9\u0161\u0165 a do n\u011bho ticho. Kombinace, kter\u00e1 byla doslova vra\u017eedn\u00e1. Zav\u0159el jsem o\u010di a p\u0159evalil jsem se pomalu na bok. Sna\u017eil jsem se nep\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, co se tam dole mohlo d\u00edt. \u010c\u00edm v\u00edc jsem se sna\u017eil soust\u0159edit na n\u011bco jin\u00e9ho, t\u00edm v\u00edc mi v hlav\u011b bu\u0161il vlastn\u00ed tep, a\u017e jsem s\u00e1m sebe p\u0159istihl, \u017ee m\u00e1m o Toma v\u011bt\u0161\u00ed strach ne\u017e s\u00e1m o sebe.  <\/div>\n
Dve\u0159e se zase otev\u0159ely. Sednul jsem si tak prudce, \u017ee mi polovinou t\u011bla projela ostr\u00e1 bolest. Zak\u0148u\u010del jsem jako ran\u011bn\u00fd pes a stiskl si zran\u011bn\u00e9 rameno. Tom sed\u011bl okam\u017eit\u011b u m\u011b a jednou rukou m\u011b dr\u017eel za rameno. Druhou rozsv\u00edtil malou lampi\u010dku na no\u010dn\u00edm stolku a up\u0159en\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Bol\u00ed to moc, Bille?“<\/div>\n
Pokusil jsem se o slab\u00fd  \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„V \u017eivot\u011b jsou hor\u0161\u00ed v\u011bci,“ sna\u017eil jsem se ho odv\u00e9st od t\u00e9matu, abych nemusel mluvit o tom, \u017ee m\u00e1m dojem, jako kdyby mi n\u011bkdo ruku n\u00e1sil\u00edm rval od t\u011bla.<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Pokud se mnou chce\u0161 b\u00fdt za dob\u0159e, p\u0159esta\u0148 mi lh\u00e1t. Tak\u017ee, je\u0161t\u011b jednou – bol\u00ed to moc?“ pod\u00edval se na m\u011b a plnou silou na m\u011b up\u0159el t\u00edhu \u010dokol\u00e1dov\u00e9ho oce\u00e1nu v jeho o\u010d\u00edch.<\/div>\n
Polkl jsem. „Bol\u00ed to,“  odv\u011btil jsem.<\/div>\n
Uk\u00e1zal na moje tri\u010dko. „Svl\u00edkni to.“<\/div>\n
„Co?“ zvedl jsem obo\u010d\u00ed a vyt\u0159e\u0161til o\u010di. Pro\u010d po mn\u011b proboha chce, abych si sundal tri\u010dko?  <\/div>\n
Tom vydechl, jako kdyby s\u00e1m sebe uklid\u0148oval.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Bille, pot\u0159ebuje\u0161 se um\u00fdt a ta r\u00e1na pot\u0159ebuje vy\u010distit, nebo se ti to nikdy nezahoj\u00ed. Ale jestli chce\u0161 m\u00edt infekci a p\u0159ij\u00edt o ruku\u2026“ Jeho v\u011bta vyzn\u011bla do pr\u00e1zdna. V\u011bd\u011bl jsem, kam p\u0159esn\u011b t\u00edm m\u00ed\u0159\u00ed. Ale netu\u0161il jsem, co v\u0161echno se mu hon\u00ed hlavou. Byl jsem je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d unaven\u00fd a my\u0161lenka na sprchu m\u011b jenom pohladila po du\u0161i. Bez dal\u0161\u00edho odmlouv\u00e1n\u00ed jsem si, s jeho pomoc\u00ed, svl\u00e9kl tri\u010dko a Tom mi opatrn\u011b sundal obvaz. Na zran\u011bn\u00ed jsem se ani nepod\u00edval.  <\/div>\n
Tom m\u011b vzal za ruku a vyvedl m\u011b z pokoje. P\u0159es kr\u00e1tkou chodbu jsme p\u0159e\u0161li do mal\u00e9 koupelny. Kachli\u010dky a podlaha byly vyveden\u00e9 v b\u00edl\u00e9 a sv\u011btlince modr\u00e9. Bylo p\u0159ekvapiv\u00e9, jak se do tak mal\u00e9 m\u00edstnosti vt\u011bsnala vana a prostorn\u00fd sprchov\u00fd kout. Umyvadlo a z\u00e1chod byly v jin\u00e9 m\u00edstnosti vedle m\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho v\u011bzen\u00ed. Sledoval jsem, jak Tom pustil sprchu, aby se voda oh\u0159\u00e1la b\u011bhem toho, co se budu svl\u00e9kat. Najednou mi bylo nep\u0159\u00edjemn\u011b. M\u011bl jsem se cel\u00fd svl\u00e9knout p\u0159ed Tomem?<\/div>\n
Bez n\u011bjak\u00fdch dal\u0161\u00edch \u0159e\u010d\u00ed m\u011b vzal za pa\u017ei a str\u010dil m\u011b do sprchov\u00e9ho koutu. Tepl\u00e1 voda za\u010dala dopadat na moje ztuhl\u00e9 t\u011blo. Svaly se mi postupn\u011b uvol\u0148ovaly, ale m\u00edsto p\u0159\u00edjemn\u00e9ho pocitu, jsem zasy\u010del, kdy\u017e se mi voda dostala do r\u00e1ny. Mokr\u00e9 vlasy se mi v pramenech p\u0159ilepily k obli\u010deji a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zakryly ten v\u00fdraz k\u0159e\u010dovit\u00e9 bolesti. St\u00e1hl jsem se do kouta mimo dosah proudu a sedl jsem si na podl\u00e1\u017eku. Schoulil jsem se do klub\u00ed\u010dka a potichu jsem trp\u011bl.  <\/div>\n
Tom vlezl za mnou. Opatrn\u011b  se dotknul moj\u00ed ruky, \u010d\u00edm\u017e m\u011b donutil, abych se na n\u011bj pod\u00edval. Kdy\u017e jsem k n\u011bmu zvedl o\u010di, v\u0161iml jsem si, \u017ee je stejn\u011b jako j\u00e1 bez tri\u010dka. P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal. Sledoval m\u011b, jako kdyby m\u011b vid\u011bl poprv\u00e9.<\/div>\n
„Dovol\u00ed\u0161 mi, abych t\u011b umyl? Slibuju, \u017ee budu opatrn\u00fd,“ zavrn\u011bl potichu a p\u0159ejel mi prsty po kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti, pod kterou se skv\u011bl ten dokonal\u00fd pr\u016fst\u0159el.<\/div>\n
Prohl\u00ed\u017eel jsem si jeho obli\u010dej, abych zjistil, jestli si ze m\u011b d\u011bl\u00e1 legraci, nebo to mysl\u00ed  smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b. Jeho v\u00fdraz se ale nezm\u011bnil. Po\u0159\u00e1d se na m\u011b d\u00edval a dychtiv\u011b \u010dekal na odpov\u011b\u010f. Pohled jsem mu opl\u00e1cel a v tu chv\u00edli jedin\u00e9, co se v koupeln\u011b h\u00fdbalo, byla padaj\u00edc\u00ed voda z hlavice, m\u016fj a Tom\u016fv hrudn\u00edk, zvedaj\u00edc\u00ed se v rytmu na\u0161eho d\u00fdch\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b to bol\u00ed,“ sna\u017eil jsem se ho odradit, a\u010dkoliv jsem nev\u011bd\u011bl pro\u010d. \u00a8<\/div>\n
„Budu hodn\u011b opatrn\u00fd,“ p\u0159esv\u011bd\u010doval m\u011b. Sledoval jsem, jak bere do ruky m\u011bkkou \u017e\u00ednku a pomalu mi s n\u00ed p\u0159ejel po zdrav\u00e9m rameni, zat\u00edmco jeho druh\u00e1 ruka p\u0159ejela po ko\u017een\u00e9m p\u00e1sku na m\u00fdch d\u017e\u00ednech. Postavil jsem se a z\u00e1dy se op\u0159el o ze\u010f. Jeho dotek mi brn\u011bl na k\u016f\u017ei, jako kdybych dostal r\u00e1nu od elektrick\u00e9ho veden\u00ed. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
Zav\u0159el jsem o\u010di a vn\u00edmal jsem, jak mi Tomova dla\u0148 p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla po t\u011ble. Vn\u00edmal jsem, jak m\u011b svl\u00e9k\u00e1. Jeho t\u011blo se p\u0159itisklo na moje. Opatrn\u011b  mi p\u0159ejel prsty po r\u00e1n\u011b. Ozval se tich\u00fd v\u00fdk\u0159ik a mn\u011b chv\u00edli trvalo, ne\u017e mi do\u0161lo, \u017ee pat\u0159il mn\u011b. Vy\u0161el z m\u00fdch \u00fast.<\/div>\n
Tom mi p\u0159itiskl rty k uchu. „Omlouv\u00e1m se, necht\u011bl jsem ti ubl\u00ed\u017eit.“<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm bolest,“ zasku\u010del jsem.<\/div>\n
„A j\u00e1 nen\u00e1vid\u00edm, kdy\u017e t\u011b vid\u00edm trp\u011bt,“ odv\u011btil a pozoroval m\u011b.  <\/div>\n
Kdy\u017e jsem po n\u011bkolika dlouh\u00fdch vte\u0159in\u00e1ch otev\u0159el o\u010di, a kdy\u017e bolest trochu odezn\u011bla, zjistil jsem, \u017ee se na m\u011b d\u00edv\u00e1 tak ustaran\u011b, jako snad nikdy nikdo. V jeho o\u010d\u00edch u\u017e nebyl ani \u010dlov\u011bk, kter\u00fd m\u00e1 city. K vlastn\u00edmu p\u0159ekvapen\u00ed jsem v jeho o\u010d\u00edch vid\u011bl n\u011bco, co jsem ne\u010dekal. Byl to pohled n\u011bkoho, kdo miluje.<\/div>\n
P\u0159ibl\u00ed\u017eil obli\u010dej k m\u00e9mu a chv\u00edli to vypadalo, \u017ee se m\u011b chyst\u00e1 pol\u00edbit. Jeho o\u010di t\u011bkaly z m\u00fdch o\u010d\u00ed na moje rty a zase zp\u00e1tky. Byl tak bl\u00edzko, \u017ee jsem c\u00edtil jeho dech jako pohlazen\u00ed na tv\u00e1\u0159i. A pak se sklonil a\u017e \u00fapln\u011b ke mn\u011b a p\u0159itiskl mi rty na krk. Nebyl to p\u0159\u00edmo polibek, jen letm\u00fd dotek, ale bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9 a uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Potichu jsem vydechl a p\u0159imhou\u0159il o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
Tom m\u011b opatrn\u011b  cel\u00e9ho omyl a pak m\u011b zabalil do ru\u010dn\u00edku a odvedl zp\u00e1tky do pokoje. Chv\u00edli m\u011b nechal o samot\u011b, abych se mohl obl\u00e9knout, a s\u00e1m se p\u0159evl\u00e9kl do such\u00e9ho a p\u0159inesl z koupelny l\u00e9k\u00e1rni\u010dku. Zat\u00edmco byl pry\u010d a j\u00e1 si obl\u00e9kl spodn\u00ed pr\u00e1dlo a d\u017e\u00edny, pod\u00edval jsem se na svoje zran\u011bn\u00ed v zrcadle. Nebyl to zrovna p\u0159\u00edjemn\u00fd pohled. R\u00e1na vypadala jako \u010derstv\u00e1, jej\u00ed okraje byly rozedran\u00e9 a kolem cel\u00e9ho zran\u011bn\u00ed se mi vybarvovala modrav\u00e1 ozdoba, jej\u00ed\u017e st\u0159ed p\u0159ech\u00e1zel do o\u0161kliv\u011b \u017elut\u00e9. P\u0159i tom pohledu jsem se my\u0161lenkami vr\u00e1til do chv\u00edle, kdy m\u011b BJ post\u0159elil.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cas se zpomalil, a nebo j\u00e1 jsem vn\u00edmal v\u0161echno mnohem rychleji ne\u017e obvykle. BJ na m\u011b k\u0159i\u010del a jeho slova byla ostr\u00e1 jako b\u0159itva. Ka\u017edou v\u00fdhru\u017eku, kterou na m\u011b zavolal, myslel v\u00e1\u017en\u011b, a\u010dkoliv j\u00e1 ji tak v\u00e1\u017en\u011b nevn\u00edmal. Ut\u00edkal jsem d\u00e1l, co mi s\u00edly sta\u010dily.<\/em><\/div>\n
Ozval se v\u00fdst\u0159el. Neoto\u010dil jsem se, ale tu\u0161il jsem, \u017ee to budu j\u00e1, komu se kulka zavrt\u00e1 po k\u016f\u017ei. Mohl jsem jen doufat, \u017ee to nebude v m\u00edstech, kter\u00e1 by m\u011b po pr\u016fst\u0159elu mohla zradit a t\u00edm i zab\u00edt. Po\u0159\u00e1d jsem b\u011b\u017eel, dokud se mi polovinou t\u011bla nerozb\u011bhla ta p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 bodav\u00e1 bolest. Nejsiln\u011bj\u0161\u00ed byla v rameni. Pevn\u011b jsem si stiskl oblinu ramenn\u00edho kloubu. Mezi prsty jsem uc\u00edtil n\u011bco lepkav\u00e9ho a hork\u00e9ho. Krev.<\/em><\/div>\n

„Bille!“ <\/em><\/h2>\n
N\u011bkdo na m\u011b  k\u0159i\u010del.<\/em><\/div>\n

„Bille!“<\/em><\/h2>\n
„Bille!“<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal a vr\u00e1til se v\u0161emi smysly do reality. Rozhl\u00e9dl jsem se kolem sebe. Tom posed\u00e1val vedle m\u011b na posteli a d\u00edval se mi do obli\u010deje. V rukou sv\u00edral malou l\u00e9k\u00e1rni\u010dku a \u010dekal, a\u017e mu kone\u010dn\u011b budu v\u011bnovat pozornost.<\/div>\n
„Co?“ <\/div>\n
„Vn\u00edm\u00e1\u0161 m\u011b?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl jsem a pohled mi padl na l\u00e9k\u00e1rni\u010dku. Vzpomn\u011bl jsem si na to, kdy mi Tom o\u0161et\u0159oval zran\u011bn\u00ed poprv\u00e9. Nejen, \u017ee to neuv\u011b\u0159iteln\u011b bolelo, ale a vzpom\u00ednka byla tak \u010derstv\u00e1, \u017ee se m\u011b nemusel ani dotknout, aby se mi obli\u010dej zkroutil bolest\u00ed.<\/div>\n
Tom si toho evidentn\u011b  v\u0161iml. „Mus\u00ed\u0161 to vydr\u017eet. Bude to jen chvilka.“<\/div>\n
U\u0161kl\u00edbl jsem se. „Cht\u011bl bych vid\u011bt tebe na m\u00e9m m\u00edst\u011b,“ odsekl jsem skoro ura\u017een\u011b. Nel\u00edbilo se mi, kdy\u017e mi n\u011bkdo \u0159\u00edkal, co mus\u00edm a nemus\u00edm d\u011blat. Jen\u017ee Tom to d\u011blal pro moje dobro. Co\u017e mo\u017en\u00e1 bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, proto\u017ee jsem to po\u0159\u00e1d odm\u00edtal.<\/div>\n
„Hele, nebu\u010f zase jako malej umanutej kluk,“ pok\u00e1ral m\u011b a polo\u017eil l\u00e9k\u00e1rni\u010dku vedle sebe na matraci. Otev\u0159el ji, vyndal z n\u00ed g\u00e1zu a desinfekci a j\u00e1 u\u017e jsem se ani nemohl d\u00edvat na to, co d\u011bl\u00e1. M\u00edstnosti se roznesl ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd \u0161tiplav\u00fd pach. Ude\u0159il m\u011b do nosu jako r\u00e1na p\u011bst\u00ed. Za\u010dal jsem m\u011blce d\u00fdchat pusou a p\u0159imhou\u0159il jsem o\u010di.<\/div>\n
Tom si prohl\u00e9dl moje zran\u011bn\u00ed. <\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017eu?“<\/div>\n
Zatnul jsem zuby. „Neptej se a prost\u011b to ud\u011blej!“ <\/div>\n
Zamra\u010dil se, ale p\u0159ilo\u017eil mi k ob\u011bma stran\u00e1m ramene g\u00e1zu se \u0161tiplavou tekutinou. Jakmile se dostala do r\u00e1ny, za\u010dalo to p\u00e1lit jako \u010dert. Zatnul jsem nehty do prost\u011bradla a hryznul se do jazyka tak moc, a\u017e mi za\u010dala t\u00e9ct krev. Ale to bylo to nejmen\u0161\u00ed proti tomu, jak\u00e1 bolest mi projela celou pa\u017e\u00ed.<\/div>\n
Zbytek toho, co se mnou Tom prov\u00e1d\u011bl, jsem u\u017e ani nevn\u00edmal. \u010c\u00edm v\u00edc jsem se sna\u017eil potla\u010dit k\u0159e\u010dovit\u00e9 cuk\u00e1n\u00ed sval\u016f, t\u00edm v\u00edc jsem se c\u00edtil unaven\u00fd. Nec\u00edtil jsem ani hebkost m\u011bkk\u00e9ho obvazu, kter\u00fdm mu Tom nakonec rameno p\u0159ev\u00e1zal. A\u017e kdy\u017e mi Tom polo\u017eil dla\u0148 na tv\u00e1\u0159, uvolnil jsem ztuhlost cel\u00e9ho t\u011bla a pod\u00edval jsem se na n\u011bj pohledem mu\u010den\u00e9ho \u010dlov\u011bka.<\/div>\n
„U\u017e to m\u00e1\u0161 za sebou,“ podotkl potichu.<\/div>\n
Vydechl jsem. „\u0158ekni mi, \u017ee to bylo naposledy.“<\/div>\n
Tom zakroutil hlavou. „Je mi l\u00edto, ale z\u00edtra to budeme muset zopakovat, pokud se chce\u0161  opravdu uzdravit.“<\/div>\n
Potichu jsem zak\u0148oural a lehnul si na matraci. Tom p\u0159ese m\u011b p\u0159ehodil m\u011bkkou deku a p\u0159ikryl m\u011b a\u017e pod bradu. Pod hlavu mi dal pol\u0161t\u00e1\u0159, abych nele\u017eel tak zlomen\u011b.<\/div>\n
„Bude\u0161 sp\u00e1t?“<\/div>\n
„Z\u016fstane\u0161 u m\u011b?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ usm\u00e1l se letmo.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b budu sp\u00e1t,“ odv\u011btil jsem a zav\u0159el o\u010di.  <\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Kdy\u017e se za Tomem zamkly dve\u0159e, z\u016fstal jsem z\u00edrat do tmy, jako kdybych z n\u00ed mohl n\u011bco vysledovat. V cel\u00e9m srubu bylo ticho, sna\u017eil jsem se zachytit jak\u00fdkoliv zvuk, kter\u00fd by odn\u011bkud vy\u0161el. Cht\u011bl jsem sly\u0161et, o \u010dem si dole budou pov\u00eddat. Doufal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[365],"tags":[],"class_list":["post-10043","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-remorse"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10043","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10043"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10043\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10043"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10043"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10043"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}